Scénář Sedny

Uznání ilustrace: R. Hurt (SSC-Caltech), JPL-Caltech, NASA

Objev Sedny (2003 VB12), nejvzdálenějšího známého objektu, který obíhá kolem Slunce, přinesl záhadu. Dráha Pluta má v průměru poloměr asi 40AU, kde AU (Astronomical Unit = astronomická jednotka) je vzdálenost Země-Slunce. Ale nejbližší bod excentrické dráhy Sedny se blíží sotva 75 AU, zatímco nejvzdálenější dosahuje skoro 1000 AU. Jak se něco tak velkého jako Sedna mohlo octnout tak daleko? Při zkoumání tohoto problému s pomocí počítačových simulací přišli astronomové Alessandro Morbidelli a Harold Levison na myšlenku, že Sedna nevznikla ve své nynější poloze, ale že tam ani nebyla posunuta při přiblíženích s jinými objekty sluneční soustavy. Místo toho nalezli jako pravděpodobnější, že Sedna spočívá na své současné dráze díky přiblížení jiné hvězdy. V jednom scénáři jsou objekty jako je Sedna vypuzeny z bližších orbit gravitační přitažlivostí hvězdy o velikosti Slunce, která během jejích formativních let procházela kolem sluneční soustavy. Alternativně mohla Sedna zcela vzniknout z materiálu jiné soustavy a být zachycena v ranných dobách při setkání s mnohem menší hvězdou. Oba scénáře vzniku Sedny s přiblížením hvězdy odpovídají myšlence, že Slunce samotné vzniklo v dávné, husté kupě hvězd.