Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírný dalekohled Lazuli by mohl letět před rokem 2030

Vesmírný dalekohled Lazuli by mohl letět před rokem 2030

Koncept kosmické observatoře Lazuli
Autor: Schmidt Sciences

Poměrně překvapivou zprávu přinesla americká filantropická společnost Schmidt Sciences. Rádi by ještě do konce desetiletí postavili a vypustili kosmický dalekohled o průměru tři metry, který by výrazně pomohl ve sledování vesmíru, a především náhlých jevů, které je potřeba začít rychle sledovat. Dalekohled by měl mít širokoúhlou kameru, spektrograf a koronograf ke sledování exoplanet.

Projekt Lazuli Space Observatory byl představen na setkání Americké astronomické společnosti. Stojí za ním filantropická organizace Schmidt Sciences, kterou založili Wendy a Eric Schmidtovi, přičemž Eric je znám jako bývalý šéf společnosti Google. Půjde o první výhradně soukromý vědecký projekt ve vesmíru a jde o součást většího programu s názvem Schmidtův systém observatoří (Schmidt Observatory System), který zahrnuje také tři pozemní observatoře.

Jak bylo řečeno, vesmírná observatoř Lazuli bude mít velké primární zrcadlo o průměru 3,1 metru, což je znatelně více než u ikonického Hubbleova dalekohledu, nebo již dlouho připravovaného vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman (oba se zrcadly 2,4 m). Ponese koronograf pro studium exoplanet, širokoúhlou kameru s vysokým rozlišením a štěrbinový spektrograf pro studium atmosfér vzdálených světů u jiných hvězd, explodujících hvězd a dalších zajímavých objektů.

Infografika k Vesmírné observatoři Lazuli. Vidíme, že optický návrh obsahuje méně tradiční mimoosý systém s primárním zrcadlem o průměru 3,1 metru. Spektrograf IFS bude pracovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra, širokoúhlá kamera WCC tvořená 23 CMOS senzory bude mít zorné pole poměrně impozantních 35×12 úhlových minut (v delší straně více než měsíční úplněk) a konečně koronograf pro sledování exoplanet ESC bude používat aktivní deformovatelná zrcadla pro zástin mateřské hvězdy. Autor: Schmidt Sciences
Infografika k Vesmírné observatoři Lazuli. Vidíme, že optický návrh obsahuje méně tradiční mimoosý systém s primárním zrcadlem o průměru 3,1 metru. Spektrograf IFS bude pracovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra, širokoúhlá kamera WCC tvořená 23 CMOS senzory bude mít zorné pole poměrně impozantních 35×12 úhlových minut (v delší straně více než měsíční úplněk) a konečně koronograf pro sledování exoplanet ESC bude používat aktivní deformovatelná zrcadla pro zástin mateřské hvězdy.
Autor: Schmidt Sciences

Pozoruhodný je fakt, že za cenu odhadovanou na stovky milionů dolarů chtějí donátoři dalekohled nejen sestavit a otestovat, ale také vypustit ještě před koncem tohoto desetiletí. Lazuli je přitom jen jedním z observatoří sítě Schmidt Observatory System. Ostatní observatoře jsou pozemské a sdílí společný design modulárních malých, a tedy relativně levných komponent. To má umožnit postavit větší pole detektorů. Jeden z nich, Deep Synoptic Array, má studovat vesmír v rádiovém oboru, zatímco jeho protějšek, Argus Array, má provádět pozorování ve viditelném oboru. Třetí observatoř má tvořit menší, ale šálovatelné pole přístrojů, které bude zachycovat spektra kosmických objektů, jako jsou exoplanety a supernovy. Stuart Feldman, astronom a počítačový vědec, který je prezidentem společnosti Schmidt Sciences připomněl, že všchny tyto observatoře mají být v provozu do konce roku 2029.

Nezbývá tedy než zbystřit pozornost a popřát hodně úspěchů při vývoji těchto observatoří a jestli se do čtyř nebo pěti let dočkáme i velkého kosmického teleskopu Lazuli, bude to jen dobře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Lazuli Space Observatory: Architecture & Capabilities
[2] Scientific American
[3] Theverge.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný dalekohled Lazuli


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran

Další informace »