Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 8. do 11. 8. 2024. Měsíc po novu se vynoří nízko na večerní obloze, na které je extrémně nízko také Venuše. Už od půlnoci je docela dobře vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Perseid....
Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat...
Astronomové zjistili, že molekulární kyslík v okolí jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko není uvolňován z jejího povrchu, jak se někteří vědci domnívali, ale může pocházet z nitra kometárního jádra. Kosmická sonda Rosetta vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA doprovázela...
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března...
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné...
Celý svět obletěla velmi pozitivní zpráva. Necelý měsíc před ukončením mise sondy Rosetta byl totiž díky ní nalezen modul Philae, který lehce nešťastným způsobem přistál na kometě v listopadu 2014. Potvrdilo se, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. ...
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.
Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa...
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a...
Přinášíme vám čerstvé zprávy od komety Čurjumov-Gerasimenko o stavu a práci sondy Rosetta a modulu Philae, jenž minulý měsíc vstal z mrtvých.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od...
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo...
Kometární prach je ošidným faktorem i při kosmických misích. Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými...
Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o...
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3. Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 8. do 11. 8. 2024. Měsíc po novu se vynoří nízko na večerní obloze, na které je extrémně nízko také Venuše. Už od půlnoci je docela dobře vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Perseid....
Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat...
Astronomové zjistili, že molekulární kyslík v okolí jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko není uvolňován z jejího povrchu, jak se někteří vědci domnívali, ale může pocházet z nitra kometárního jádra. Kosmická sonda Rosetta vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA doprovázela...
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března...
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné...
Celý svět obletěla velmi pozitivní zpráva. Necelý měsíc před ukončením mise sondy Rosetta byl totiž díky ní nalezen modul Philae, který lehce nešťastným způsobem přistál na kometě v listopadu 2014. Potvrdilo se, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. ...
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.
Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa...
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a...
Přinášíme vám čerstvé zprávy od komety Čurjumov-Gerasimenko o stavu a práci sondy Rosetta a modulu Philae, jenž minulý měsíc vstal z mrtvých.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od...
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo...
Kometární prach je ošidným faktorem i při kosmických misích. Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými...
Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o...
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3. Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
