Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírný dalekohled Lazuli by mohl letět před rokem 2030

Vesmírný dalekohled Lazuli by mohl letět před rokem 2030

Koncept kosmické observatoře Lazuli
Autor: Schmidt Sciences

Poměrně překvapivou zprávu přinesla americká filantropická společnost Schmidt Sciences. Rádi by ještě do konce desetiletí postavili a vypustili kosmický dalekohled o průměru tři metry, který by výrazně pomohl ve sledování vesmíru, a především náhlých jevů, které je potřeba začít rychle sledovat. Dalekohled by měl mít širokoúhlou kameru, spektrograf a koronograf ke sledování exoplanet.

Projekt Lazuli Space Observatory byl představen na setkání Americké astronomické společnosti. Stojí za ním filantropická organizace Schmidt Sciences, kterou založili Wendy a Eric Schmidtovi, přičemž Eric je znám jako bývalý šéf společnosti Google. Půjde o první výhradně soukromý vědecký projekt ve vesmíru a jde o součást většího programu s názvem Schmidtův systém observatoří (Schmidt Observatory System), který zahrnuje také tři pozemní observatoře.

Jak bylo řečeno, vesmírná observatoř Lazuli bude mít velké primární zrcadlo o průměru 3,1 metru, což je znatelně více než u ikonického Hubbleova dalekohledu, nebo již dlouho připravovaného vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman (oba se zrcadly 2,4 m). Ponese koronograf pro studium exoplanet, širokoúhlou kameru s vysokým rozlišením a štěrbinový spektrograf pro studium atmosfér vzdálených světů u jiných hvězd, explodujících hvězd a dalších zajímavých objektů.

Infografika k Vesmírné observatoři Lazuli. Vidíme, že optický návrh obsahuje méně tradiční mimoosý systém s primárním zrcadlem o průměru 3,1 metru. Spektrograf IFS bude pracovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra, širokoúhlá kamera WCC tvořená 23 CMOS senzory bude mít zorné pole poměrně impozantních 35×12 úhlových minut (v delší straně více než měsíční úplněk) a konečně koronograf pro sledování exoplanet ESC bude používat aktivní deformovatelná zrcadla pro zástin mateřské hvězdy. Autor: Schmidt Sciences
Infografika k Vesmírné observatoři Lazuli. Vidíme, že optický návrh obsahuje méně tradiční mimoosý systém s primárním zrcadlem o průměru 3,1 metru. Spektrograf IFS bude pracovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra, širokoúhlá kamera WCC tvořená 23 CMOS senzory bude mít zorné pole poměrně impozantních 35×12 úhlových minut (v delší straně více než měsíční úplněk) a konečně koronograf pro sledování exoplanet ESC bude používat aktivní deformovatelná zrcadla pro zástin mateřské hvězdy.
Autor: Schmidt Sciences

Pozoruhodný je fakt, že za cenu odhadovanou na stovky milionů dolarů chtějí donátoři dalekohled nejen sestavit a otestovat, ale také vypustit ještě před koncem tohoto desetiletí. Lazuli je přitom jen jedním z observatoří sítě Schmidt Observatory System. Ostatní observatoře jsou pozemské a sdílí společný design modulárních malých, a tedy relativně levných komponent. To má umožnit postavit větší pole detektorů. Jeden z nich, Deep Synoptic Array, má studovat vesmír v rádiovém oboru, zatímco jeho protějšek, Argus Array, má provádět pozorování ve viditelném oboru. Třetí observatoř má tvořit menší, ale šálovatelné pole přístrojů, které bude zachycovat spektra kosmických objektů, jako jsou exoplanety a supernovy. Stuart Feldman, astronom a počítačový vědec, který je prezidentem společnosti Schmidt Sciences připomněl, že všchny tyto observatoře mají být v provozu do konce roku 2029.

Nezbývá tedy než zbystřit pozornost a popřát hodně úspěchů při vývoji těchto observatoří a jestli se do čtyř nebo pěti let dočkáme i velkého kosmického teleskopu Lazuli, bude to jen dobře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Lazuli Space Observatory: Architecture & Capabilities
[2] Scientific American
[3] Theverge.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný dalekohled Lazuli


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »