Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2019

30. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 24. července 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Vyvrcholí roj jižních delta Aquarid. K ISS dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-13. Indové odložili start sondy k Měsíci. Mezitím očekáváme další čtyři starty raket. Významné jubileum, 100 let, oslaví český astronom doc. Luboš Perek.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 25. července ve 3:18 SELČ. V neděli 28. července se bude Měsíc nacházet jen asi stupeň od hvězdy Aldebaran v Býku.

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) je vidět nad jihem už před 22. hodinou jako velmi jasná hvězda. O něco slabší Saturn (0,1 mag) se dostává k jihu až kolem půlnoci. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, ale lepší viditelnost mají v druhé polovině noci a nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v pondělí 22. července přechází Io. Měsíc přechází 20:30 – 22:40 SELČ, stín 21:24 – 23:38. Ve čtvrtek 25. 7. ve 22:58 začíná zákryt Europy. V sobotu 27. 7. ve 21:38 končí přechod stínu Europy. V neděli 28. 7. Ve 22:04 končí zatmění Ganymedu.
Přechody GRS: 22. 7. 22:10 SELČ; 24. 7. 23:45; 27. 7. 21:15.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Na stránce Spaceweather.com shrnuli pozorování přístroje CRaTER na sondě Lunar Reconnaisance Orbiter. Z měření této sondy obíhající kolem Měsíce vyplývá, že úroveň radiace je nyní nejvyšší v historii měření kosmickými sondami a družicemi. Už minulé minimum sluneční aktivity v letech 2009-2010 bylo hodně nízké, ale nyní je rekordně nejnižší. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka mohou být stále vidět. Jejich aktivita obvykle koncem července zeslábne.

Přibližně na neděli 28. 7. připadá maximum meteorického roje jižních delta Aquarid. Místo, odkud zdánlivě vyletují, je jižně od pravé dolní části Pegasova čtverce. Rychlost meteorů je střední (41 km/s). Měsíc nebude příliš rušit jejich pozorování. Navíc už začne také aktivita Perseid. Ty jsou rychlejší (61 km/s) a samozřejmě vyletují úplně odjinud, nyní koncem července zruba ze souhvězdí Kasijopeje.

Kosmonautika

V sobotu 20. července odstartovala k ISS tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-13 a v neděli se úspěšně připojila ke stanici. Na palubu ISS tak přibyla posádka ve složení Alexandr Skvorcov (Rus), Luca Parmitano (Ita) a Andrew R. Morgan (USA.

Po problémech s nosnou raketou GSLV Mk III oznámili Indové přesun startu sondy Chandrayaan-2 na pondělí 22. 7. v 11:30 SELČ.

19. července došlo k plánovanému zániku čínské orbitální stanice Tiangong-2. Stanice shořela nad Tichým oceánem.

Statický zážeh rakety Falcon-9 proběhl 20. července a zdá se, že tedy nic nebrání startu s nákladní lodí Dragon v rámci mise CRS-18. Předpokládaný start je 24. 7. Dragon, který poletí k ISS už byl ve vesmíru dvakrát a půjde tedy o jeho třetí použití.

Pokud proběhnou všechny plánované starty, bude na ně týden opravdu bohatý. Kromě Falconu-9 a indické GSLV je v plánu start Ariane 5 (24. 7.) s dvěma geostacionárními družicemi, dále Delta 4M+ má vynést navigační družici série GPSIII (25. 7.) a čínská CZ-2C má startovat se třemi družicemi Yaogan-30 (26. 7.).

Výročí

22. července 1784 (235 let) se narodil německý astronom, matematik a geodet Friedrich Wilhelm Bessel. Nejvíce je znám tím, že pro určení vzdálenosti hvězd navrhl měřit paralaxu, tedy posun hvězdy vůči vzdálenému pozadí vlivem oběhu Země kolem Slunce. V roce 1838 se mu také jako prvnímu podařilo změřit paralaxu hvězdy 61 Cygni, která je od nás vzdálena 11,4 světelných roků. Z měření Siria a Procyonu určil, že musí mít v té době neznámého souputníka (dnes víme, že jde o bílé trpaslíky, poměrně hmotné, ale ve srovnání s hlavní hvězdou málo svítivé zbytky hvězd podobných Slunci). Pro tvar Země určil rotační elipsoid, který nazýváme po něm Besselův. K němu byla vztažena také souřadnicová síť používáná kdysi v Československu (S-JTSK). Bessel byl také autorem tabulek atmosférické refrakce, což byl tehdy vysoko hodnocený počin.

23. července 1984 (35 let) byly poprvé detekovány prstence Neptunu, když planeta zakrývala vzdálenou hvězdu. Obraz hvězdy totiž pravidelně několikrát bliknul před zákrytem i po něm. Definitivní potvrzení a přesnější pohled na ně přinesl Voyager 2 v roce 1989.

23. července 1999 (20 let) byla na oběžnou dráhu vynesena rentgenová observatoř Chandra. Jméno dostala po Subrahmanu Chandrasekharovi, indickém astrofyzikovi, který je znám především podle meze, která určuje, od jaké hmotnosti už se bílý trpaslík nabalující na sebe hmotu zhroutí sám do sebe. Exploduje pak jako supernova a vzniká neutronová hvězda nebo černá díra. Chandra je po výrazném prodloužení mise funkční dodnes.

25. července 1984 (35 let) vystoupila do volného kosmu Světlana Jevgeňjevna Savická jako první žena v historii. Stalo se to během jejího druhého letu do kosmu v lodi Sojuz T-12 ke stanici Saljut 7.

26. července 1919 (100 let) se narodil významný český astronom doc. Luboš Perek . Významnou měrou se podílel na stavbě dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově, který od roku 2012 nese jeho jméno. Byl činný i na mezinárodním poli. Mimo krátkého působení na Northwestern University byl především v letech 1967 až 1970 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie, v letech 1968 až 1975 ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde významně přispěl k založení stelárního oddělení. Je emeritním vedoucím Úřadu OSN pro kosmické záležitosti. Zabýval se vývojem hvězd a kosmickým odpadem. Je po něm pojmenována planetka č. 2900. Docent Perek obdržel v roce 2019 také Cenu Antonína Vítka za popularizaci v oblasti kosmonautiky. O jeho činorodosti vypovídá i název článku z podzimu 2017, Ještě trochu pracuji…

28. července 1964 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.

28. července 1989 (30 let) objevil Stephen Synnott na snímcích sondy Voyager 2 měsíce Neptunu Despina a Galatea. Despina je pojmenována po dceři Poseidóna (římsky Neptuna) a Deméter. Obíhá Neptun stejným směrem, jako se otáčí planeta, je uvnitř oblasti slabých prstenců, má nepravidelný tvar a nachází se v rovině rovníku planety. Galatea je větší, ale také nepravidelného tvaru a jinak má podobné parametry oběhu, jako Despina. Pojmenována je po jedné z Nereid, do kterých se zamiloval kyklop Polyphémus. Oba měsíce jsou nyní snadným cílem i pro Hubbleův vesmírný dalekohled, který dokáže detekovat i slabší měsíčky, jako je např. Thalassa, nebo dokonce prstence Neptunu.

Výhled na příští týden 

  • start nákladního Progressu MS-12 k ISS
  • Výročí: Theodor Brorsen
  • Výročí: Mariner 6 a 7 kolem Marsu
  • Výročí: Lunar Prospector
  • Výročí: MESSENGER

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, Ranger 7, Despina, Galatea, Prstence Neptunu, Světlana Savická, Friedrich Bessel, Luboš Perek, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »