28. vesmírný týden 2025

Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 10. července ve 22 h 37 min SELČ. V noci z pondělí na úterý 7./8. července prochází kolem hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Červencový úplněk je tedy nízko nad obzorem, neboť prochází jižními souhvězdími, která u nás nevidíme celá, jako je Střelec a Štír.
7. července večer tu máme ještě jeden úkaz. Měsíc přejde přes hvězdu 2,8 mag v souhvězdí Štíra, tau Sco. Vstup se odehraje v závislosti na vaší poloze přibližně ve 23:25 SELČ. Výstup proběhne asi ve 23:50.
Planety
Merkur (cca 1 mag) je sice v období největší elongace, ale u nás prakticky večer nepozorovatelný. A přes den to kvůli jeho nízkému jasu není o nic lepší.
Venuše (–4,1 mag) je vidět ráno jako velmi výrazný objekt v souhvězdí Býka. O víkendu 12. a 13. 7. ráno míjí hvězdičku Ain z Hyád, která je kousek nad jasným Aldebaranem. Jméno hvězdy Ain z arabštiny překládáme jako „oko“ a jde o druhé, severní, oko Býka, nazývané také Oculus Borealis. Jižním okem je samozřejmě Aldebaran.
Mars (1,5 mag) je večer velmi nízko nad západním obzorem a je už prakticky nepozorovatelný.
Jupiter (–1,9) mag vychází, když je Slunce 6 stupňů pod obzorem, a je tedy zatím nepozorovatelný.
Saturn (1 mag) je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem a je snadno viditelný pouhým okem. Prstenec je velmi tenký a tmavý.
Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a k jeho spatření je zatím potřeba alespoň malý dalekohled.
Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička. Snadno jej poznáme, protože mezi ním a Saturnem žádná taková hvězda není, pouze vpravo nad nimi je hvězda 6,3 mag do trojúhelníku, která pomůže s identifikací.
Aktivita Slunce je nízká. Dokonce se nyní i zmenšil počet skvrn a pravděpodobnost silné erupce je pod 1 %. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) se opět objevila a úkaz v noci z 2. na 3. 7. byl opravdu nádherný, hlavně díky strukturám a barvám, které oblaka ukázala.
Autor: Martin Kubaň
Autor: Tomáš Toufar
Autor: Jiří Fišer
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je zatím velmi slabým objektem i proto, že byla objevena ještě ve vzdálenosti asi 5 astronomických jednotek, tedy ve vzdálenosti, v jaké obíhá Slunce Jupiter. Ovšem tato planeta je přibližně na opačné straně Sluneční soustavy. Kometa má dosud rekordní excentricitu své dráhy, která je samozřejmě hyperbolická a hodnota více než 6 je opravdu hodně i při porovnání s předchozími mezihvězdnými objekty 1I/‘Oumuamua (e = 1,2) a 2I/Borisov (e = 3,36). Kometa se na podzim dostane do přísluní v bodě o něco bližším, než obíhá Mars a snad na začátku zimy by mohla být viditelná i u nás na ranní obloze, pokud splní předpoklady o zjasňování alespoň ke 14 mag. Její současná jasnost na obloze večerní je opravdu nízká, asi 17 mag (Pluto má 14,6 mag a k jeho spatření nemusí stačit ani 40cm dalekohled).
Kosmonautika a sondy
3. července odstartovala raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Progress MS-31, která se následně v noci ze soboty na neděli připojila k Mezinárodní kosmické stanici s asi 2,5 tunami zásob.
1. července se na oběžnou dráhu dostala další ze série evropských meteorologických družic MTG-S1. Znamená to další posun k mnohem lepším předpovědím počasí.
Suborbitální raketa a loď New Shepard letěla 29. 6. s dalším komerčním nákladem. Kabina dosáhla výšky přes 100 km a shodou okolností dosedla v blízkosti místa přistání nosiče, ale ve skutečnosti asi 3 km od místa startu, protože foukal malý vítr.
Výročí
7. července 1950 (75 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno nese jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka na něj v podobě jeho slavné komety.
10. července 1780 (245 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.
10. července 2010 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, hlavním cílem sondy byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou zkoumala v letech 2014-16.
11. července 1990 (35 let) odstartovala družicová observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991-2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Neil Gehrels Swift Observatory.
Výhled na příští týden
Výročí: Mariner 4 první snímky Marsu
Výročí: New Horizons u Pluta
Výročí: raketa Proton
Výročí: první pákistánská družice Badr-1
Výročí: první daguerreotypie hvězdy Vega
Výročí: Sojuz-Apollo
Výročí: Zond 3
Výročí: první indická družice Rohini 1
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).