Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hvězdného páru. Překvapivý objev byl učiněn pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
První známé těleso z mezihvězdného prostoru A/2017 U1 putuje vysokou rychlostí po extrémně hyperbolické dráze a kolem Slunce udělalo úzkou otočku. Světelný bod ve středu 5 minutové expozice zaznamenal dalekohled Williama Herschela na Kanárských ostrovech 28. října, když planetce podobný...
Proč by se měl Mars pohybovat pozpátky? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze je většinu času v jednom směru, sice pomalý, ale vytrvalý vůči vzdáleným hvězdám. Ovšem Země asi co dva roky na své oběžné dráze předbíhá Mars. Při posledním takovém průchodu, který začal koncem minulého...
Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Kosmická sonda MESSENGER se 17. března stala první družicí nejvnitřnější planety Sluneční soustavy Merkuru. Toto je její první zpracovaný barevný snímek od vstupu na oběžnou dráhu. I když je Merkur větší, hustší a má skoro dvojnásobnou povrchovou gravitaci než pozemský Měsíc, tak pořád...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země (asi 36 000 kilometrů nad povrchem) a ta bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož tato dráha odpovídá rotační době Země, tak je známa jako geosynchronní oběžná dráha. Pokud je tato dráha také v rovině rovníku, tak družice...
Mezinárodní kosmická stanice se při sledování na noční obloze 12. května nad městem Hombressen v Německu stále ještě koupala ve slunečním světle. Astronom Dirk Ewers dokázal malým dalekohledem ze vzdálenosti přinejmenším 360 kilometrů pořídit působivě ostrou videosekvenci jejího přeletu a z...
Proč by se Mars na obloze pohyboval nazpět? Mars se na pozemské obloze většinou vůči vzdáleným hvězdám pohybuje pomalu ale vytrvale jedním směrem. Nicméně zhruba jednou za dva roky Země na své dráze kolem Slunce předbíhá Mars. Blízkost Marsu při posledním takovém předbíhání v minulém roce...
Nyní poletíte do vesmíru. Nové malé kamery umožňují každému, kdo má web browser, virtuální let raketoplánu v různých okamžicích z různých úhlů na oběžnou dráhu Země. Malé kamery namontované na vysokých štíhlých raketách na tuhé pohonné hmoty minulý týden zachytily vypuštění raketoplánu...
Birds don't fly this high. Airplanes don't go this fast. The Statue of Liberty weighs less. No species other than human can even comprehend what is going on, nor could any human just a millennium ago. The launch of a rocket bound for space is an event that inspires awe and...
Objev Sedny (2003 VB12), nejvzdálenějšího známého objektu, který obíhá kolem Slunce, přinesl záhadu. Dráha Pluta má v průměru poloměr asi 40AU, kde AU (Astronomical Unit = astronomická jednotka) je vzdálenost Země-Slunce. Ale nejbližší bod excentrické dráhy Sedny se blíží sotva 75 AU,...
I když tento obrázek Halleyovy komety není možná ten nejvíce estetický, tak je asi ten nejunikátnější. Malinký zakroužkovaný shluk pixelů je ta vůbec nejslavnější periodická kometa na své dráze více jak 4 miliardy (4 000 000 000) kilometrů (28 AU) od Slunce, což je při pozorování...
Takto vypadá meteorický déšť z oběžné dráhy. Během maxima meteorického deště Leonid v roce 1997 družice MSX shora zaznamenala za časový úsek 48 minut 29 meteorů vstupujích do atmosféry Země. Při pohledu shora meteory vytváří krátké jasné stopy. Pod meteory jsou viditelné mraky zalité...
V záři zapadajícího slunce dlouhé stíny balvanů zvýrazňují povrch asteroidu 433 Eros. Nejjasnější balvan na okraji velkého zastíněného kráteru poblíž středu dole má asi 30 metrů (100 stop). Kamera sondy NEAR Shoemaker, jež je na oběžné dráze kolem Erosu od února 2000, pořídila tento dramatický...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
V astronomickém žargonu je vnitřní planeta v horní konjunkci, když se nachází na opačné straně Slunce od Země. Merkur, nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy dnes přechází tímto bodem své dráhy. Ve skutečnosti, tento nedávný snímek ze slunečního koronografu na palubě vesmírné observatoře SOHO...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
