Úvodní  >  Štítky  >  Štítek geostationary

Štítek: geostationary

APOD GOES 16: Měsíc nad planetou Zemí

19. listopadu byla ze základny amerického letectva na mysu Canaveral vypuštěna družice nyní známá pod označením GOES-16, která pozoruje planetu Zemi z geostacionární dráhy 36 000 kilometrů nad rovníkem. Tento kontrastní pohled na Zemi a ubývající Měsíc zachytil 15. ledna její pokročilý...

APOD Geostacionární družice za Alpami

Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...

APOD Geostaticionární dálnice

Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...

APOD GOES 16: Měsíc nad planetou Zemí

19. listopadu byla ze základny amerického letectva na mysu Canaveral vypuštěna družice nyní známá pod označením GOES-16, která pozoruje planetu Zemi z geostacionární dráhy 36 000 kilometrů nad rovníkem. Tento kontrastní pohled na Zemi a ubývající Měsíc zachytil 15. ledna její pokročilý...

APOD Geostacionární družice za Alpami

Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...

APOD Geostaticionární dálnice

Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »