39. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
OBLOHA
Měsíc dorůstá k úplňku, který nastane v sobotu 26. září v 18:49 SELČ. V USA jej nazývají „sklizňový Měsíc“ (Harvest Moon). Měsíc bude v té chvíli jen asi 4° od Neptunu, který dosahuje téhož dne své letošní opozice.
Planety
Venuše (–4,8 mag) je večer extrémně nízko nad západním až jihozápadním obzorem. Bude se už viditelně úhlově blížit Slunci, její srpek se v dalekohledu zvětšuje a mění v ještě tenčí.
Mars (1,2 mag) je ráno vysoko nad východem v Blížencích, nedaleko hvězdy Pollux.
Jupiter (–1,8 mag) je ráno také už docela vysoko na pomezí souhvězdí Raka a Lva.
Saturn (0,4 mag) je vidět prakticky celou noc a před opozicí 4. 10. se blíží k letošní maximální jasnosti. Prstence i měsíc Titan uvidíme i v malém dalekohledu.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy je na czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách a v sobotu 26. 9. bude v opozici se Sluncem – bude nejblíže Zemi a nejlépe pozorovatelný za celý rok. Tedy pokud by zrovna hned vedle něj ve vzdálenosti asi 4° nebyl úplněk. Takže lepší pozorovací okno nabídnou spíše týdny následující. Mapa polohy na czsky.cz.
Aktivita Slunce zůstává nízká. V sobotu nastal unikátní okamžik, kdy jsme na přivrácené polokouli neviděli ani jedinou skvrnu (až na jednu opravdu nepatrnou v AR4532). Už v neděli zde ovšem skvrnky trochu rostly a také se natočila jedna malá z odvrácené strany. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Ve středu 23. 9. v 02:05 SELČ nastane podzimní rovnodennost, Slunce překročí nebeský rovník směrem na jih a začne astronomický podzim.
KOSMONAUTIKA A SONDY
Rover Perseverance tráví nyní už asi dva týdny čas u zajímavého kamene, připomínajícího svým vzhledem žulu s velkými kusy křemene. Pokusila se jej během solu 1977 i navrtat, ale bez úspěchu (pro velkou tvrdost).
Na Spaceweather.com rozebrali rozpad staré vojenské družice USA-32, k němuž došlo v uplynulém týdnu. Nedávno bylo odtajněno, že družice byla určena k sledování vojenských radarů a jde o modul vážící asi jednu tunu. Buď došlo k explozi baterií, případně o jiný problém se zbytky paliva či zásah meteoroidem. Každopádně vzniklá tříšť se rozptyluje v nepříliš ideální výšce, kde obíhá mnoho jiných družic, včetně sítě Iridium-NEXT. Už dříve se zde vyskytovala také tříšť po srážce družice Cosmos 2251 s družicí Iridium 33, k níž došlo v roce 2009. Další srážky mohou v budoucnu nevyhnutelně přibývat. Samotná síť Starlink musí provádět stovky úhybných manévrů měsíčně. Přesto se zřejmě nikomu do zavedení pravidel na nízké oběžné dráze nechce. Připomíná to trochu situaci v dopravě před sto lety, kdy se také musela zavést pravidla silničního provozu.
V sobotu 26. 9. má z rampy SLC-40 na Mysu Canaveral odstartovat raketa Falcon 9 s další utajovanou družicí pro americké Vesmírné síly v rámci mise USSF-385; start je naplánován na 13:56 SELČ (11:56 UTC). První stupeň (booster B1096) absolvuje svůj desátý let a po startu by měl přistát na lodi v Atlantiku. Náplň mise není veřejně známa.
První orbitální start Starship se skutečnými družicemi Starlink 3. generace se po opakovaných odkladech (postupně z 15., 18. a 22. 9.) posunul na 28. 9. ve 14:15 SELČ. Ještě se k němu tedy vrátíme.
K ISS se 16. 9. vydala nákladní loď Progress MS-35 a k úspěšnému spojení se stanicí došlo v sobotu 19. září.
VÝROČÍ
22. září 1711 (315 let) se narodil anglický astronom Thomas Wright. Byl první, kdo formuloval myšlenku, že z povahy vzhledu Mléčné dráhy vyplývá, že se nacházíme uvnitř plochého disku hvězd a také naznačil myšlenku, že vzdálené malé mlhoviny na obloze by mohly být jiné takové hvězdné oblaky. Tyto myšlenky podpořil později také Immanuel Kant, který bývá označován jako autor těchto myšlenek.
22. září 2001 (25 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
22. září 2006 (20 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomáhá lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vyniká např. EUV spektrometr, desetkrát citlivější, než má SOHO, a dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA.
23. září 1791 (235 let) se narodil německý astronom Johann Franz Encke. Jeho jméno jistě netřeba připomínat, neboť jej nese známá krátkoperiodická kometa 2P/Encke, jejíž dráhu propočítal. Výpočty drah malých těles byla jeho hlavní doména. Zabýval se změnami jasu Saturnova prstence A, kde byla později objevena mezera v prstenci. Ta dnes nese jméno Enckeho dělení a nachází se nedaleko vnějšího okraje nejjasnější části prstenců.
23. září 1846 (180 let) byl objeven Neptun. Planetu na základě výpočtů Urbaina Le Verriera nalezl na berlínské hvězdárně Johann Galle, jen pár hodin po zahájení hledání. K jeho objevu se detailněji vrací také nedělní článek.
23. září 1966 (60 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.
VÝHLED NA PŘÍŠTÍ TÝDEN
Starship (test č. 14)
Saturn v opozici (4. 10.)
Výročí: Ananke, objev měsíce Jupiteru
Výročí: Luna 19, start
DOPORUČENÉ ODKAZY
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
