Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hvězdného páru. Překvapivý objev byl učiněn pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
První známé těleso z mezihvězdného prostoru A/2017 U1 putuje vysokou rychlostí po extrémně hyperbolické dráze a kolem Slunce udělalo úzkou otočku. Světelný bod ve středu 5 minutové expozice zaznamenal dalekohled Williama Herschela na Kanárských ostrovech 28. října, když planetce podobný...
Proč by se měl Mars pohybovat pozpátky? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze je většinu času v jednom směru, sice pomalý, ale vytrvalý vůči vzdáleným hvězdám. Ovšem Země asi co dva roky na své oběžné dráze předbíhá Mars. Při posledním takovém průchodu, který začal koncem minulého...
Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Kosmická sonda MESSENGER se 17. března stala první družicí nejvnitřnější planety Sluneční soustavy Merkuru. Toto je její první zpracovaný barevný snímek od vstupu na oběžnou dráhu. I když je Merkur větší, hustší a má skoro dvojnásobnou povrchovou gravitaci než pozemský Měsíc, tak pořád...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...
Mezinárodní kosmická stanice se při sledování na noční obloze 12. května nad městem Hombressen v Německu stále ještě koupala ve slunečním světle. Astronom Dirk Ewers dokázal malým dalekohledem ze vzdálenosti přinejmenším 360 kilometrů pořídit působivě ostrou videosekvenci jejího přeletu a z...
Proč by se Mars na obloze pohyboval nazpět? Mars se na pozemské obloze většinou vůči vzdáleným hvězdám pohybuje pomalu ale vytrvale jedním směrem. Nicméně zhruba jednou za dva roky Země na své dráze kolem Slunce předbíhá Mars. Blízkost Marsu při posledním takovém předbíhání v minulém roce...
Nyní poletíte do vesmíru. Nové malé kamery umožňují každému, kdo má web browser, virtuální let raketoplánu v různých okamžicích z různých úhlů na oběžnou dráhu Země. Malé kamery namontované na vysokých štíhlých raketách na tuhé pohonné hmoty minulý týden zachytily vypuštění raketoplánu...
Birds don't fly this high. Airplanes don't go this fast. The Statue of Liberty weighs less. No species other than human can even comprehend what is going on, nor could any human just a millennium ago. The launch of a rocket bound for space is an event that inspires awe and...
Objev Sedny (2003 VB12), nejvzdálenějšího známého objektu, který obíhá kolem Slunce, přinesl záhadu. Dráha Pluta má v průměru poloměr asi 40AU, kde AU (Astronomical Unit = astronomická jednotka) je vzdálenost Země-Slunce. Ale nejbližší bod excentrické dráhy Sedny se blíží sotva 75 AU,...
I když tento obrázek Halleyovy komety není možná ten nejvíce estetický, tak je asi ten nejunikátnější. Malinký zakroužkovaný shluk pixelů je ta vůbec nejslavnější periodická kometa na své dráze více jak 4 miliardy (4 000 000 000) kilometrů (28 AU) od Slunce, což je při pozorování...
Takto vypadá meteorický déšť z oběžné dráhy. Během maxima meteorického deště Leonid v roce 1997 družice MSX shora zaznamenala za časový úsek 48 minut 29 meteorů vstupujích do atmosféry Země. Při pohledu shora meteory vytváří krátké jasné stopy. Pod meteory jsou viditelné mraky zalité...
V záři zapadajícího slunce dlouhé stíny balvanů zvýrazňují povrch asteroidu 433 Eros. Nejjasnější balvan na okraji velkého zastíněného kráteru poblíž středu dole má asi 30 metrů (100 stop). Kamera sondy NEAR Shoemaker, jež je na oběžné dráze kolem Erosu od února 2000, pořídila tento dramatický...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
V astronomickém žargonu je vnitřní planeta v horní konjunkci, když se nachází na opačné straně Slunce od Země. Merkur, nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy dnes přechází tímto bodem své dráhy. Ve skutečnosti, tento nedávný snímek ze slunečního koronografu na palubě vesmírné observatoře SOHO...
Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hvězdného páru. Překvapivý objev byl učiněn pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
První známé těleso z mezihvězdného prostoru A/2017 U1 putuje vysokou rychlostí po extrémně hyperbolické dráze a kolem Slunce udělalo úzkou otočku. Světelný bod ve středu 5 minutové expozice zaznamenal dalekohled Williama Herschela na Kanárských ostrovech 28. října, když planetce podobný...
Proč by se měl Mars pohybovat pozpátky? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze je většinu času v jednom směru, sice pomalý, ale vytrvalý vůči vzdáleným hvězdám. Ovšem Země asi co dva roky na své oběžné dráze předbíhá Mars. Při posledním takovém průchodu, který začal koncem minulého...
Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Kosmická sonda MESSENGER se 17. března stala první družicí nejvnitřnější planety Sluneční soustavy Merkuru. Toto je její první zpracovaný barevný snímek od vstupu na oběžnou dráhu. I když je Merkur větší, hustší a má skoro dvojnásobnou povrchovou gravitaci než pozemský Měsíc, tak pořád...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...
Mezinárodní kosmická stanice se při sledování na noční obloze 12. května nad městem Hombressen v Německu stále ještě koupala ve slunečním světle. Astronom Dirk Ewers dokázal malým dalekohledem ze vzdálenosti přinejmenším 360 kilometrů pořídit působivě ostrou videosekvenci jejího přeletu a z...
Proč by se Mars na obloze pohyboval nazpět? Mars se na pozemské obloze většinou vůči vzdáleným hvězdám pohybuje pomalu ale vytrvale jedním směrem. Nicméně zhruba jednou za dva roky Země na své dráze kolem Slunce předbíhá Mars. Blízkost Marsu při posledním takovém předbíhání v minulém roce...
Nyní poletíte do vesmíru. Nové malé kamery umožňují každému, kdo má web browser, virtuální let raketoplánu v různých okamžicích z různých úhlů na oběžnou dráhu Země. Malé kamery namontované na vysokých štíhlých raketách na tuhé pohonné hmoty minulý týden zachytily vypuštění raketoplánu...
Birds don't fly this high. Airplanes don't go this fast. The Statue of Liberty weighs less. No species other than human can even comprehend what is going on, nor could any human just a millennium ago. The launch of a rocket bound for space is an event that inspires awe and...
Objev Sedny (2003 VB12), nejvzdálenějšího známého objektu, který obíhá kolem Slunce, přinesl záhadu. Dráha Pluta má v průměru poloměr asi 40AU, kde AU (Astronomical Unit = astronomická jednotka) je vzdálenost Země-Slunce. Ale nejbližší bod excentrické dráhy Sedny se blíží sotva 75 AU,...
I když tento obrázek Halleyovy komety není možná ten nejvíce estetický, tak je asi ten nejunikátnější. Malinký zakroužkovaný shluk pixelů je ta vůbec nejslavnější periodická kometa na své dráze více jak 4 miliardy (4 000 000 000) kilometrů (28 AU) od Slunce, což je při pozorování...
Takto vypadá meteorický déšť z oběžné dráhy. Během maxima meteorického deště Leonid v roce 1997 družice MSX shora zaznamenala za časový úsek 48 minut 29 meteorů vstupujích do atmosféry Země. Při pohledu shora meteory vytváří krátké jasné stopy. Pod meteory jsou viditelné mraky zalité...
V záři zapadajícího slunce dlouhé stíny balvanů zvýrazňují povrch asteroidu 433 Eros. Nejjasnější balvan na okraji velkého zastíněného kráteru poblíž středu dole má asi 30 metrů (100 stop). Kamera sondy NEAR Shoemaker, jež je na oběžné dráze kolem Erosu od února 2000, pořídila tento dramatický...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
V astronomickém žargonu je vnitřní planeta v horní konjunkci, když se nachází na opačné straně Slunce od Země. Merkur, nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy dnes přechází tímto bodem své dráhy. Ve skutečnosti, tento nedávný snímek ze slunečního koronografu na palubě vesmírné observatoře SOHO...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
