9. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.
Obloha:
Autor: Martin Gembec
Velice blízké setkání Měsíce a Venuše nabídne středa 26. února před svítáním. Okraj srpku Měsíce se bude nacházet asi 20 úhlových minut od srpku Venuše. K zákrytu dojde mimo Evropu, například ve střední Africe nebo v Indii.
Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,4 mag) a Saturn (0,4 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 24. 2. | 23:50 | 25. 2. | Europa zákryt začíná 21:52 | |
| 25. 2. | 19:40 | 26. 2. | Ganymed zákryt 20:45–23:56 | |
| 27. 2. | 21:20 | 27. 2. | Europa přechod měsíc 17:00–19:41 Europa přechod stínu 19:11–21:54 |
|
| 28. 2. | 17:10 | 1. 3. | Io přechod měsíce (23:54)–2:10 Io přechod stínu 1:01–3:17 Io zákryt začíná 21:15 |
|
| 1. 3. | 23:00 | 2. 3. | Ganymed přechod stínu končí 18:25 Io přechod měsíc 18:22–20:37 Io přechod stínu 19:30–21:46 |
|
| 2. 3. | 18:50 | 23. 2. | Io přechod měsíce končí 18:47 Io přechod stínu končí 19:51 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrací se aktivní oblast, která před měsícem produkovala mnoho středně silných erupcí. Na povrchu Slunce je navíc mnoho malých skvrnek. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
26. února nastává opozice planetky Pallas – je to druhá objevená planetka vůbec a současně jde svými rozměry o druhý největší objekt obíhající v oblasti hlavního pásu planetek, tedy mezi drahami Marsu a Jupiteru. Pohybuje se souhvězdím Hydry (viz mapka) a jeho jasnost je kolem 6,5 mag, což z něj činí vhodný objekt pro triedr či malý dalekohled.
Kosmonautika:
- Raketa Falcon dostane nožičky, jak trefně poznamenali na blogu Kosmonautix. Březnový start lodi Dragon k ISS by se totiž měl odehrát poprvé na vylepšené verzi rakety Falcon 9, avšak ta bude mít na svém 1. stupni ještě jednu zajímavost, výsuvné nohy, na kterých by měl první stupeň v budoucnu měkce přistávat.
- Soukromá nákladní loď Cygnus se v minulém týdnu oddělila od ISS a zanikla nad Tichým oceánem.
Výročí:
- 24. února 1949 (65 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.
- 25. února 1969 (45 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten se zdařil a sonda zaslala na Zemi množství fotografií.
- 2. března 2004 (10 let) odstartovala sonda Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tato dlouhá cesta se letos chýlí ke konci. Pokud nenastanou komplikace, sonda se usadí na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra v srpnu a v listopadu očekáváme přistání modulu Philae na jejím povrchu. Kometa přiletí nejblíže ke Slunci v srpnu 2015 a celou tuto dobu by měla Rosetta kolem ní obíhat a zkoumat ji, jak zvyšuje svou aktivitu.
Výhled na příští týden:
- Měsíc na večerní obloze
- Výročí: Apollo 9
- Výročí: Pioneer 4
- Výročí: Voyager 1 u Jupiteru
- Výročí: dalekohled Kepler
- Výročí: Jurij Alexejevič Gagarin
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
