Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Nejvýznamnější Prefátovo dílo Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Nejvýznamnější Prefátovo dílo
Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.

Oldřich Prefát se narodil ve Starém Městě pražském do rodiny bohatého obchodníka se sukny. Svůj přídomek „z Vlkanova“ získal díky tomu, že jeho otec byl povýšen do rytířského stavu. Když mu bylo sedmnáct let, začal studovat univerzitu ve Wittenbergu, kde se učil zejména stavitelství. O dva roky později se vrátil do Prahy, kde krátce studoval na Vysokém učení Karlově. Již následující rok však odešel do bavorského Ingolstadtu, kde pokračoval ve studiích. Zde se mimo seznámil s významným přírodovědcem Tadeášem Hájkem z Hájku. Díky němu se Prefát dostal k různým matematickým a astronomickým knihám a naučil se vyrábět zeměměřičské a astronomické přístroje. Toho později využil k tomu, že v Praze založil dílnu, ve které tyto přístroje vyráběl. Mezi další města, kde se Oldřich Prefát vzdělával, patří Lipsko, Benátky a Řím.

Největší dobrodružství zažil Prefát v letech 1546-1547, kdy se vydal na dlouhou cestu do Palestiny. Zajímavé je, že k této namáhavé a i nebezpečné výpravě jej přemluvili přátelé. Po souši doputoval až do Benátek, kde si musel sehnat loď, plující správným směrem. Protože ovládal řadu jazyků (češtinu, latinu, němčinu, řečtinu, vlaštinu), nebyl to pro něj velký problém. Nakonec se na moře vypravil obchodní lodí Liona a během této výpravy poznal řadu míst. Například měsíc se zdržel na Kypru, dále navštívil Hebron nebo Jeruzalém. Další cesta jej čekala roku 1552, kdy navštívil Španělsko.

Na základě zážitků, které během výprav nashromáždil, se rozhodl napsat cestopis, kde podrobně popsal celou svou cestu. Jeho dílo je velmi cenné, protože popsal a vysvětlil vše, co by podle jeho názoru mohlo být pro Středoevropany neznámé či špatně pochopitelné. Navíc si všechny údaje pečlivě ověřoval. Protože pro některé pojmy neexistoval český výraz, uváděl jejich názvy v různých jazycích, nebo pro ně zavedl zcela nová slova. Například pro to, co nyní nazýváme „přístavem“ vymyslel pojmenování „přistávadlo“. V cestopisu vylíčil velké množství příhod, podrobně popsal stavby, krajinu, ale třeba i činnosti, kterými se lidé v dané zemi zabývají. Nevynechal ani popis, jak je možné takovou výpravu uskutečnit. Cestopis napsal takovým způsobem, že byl srozumitelný i pro méně vzdělané lidi.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Astronomie


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »