Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: František Ignác Kassián Halaška

Červencové výročí: František Ignác Kassián Halaška

František Ignác Kassián Halaška
František Ignác Kassián Halaška
Letos v červenci si připomeneme hned dvě výročí, spjatá se jménem F. I. K. Halaška. Tato významná, a přesto poněkud opomíjená osobnost druhé poloviny 19. století se narodila 10. července před 232 roky a jen o dva dny později, 12. července, uplyne 165 let od jejího úmrtí.

Halaška se narodil ve městě Budišov nad Budišovkou do chudé rodiny. Matka pracovala jako posluhovačka, otec byl tkadlec. Již od počátku měl ve škole výborný prospěch, a proto získal doporučení k dalšímu studiu. Vystřídal několik škol - ve Staré Vodě, Kroměříži, Strážnici, Mikulově a pak pokračoval na Tereziánské akademii ve Vídni. Po jejím absolvování obdržel roku 1807 titul doktor filozofie a poté, co se vrátil zpět na Moravu, působil jako učitel matematiky a fyziky na školách v Brně a Mikulově. O sedm let později začal pracovat na univerzitě v Praze jako profesor fyziky a jeden školní rok zde také zastával funkci rektora.

Roku 1832 byl jmenován vládním radou a díky tomu řídil prakticky všechny vysoké školy v rámci tehdejší monarchie. Do jeho resortu spadaly technické, námořní a hornické školy, filozofické ústavy a lesnické akademie. Soustředil se zejména na výuku fyziky a snažil se, aby byla prováděna pokud možno názorně, pomocí praktických pokusů. V letech 1833-1834 byl rektorem vídeňské univerzity.

Jednalo se o velmi aktivního vědce s širokým záběrem. Kromě fyziky se zabýval optikou, elektřinou, termodynamikou, magnetismem a v neposlední řadě i astronomií. Sepsal celou řadu publikací, z nichž některé se používaly jako učebnice ještě počátkem 20. století. Věnoval se i praktické části výzkumu. Například během působení v Brně založil hvězdárnu i fyzikální kabinet a vybavil je vlastnoručně zhotovenými přístroji. Na observatoři prováděl různé druhy pozorování a sestavoval astronomický kalendář.

Astronomii se věnoval i v době, kdy pobýval v Praze. Upravil si část domu na astronomickou pozorovatelnu a zajistil si do ní velmi kvalitní přístroje. Odtud pak uskutečňoval svá pozorování, a to i meteorologická či geomagnetická. Během této činnosti spolupracoval s astronomy, kteří působili v Klementinu. Protože obě místa jsou od sebe vzdálena jen asi kilometr a pozorování byla na sobě nezávislá, dají se zaznamenané hodnoty velmi dobře srovnávat.

Stěžejním Halaškovým dílem v astronomii se stala publikace "Základní poznatky o zatmění Slunce při oběhu Měsíce mezi Sluncem a Zemí od roku 1816 do 1860", za kterou byl oceněn dánským králem a získal velkou záslužnou medaili.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »