Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dalekohled VLT bude pátrat po planetách v systému Alfa Centauri
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled VLT bude pátrat po planetách v systému Alfa Centauri

Dalekohled VLT a hvězdný systém Alfa Centauri
Autor: Y. Beletsky (LCO)/ESO

ESO podepsala dohodu se zástupci společnosti Breakthrough Initiatives týkající se úprav přístrojového vybavení dalekohledu ESO/VLT pro pátrání po planetách v blízkém hvězdném systému Alfa Centauri. Tyto planety by se v budoucnu mohly eventuálně stát cílem výzkumu prostřednictvím miniaturních kosmických sond navržených v rámci projektu Starshot (Breakthrough Starshot initiative).

ESO a Breakthrough Initiatives podepsali dohodu o spolupráci

Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO, a Pete Worden, výkonný ředitel programu Breakthrough Initiatives a vedoucí nadace Breakthrough Prize Foundation, podepsali dohodu, která zajistí financování úprav přístroje VISIR (VLT Imager and Spectrometer for mid-Infrared) pro dalekohled VLT (Very Large Telescope). Navržené modifikace by měly výrazně vylepšit výkon celého zařízení a umožnit efektivní pátrání po potenciálně obyvatelných planetách v systému Alfa Centauri, který je nejbližší známou hvězdnou soustavou. Dohoda rovněž vyhrazuje pozorovací čas na dalekohledu VLT pro pečlivý vyhledávací program, který se uskuteční v roce 2019.

Jedním z hlavních důvodů, které podnítily pátrání, se v roce 2016 stal objev planety Proxima b obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri – třetí, nejmenší složky systému Alfa Centauri.

Poznání nejbližších extrasolárních planet je prvořadým zájmem výzkumného a technologického programu Breakthrough Starshot spuštěného v dubnu 2016. Cílem je demonstrovat proveditelnost konceptu ultrarychlých světlem poháněných kosmických „nanosond“ a připravit cestu pro první start k Alfa Centauri již během příštích dvou desetiletí.

Detekce obyvatelných extrasolárních planet ve viditelném světle je mimořádně obtížný úkol především kvůli nesrovnatelně vyšší jasnosti mateřské hvězdy, která slabou, blízkou planetu spolehlivě přezáří. Jednou možností, jak se tomuto problému vyhnout, jsou pozorování ve středním infračerveném pásmu elektromagnetického záření. Na těchto vlnových délkách není rozdíl jasností objektů až tak propastný. I tak je však hvězda stále milionkrát jasnější než planeta a je potřeba využít speciálních pozorovacích technik, které umožní oslepující světlo hvězdy dále zeslabit.

Současný přístroj VISIR pracující ve spojení s dalekohledem VLT nabídne potřebný výkon, pokud bude vylepšen pro použití se systémem adaptivní optiky, která výrazně vylepší kvalitu získaného obrazu, a navíc bude osazen koronografem, který centrální hvězdu zastíní a umožní tak pozorovat malou, blízkou a slabou exoplanetu. Program Breakthrough Initiatives ponese většinu nákladů na technologie a vývoj takto upraveného přístroje. ESO pak poskytne další potřebnou infrastrukturu a pozorovací čas.

Součástí vylepšeného přístroje bude modul sestávající z detektoru vlnoplochy a nového kalibračního segmentu, jehož dodávku zajistí firma Kampf Telescope Optics (KTO, Mnichov, Německo). V plánu je rovněž koronograf pro nový přístroj, který společně vyvinou University of Liège (Belgie) a Uppsala University (Švédsko).

Detekce a výzkum potenciálně obyvatelných extrasolárních planet bude jedním z hlavních úkolů pro budoucí teleskop ESO/E-ELT (European Extremely Large Telescope). Pro pozorování planet u hvězd systému Alfa Centauri je sběrná plocha osmimetrového dalekohledu VLT dostatečná, pro zobrazování vzdálenějších exoplanet bude již potřeba výrazně větší průměr i sběrná plocha připravovaného obřího dalekohledu E-ELT

Vývoj modifikovaného přístroje VISIR bude důležitý rovněž pro konstrukci budoucího zařízení METIS, které bude pracovat právě ve spojení s dalekohledem E-ELT – získané znalosti a ověření funkčnosti konceptu budou přímo přenositelné. Obří rozměry dalekohledu E-ELT by měly přístroji METIS umožnit detekci a výzkum exoplanet o velkosti Marsu v systému Alfa Centauri a potenciálně obyvatelných planet u řady blízkých hvězd v okolí Slunce.

Další informace

Breakthrough Initiatives založil v roce 2015 internetový podnikatel a filantrop vědy Yuri Milner s cílem podporovat průzkum vesmíru, hledat vědecké důkazy existence života mimo planetu Zemi a rozproudit veřejnou debatu z planetární perspektivy.

Breakthrough Starshot je výzkumný a technologický program s rozpočtem 100 milionů dolarů, jehož cílem je demonstrovat proveditelnost konceptu ultralehkých kosmických „nanosond“ pohybujících se rychlostí až 20 % rychlosti světla a připravit tak cestu pro první start k Alfa Centauri již během příštích dvou desetiletí.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Markus Kasper; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6359; Email: mkasper@eso.org

Breakthrough Initiatives; Email: media@breakthroughprize.org

Janet Wootten; Rubenstein Communications, Inc.; Tel.: +1 212 843 8024; Email: jwootten@rubenstein.com

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1702



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Alfa Centauri, Proxima centauri, Breakthrough Initiatives, Starshot, Tisková zpráva ESO


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »