Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Dubnové výročí: Jaroslav Císař

Millsova observatoř, kde J. Císař působil Autor: http://en.wikipedia.org/
Millsova observatoř, kde J. Císař působil
Autor: http://en.wikipedia.org/
Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom.

Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.

Císař se už od mala dobře učil a zajímal se zejména o astronomii a další přírodní vědy. Protože se ale rodina ocitla ve vážných finančních problémech, nemohl si dovolit navštěvovat školu podle svého přání. Místo přírodních věd vystudoval obchodní akademii.

Svého vysněného studia astronomie se ale nevzdal a kvůli jeho splnění se vydal v říjnu 1912 do USA. S velmi skromnými prostředky se zde usadil a následující roky se věnoval matematicko-fyzikálním studiím na Newyorské univerzitě. Tu úspěšně ukončil v roce 1917.

V této době navázal řadu styků s českými vystěhovalci, kteří podporovali vznik samostatného českého státu. Angažoval se v různých spolcích, byl například jednatelem Českého národního sdružení a během 1. světové války se podílel na náboru dobrovolníků pro Český prapor, který vznikal v Kanadě.

V květnu roku 1918 se stal osobním tajemníkem budoucího prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a nedlouho poté také legačním tajemníkem česko-slovenského vyslanectví v Londýně.

Astronomii se věnoval ve svém volném čase a v anglických časopisech publikoval několik odborných článků. Také si průběžně doplňoval své vzdělání a díky tomu získal titul doktor přírodních věd.

Zpět do rodné vlasti se dostal až v roce 1927 a ujal se funkce hospodářského ředitele Lidových novin. Významně se zasloužil mimo jiné o vznik vědeckého časopisu Věda a život.

Po vypuknutí 2. světové války Císař opět odjel do Londýna a zpět se vrátil až po jejím skončení. Po únorových událostech roku 1948 se stal „politicky nedůvěryhodný“ a byl poslán na nucenou dovolenou. Nakonec se mu podařilo vycestovat do Anglie, kde mohl pracovat na univerzitě ve St. Andrews a věnovat se astronomii. Zde se z Císaře stal uznávaný vědec.

Přes řadu let strávených v cizině Císař nikdy nezapomněl na své rodiště a roku 1980 se natrvalo vrátil do Československa, kde dožil v rodině, po boku své dcery.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronomie, Osobnost, Výročí


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »