28. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 6. 7. do 12. 7. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihem. Aktivita Slunce se zvýšila především s ohledem na výskyt menších skvrn. Stále platí upozornění na možný výskyt nočních svítících oblak. Ačkoli sonda New Horizons zaznamenala anomálii a přepla se dočasně do nouzového režimu, na konci týdne bychom již měli mít opravdu hodně detailní snímky Pluta a Charona. ISS má nové zásoby.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 8. července. Čekají nás krátké bezměsíčné noci zhruba v druhé polovině týdne.
Planety:
Venuše (-4,5 mag) se blíží svému nejvyššímu jasu. Jupiter (-1,8 mag) je o něco blíže obzoru.
Saturn (0,3 mag) je nejvýše již za soumraku před 22. hodinou.
Aktivita Slunce je střední a především se na viditelné části slunečního disku vyskytuje množství menších skvrnek. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.
Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden jsme se bez nich prakticky museli obejít, vyskytovala se jen na obloze v zemích severně od nás. Ovšem co není, může být. Podrobnosti o NLC.
Kosmonautika
- Neděle přinesla nepříjemné překvapení v podobě zprávy, že sonda New Horizons se přepnula do nouzového režimu. To by samo o sobě tak hrozné nebylo. Sonda má záložní počítač, na který přešla a se Zemí komunikuje, ale necelých deset dnů do průletu kolem Pluta je to nepříjemná zpráva, především pro nás laiky. Nezbývá, než věřit, že odborníci brzy obnoví běžný provoz sondy, protože snímky, které pořizovala, byly stále zajímavější.
- Důležitá zpráva z hlediska dalšího provozu ISS přišla také v neděli, kdy se k ní úspěšně připojila nákladní loď Progress M-27M. Dalo by se s nadsázkou říci, stačí dvě nehody předchozích zásobovacích lodí, a už je ISS ve všech zprávách, ale to je prostě úděl novinářů, které asi musí zajímat jen senzace. Na stanici se tedy nic nemění, pokud jde o normální provoz.
Výročí
- 7. července 1950 (65 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno není jistě třeba astronomům připomínat, nese ho jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Kometa byla tak nějak jeho vysněným cílem. Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji však zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka v podobě jeho slavné komety.
- 10. července 1780 (235 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.
- 10. července 2010 (5 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, Rosetta nyní pracuje u komety 67P.
- 11. července 1990 (25 let) odstartovala observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991 - 2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Swift Gamma-Ray Burst Mission.
Výhled na příští týden
- New Horizons prolétá kolem Pluta
- Výročí: první snímky Marsu (Mariner 4)
- Výročí: družice Badr-1
- Výročí: raketa Proton
- Výročí: daguerreotypie hvězdy Vega
- Výročí: setkání posádek Sojuz-Apollo
- Výročí: družice Rohini
- Výročí: Zond 3
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
