19. listopadu byla ze základny amerického letectva na mysu Canaveral vypuštěna družice nyní známá pod označením GOES-16, která pozoruje planetu Zemi z geostacionární dráhy 36 000 kilometrů nad rovníkem. Tento kontrastní pohled na Zemi a ubývající Měsíc zachytil 15. ledna její pokročilý...
Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...
19. listopadu byla ze základny amerického letectva na mysu Canaveral vypuštěna družice nyní známá pod označením GOES-16, která pozoruje planetu Zemi z geostacionární dráhy 36 000 kilometrů nad rovníkem. Tento kontrastní pohled na Zemi a ubývající Měsíc zachytil 15. ledna její pokročilý...
Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)
