Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2014

30. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.

Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v neděli 27. července. Ve čtvrtek a v pátek ráno nás čeká setkání srpku Měsíce s Venuší a případně i s Merkurem podle průzračnosti u obzoru.

Planety:
Mars (0,3 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni. Na viditelném povrchu Slunce nejsou téměř žádné skvrny a 17. července kleslo sluneční číslo na nulu. Toto sluneční maximum je prostě slabší a občas nás překvapí. Uvidíme, jaký vývoj nám připraví tento týden. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.
V koronografech LASCO C3 a LASCO C2 můžeme sledovat Jupiter, který se pohybuje jakoby zleva doprava. Konjunkce se Sluncem připadá na čtvrtek 24. 7.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 30. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 30. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) bude každým dnem výš a výš na ranní obloze. Uvidíme ji zatím jen za pokročilého svítání nízko nad východem, ale stojí za vyhledání, protože její jasnost je mezi 6 a 7 mag a fotograficky není vyloučen ani krátký ohon. K vyhledání komety můžete použít mapku vlevo. Polohy jsou pro 3:00 SELČ, kdy je kometa asi 10° nad obzorem a Slunce asi 13° pod obzorem.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách, pokud se budete chystat na kometu nebo setkání Venuše s Měsícem.

Kosmonautika:

  • Sonda Rosetta se neustále pomalu blíží svému cíli. Pokud jsme si u některých misí NASA zvykli na trvalý přísun okamžitě dostupných fotografií, které jsou k vidění hned, jak ze sond dorazí, potom u Rosetty budeme muset být trpělivější. ESA je tvořena jednotlivými zeměmi, které dodávají přístroje a tak se řídí odlišnými pravidly. V praxi to však pro laickou veřejnost znamená, že si snímky nemůžeme prohlížet hned, jak je to možné, přednost mají vědečtí pracovníci. Na druhé straně snímkování zatím probíhalo s týdenní kadencí a snímky se objevovaly docela rychle. Pravda, nejprve tak trochu poloilegálně a na oficiální jsme čekali dva dny, ale můžeme jen doufat, že tato naprosto ojedinělá mise bude lidem zprostředkována alespoň stejně pompézně jako už samotné blížení se Rosetty k cíli.
     
  • K Mezinárodní vesmírné stanici byla připojena nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Informace najdete v našem online přenosu. Odkazujeme také několik povedených fotografií Alexandra Gersta, který nyní pobývá na ISS.
     
  • Na ISS se vystřídají ruské nákladní lodě. Progress M-23M se odpojí v úterý. Start Progressu M-24M je v plánu ve středu.
     

Výročí

  • 21. července 1914 (100 let) objevil Seth Nicholson Jupiterův měsíček Sinope. Objevil jej na Lickově observatoři patřící Kalifornské univerzitě, když pozoroval jiný tou dobou nedávno objevený měsíček Pasiphae. Měsíc byl dlouho nazýván Jupiter IX. Teprve v roce 1975 dostal jméno Sinope podle řecké mytologie. Lickova observatoř je známa tím, že se zde nachází druhý největší čočkový dalekohled na světě – refraktor o průměru 90 centimetrů z dílny bratří Clarků.
     
  • 22. července 1784 (230 let) se narodil něměcký astronom, matematik a geodet Friedrich Wilhelm Bessel. Nejvíce je znám tím, že pro určení vzdálenosti hvězd navrhl měřit paralaxu, tedy posun hvězdy vůči vzdálenému pozadí vlivem oběhu Země kolem Slunce. V roce 1838 se mu také jako prvnímu podařilo změřit paralaxu hvězdy 61 Cygni, která je od nás vzdálena 11,4 světelných roků. Z měření Siria a Procyonu určil, že musí mít v té době neznámého souputníka (dnes víme, že jde o bílé trpaslíky, poměrně hmotné, ale ve srovnání s hlavní hvězdou málo svítivé zbytky hvězd podobných Slunci). Pro tvar Země určil rotační elipsoid, který nazýváme po něm Besselův. K němu byla vztažena také souřadnicová síť používáná kdysi v Československu (S-JTSK). Bessel byl také autorem tabulek atmosférické refrakce, což byl tehdy vysoko hodnocený počin.
     
  • 23. července 1999 (15 let) byla na oběžnou dráhu vynesena rentgenová observatoř Chandra. Jméno dostala po Subrahmanu Chandrasekharovi, indickém astrofyzikovi, který je znám především podle meze, která určuje, od jaké hmotnosti už se bílý trpaslík nabalující na sebe hmotu zhroutí sám do sebe. Exploduje pak jako supernova a vzniká neutronová hvězda nebo černá díra. Chandra je po výrazném prodloužení mise funkční dodnes.
     
  • 23. července 1984 (30 let) byly poprvé detekovány prstence Neptunu, když planeta zakrývala vzdálenou hvězdu. Obraz hvězdy totiž pravidelně několikrát bliknul před zákrytem i po něm. Definitivní potvrzení a přesnější pohled na ně přinesl Voyager 2 v roce 1989.
     
  • 25. července 1984 (30 let) vystoupila do volného kosmu Světlana Savická jako první žena v historii. Stalo se to během jejího druhého letu do kosmu v lodi Sojuz T-12 ke stanici Saljut 7.
     
  • 26. července 1919 se narodil významný český astronom Luboš Perek.

Výhled na příští týden:

  • Měsíc, Mars a Saturn
  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Ranger 7
  • Výročí: Lunar Prospector

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Friedrich Bessel, Chandrasekhar, Světlana Savická, Luboš Perek


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »