Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

William Hyde Wollaston

Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.

Na svět přišel Wollaston v městě East Dereham, ležícím v anglickém hrabství Norfolk. Jeho rodiči byli Mary Farquier a její manžel Francis Wollaston, který působil jako kněz a astronom. William se vzdělával v Cambridge, nejprve na škole Gonville and Caus, později na místní univerzitě, kde roku 1793 obdržel doktorát z lékařství. Již během těchto studií se u něj projevil zájem o fyziku, chemii, krystalografii a další obory. Netrvalo dlouho a kvůli těmto zájmům opustil lékařskou kariéru a začal se věnovat jim.

Při svých výzkumech se mu podařilo rozvinout postup, jak se dá získat platina z rudy. Zároveň s tím roku 1803 objevil dva nové prvky. První z nich pojmenoval palladium podle planetky Pallas, která byla objevena o rok dříve. Druhý prvek dostal jméno rhodium, což je odvozeno od řeckého slova rodoeis - růžová. Takovou barvu totiž mají jeho sloučeniny.

Neméně důležité byly jeho experimenty v optice. Roku 1804 (někde je uváděn rok 1802) si všiml, že ve slunečním spektru se objevují oblasti, kde je intenzita světla výrazně menší, než by měla být. Stejný jev později zkoumal Joseph von Fraunhofer a objevil takových oblastí několik set. Dnes je známe pod označením Fraunhoferovy čáry a víme, že jsou způsobeny absorpcí světla ve fotosféře Slunce a zemské atmosféře. Wollaston konstruoval i různé optické přístroje, například goniometr nebo refraktometr na měření indexu lomu. Také vyvinul čočku pro dírkovou komoru, která poskytovala kvalitnější obraz s menším zkreslením.

Další z jeho výzkumů se věnoval elektrické energii. Zjistil, že statická elektřina vzniklá třením je totožná s tou, která vzniká v elektrických článcích. Články postupně vylepšoval a zkoušel je spojovat dohromady. Jeho pokusy přispěly k tomu, že se začalo uvažovat, zda by nebylo možné zkonstruovat motor poháněný elektrickou energií. První takový funkční motor zkonstruoval Michael Faraday a dodnes se vedou spory, zda některé myšlenky nepřevzal právě od Wollastona.

Se jménem tohoto vědce se můžeme setkat i v současnosti. Existuje například Wollastonova medaile, která je udělována za přínos v geologii. Na jeho počest byl pojmenován jeden z minerálů Wollastonit a existuje Wollastonovo jezero v kanadské provincii Saskatchewan. Toto jméno nalezneme dokonce i na Měsíci, kde se tak jmenuje jeden malý kráterOceánu bouří.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Fyzik


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »