O M71 se nyní ví, že je to kulová hvězdokupa útlého věku 10 miliard let a nachází se asi 13 000 světelných let daleko v těsných hranicích slabého souhvězdí Šípu (Sagitta). Na pozemské obloze leží blízko roviny Mléčné dráhy a všech asi 10 000 členů kupy je nahloučeno v oblasti o průměru zhruba 27...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
O M71 se nyní ví, že je to kulová hvězdokupa útlého věku 10 miliard let a nachází se asi 13 000 světelných let daleko v těsných hranicích slabého souhvězdí Šípu (Sagitta). Na pozemské obloze leží blízko roviny Mléčné dráhy a všech asi 10 000 členů kupy je nahloučeno v oblasti o průměru zhruba 27...
Kameny z vesmíru dopadají na Zemi každý den. Ovšem opravdu velký balvan zasáhne Zemi jen zřídka. Zemi každý den zasypává mnoho kilogramů kosmického prachu. Větší kousky se zpočátku jeví jako jasné meteory. Atmosféru každý den rozčísnou kameny nebo kusy ledu velikosti míče na odbíjenou, ale...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
