Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 4. února 2026 v 19:00 SEČ.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 9. 2. ve 13:43 SEČ. Ve středu 11. února ráno bude poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Planety
Merkur (−1 mag) je nízko na večerní obloze a není snadné ho pozorovat.
Venuše (–4 mag) zatím není pozorovatelná (teoreticky pouze na denní obloze).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.  
Jupiter (–2,6 mag) je večer vysoko nad východem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer nízko nad západním obzorem. Úhlově se blíží Neptunu.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami je vidět slabě i pouhým okem. Ideální pohled je přes triedr, nebo velkým dalekohledem.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a vzájemně se tyto planety k sobě úhlově blíží. Koncem týdne už klesne rozestup pod jeden stupeň.

Aktivita Slunce je vysoká. Může za to aktivní oblast AR 4366, byť kanonáda velmi silných erupcí byla dočasně potlačena. Zajímavostí je, že kromě nejsilnější erupce X8 se žádná další nesetkala i s výronem plazmatu, takže nemohly nastat polární záře. Ta jediná, kdy Zemi zasáhl slabší oblak hmoty, nastala v noci ze středy na čtvrtek 4./5. 2. a v severských zemích z toho byla pěkná polární záře. Osobně ji zažili také pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka. Silná erupce ještě není vyloučena, ale postupem týdne očekáváme snížení aktivity. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku Autor: Jakub Kuřák
Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku
Autor: Jakub Kuřák

Kosmonautika a sondy

Mise Crew-12 směřuje ke startu, který má nejdřívější plánovaný termín zatím 11. února. Zajímavostí je, že na rampě LC-39A probíhají úpravy, a tak se má startovat z rampy SLC-40. A nejde o jednorázový akt, naopak budou odsud pokud možno startovat i další mise s posádkou i komerční mise Falconů 9. LC-39A by měla být primárně k dispozici pro Falcon Heavy a možná ještě v druhé polovině tohoto roku také pro starty Super Heavy Starship. Startovní věž a další vybavení pro tyto starty je již téměř plně k dispozici.

Kabina Freedom kosmické lodi Crew Dragon na špici rakety Falcon 9 před startem z rampy SLC-40 Autor: SpaceX
Kabina Freedom kosmické lodi Crew Dragon na špici rakety Falcon 9 před startem z rampy SLC-40
Autor: SpaceX

Mise Artemis II má odklad nejméně na březen. Test WDR (plnění palivem a odpočet) nedopadl 2. 2. úplně špatně, raketa byla v podstatě natankována, ale úniky v přívodu kapalného vodíku nedovolily se pustit do ostrého odpočtu a startu lodi Orion k Měsíci. Máme tu tedy odklad na březen a termíny startu zde jsou v období od 7. do 11. března.

Výročí

12. února 1961 (65 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla v květnu 1961 ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.

12. února 2001 (25 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

NEAR u Erosu před dosednutím
NEAR u Erosu před dosednutím

14. února 2011 (15 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 9P/Tempel-1. Sonda v letech 2002 a 2004 minula planetku (5535) Annefrank a kometu Wild 2. V tomto období sonda sbírala vzorky meziplanetárního prachu a kometárního prachu, které se vrátily na Zemi v roce 2006.

15. února 1826 (200 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).

Výhled na příští týden 

Měsíc a planety na večerní obloze

Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer

Výročí: start mise NEAR-Shoemaker

Výročí: Přistání Perseverance na Marsu

Výročí: první modul stanice Mir

Výročí: asteroid (588) Achilles

Výročí: Kosmos 110, Veterok a Ugoljok

Výročí: švédská družice Viking

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Veněra 1, Stardust, Emmanuel Liais, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »