Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ESO a Iniciativa Breakthrough Watch otestovaly vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet v nejbližším hvězdném systému
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO a Iniciativa Breakthrough Watch otestovaly vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet v nejbližším hvězdném systému

Zařízení NEAR namontované ve spodní části teleskopu VLT/UT4
Autor: ESO/ NEAR Collaboration

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri. Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri. Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.

Breakthrough Watch je celosvětový astronomický projekt zaměřený na hledání Zemi podobných extrasolárních planet u blízkých hvězd. Evropská jižní observatoř (ESO), vůdčí evropská mezivládní organizace pro astronomický výzkum, oznámila, že nově postaveným přístrojem pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pracující v poušti Atacama na severu Chile, prošlo první světlo.

Přístroj nese jméno NEAR (Near Earths in the AlphaCen Region; Blízké ‚Země‘ v oblasti Alfa Centauri). Byl navržen k pátrání po planetách v obyvatelné zóně (oblasti, kde se teoreticky na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda) kolem Slunci podobných stálic Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, které – spolu s Proximou Centauri (Alfa Centauri C) – tvoří nejbližší sousední hvězdný systém. Zařízení bylo postaveno během uplynulých třech let ve spolupráci University of Uppsala (Švédsko), University of Liège (Belgie).

Od 23. května 2019 prováděli astronomové ESO pracující s dalekohledem VLT desetidenní pozorovací cyklus, aby zjistili, zda se v tomto hvězdném systému nějaké planety nalézají. Celý experiment bude zakončen 11. června 2019. Podle předpokladů by s vylepšenými přístroji mělo být možné v systému přímo zaznamenat planety alespoň dvakrát větší než Země. Při pozorování jsou nejdůležitější vlnové délky infračerveného záření, které odpovídají teplu vyzařovanému tělesem a umožňují astronomům odhadnout povrchovou teplotu planety, a také to, jestli zde teoreticky mohou panovat podmínky umožňující výskyt kapalné vody.

Alfa Centauri je Slunci nejbližší sousední hvězdný systém. Nachází se asi 4,37 světelného roku daleko (41 300 000 000 +/- 7 bilionů kilometrů). Skládá se ze dvou Slunci podobných hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B a červeného trpaslíka Proxima Centauri (Alfa Centauri C). V současnosti jsou však znalosti o tomto systému jen sporé. V roce 2016 objevil tým vědců (pracující mimo jiné s přístroji ESO) Zemi podobnou planetu obíhající kolem Proximy. Okolí dvojice centrálních hvězd systému však zůstává neprozkoumáno, neví se například, jak stabilní by byl případný planetární systém s ohledem na přítomnost Zemi podobných planet. Jednou z možností, jak odhalit zda se kolem těchto hvězd nějaké planety skutečně vyskytují, je pokusit se o jejich přímé pozorování.

Přímé zobrazení extrasolárních planet je však stále technicky náročný úkol. Světlo odražené od planety je řádově miliardkrát slabší, než záření přicházející přímo od mateřské hvězdy. Rozlišit malou planetu v těsné blízkosti hvězdy na vzdálenost několika světelných let je asi podobně obtížné, jako sledovat můru kroužící kolem lampy veřejného osvětlení vzdálené desítky kilometrů. Aby tento problém vědci překonali, zahájili v roce 2016 Breakthrough Watch a ESO spolupráci s cílem postavit speciální přístroj označovaný ‚thermal infrared coronagraph‘ (koronograf pro tepelné a infračervené záření). Zařízení je navrženo a optimalizováno tak, aby umožnilo odstínit většinu světla hvězdy a přitom zachytilo infračervenou (tepelnou) složku spektra vyzařovanou prohřátým povrchem planety (spíše než slabé odražené viditelné světlo). Stejně jako hvězdy a planety ležící na obloze v blízkosti Slunce (které jsou za normálních okolností ‚utopeny‘ v jeho záři) lze pozorovat při úplném zatmění Slunce, dokáže koronograf vytvořit ‚umělé zatmění hvězdy‘ – odstíní jasné světlo a umožní pozorovat mnohem slabší objekty v jejím těsném okolí. Tento postup přináší výrazné rozšíření pozorovacích schopností dalekohledu.

Koronograf NEAR byl na jeden z 8m dalekohledů VLT naistalován v rámci vylepšení a modifikace stávajícího přístroje VISIR, cílem bylo také optimalizovat citlivost zařízení na vlnové délky infračerveného záření, které jsou nejčastěji spojovány s potenciálně obyvatelnými planetami. Dalekohled tak bude schopen pátrat v tepelné části spektra po vlastnostech známých u Země, která absorbuje energii ze Slunce a vyzařuje ji v podobě specifických vlnových délek infračerveného záření. Zařízení NEAR upravuje přístroj VISIR ve třech směrech. Za prvé umožňuje jeho použití ve spojení s koronografem, který zásadně omezí průchod světla od hvězdy a umožní detekovat známky případné planety v její těsné blízkosti. Za druhé umožňuje vyžití adaptivní optiky, která v reálném čase mění tvar sekundárního zrcadla dalekohledu VLT a umožňuje tak opravovat poruchy v obraze vyvolané chvěním atmosféry. A za třetí implementuje postupy, které jednak snižují šum a také přístroji umožňují každých 100 milisekund střídat cíle a tím maximalizovat vědecký přínos v daném pozorovacím čase.

Pete Worden, výkonný ředitel Breakthrough Initiatives, k tomu říká: „Bylo nám ctí spolupracovat s ESO na návrhu, výrobě, instalaci a také použití tohoto inovativního zařízení. Pokud jsou kolem Alfa Centauri A nebo Alfa Centauri B nějaké Zemi podobné planety, bude to pro lidstvo jistě mimořádná zpráva.“

Organizaci ESO těší, že se mohla svými zkušenostmi, infrastrukturou a také pozorovacím časem na dalekohledu VLT podílet na projektu NEAR,“ říká Robin Arsenault, projektový manažer ESO.

Je to cenná příležitost, jelikož experiment NEAR je – kromě svých vědeckých úkolů – také průkopníkem technologií pro zařízení určená ke hledání extrasolárních planet, která budou instalována na budoucím dalekohledu Extremely Large Telescope - ELT,“ upozorňuje Markus Kasper, hlavní vědecký pracovník ESO pracující na projektu NEAR.

NEAR je první a v současnosti jediný projekt, který je schopen pořídit přímé pozorování potenciálně obyvatelné extrasolární planety. Je to důležitý milník. Držím palce – doufám, že v obyvatelné zóně kolem jedné z hvězd systému Alfa Centauri obíhá velká planeta,“ dodává Olivier Guyon, vedoucí vědecký pracovník Breakthrough Watch.

Lidé jsou od přírody objevitelé,“ říká Yuri Milner, zakladatel Breakthrough Initiatives. „Je čas, abychom zjistili, co skrývá ‚sousední údolí‘, a tento teleskop nám umožní si ho prohlédnout.

Poznámky

Data získaná v rámci experimentu NEAR jsou veřejně přístupná v archivech ESO pod označením programu 2102.C-5011. Kompletní balík předzpracovaných dat bude k dispozici krátce po ukončení celé kampaně. Navíc byl vytvořen softwarový nástroj PynPoint (na bázi Pyton, https://pynpoint.readthedocs.io/en/latest/near.html) pro zpracování vysoce kontrastních pozorování pořízených pomocí NEAR. Ten bude astronomické komunitě rovněž poskytnut pro případ, že by někdo chtěl data použít a nemá k dispozici jiné nástroje na jejich redukci.

Breakthrough Watch je celosvětový astronomický projekt, jehož cílem je nalézt a charakterizovat planety obíhající kolem blízkých hvězd. Program probíhá pod dohledem mezinárodního týmu expertů na detekci exoplanet (https://breakthroughinitiatives.org/initiative/4).

Breakthrough Initiatives je série vědeckých a technologických programů zaměřených na výzkum života ve vesmíru, které založil Yuri Milner. Kromě Breakthrough Watch se jedná o Breakthrough Listen – největší astronomický projekt zaměřený na hledání známek inteligentního života ve vesmíru, a Breakthrough Starshot – první realistický pokus o navržení a vývoj kosmické sondy (a potřebných technologií) schopné doletět k sousední hvězdě v době kratší než délka lidského života (https://breakthroughinitiatives.org).

Yuri Milner založil v roce 1999 skupinu firem Mail.ru Group, která se pod jeho vedením stala jednou z nejvýznamnějších evropských internetových firem. V roce 2010 založil firmu DST Global, která se zaměřila na investice do internetu v celosvětovém měřítku. Stal se z ní jeden z vůdčích technologických investorů na světě a její portfolio obsahuje řadu z nejznámějších internetových firem jako je Facebook, Twitter, WhatsApp, Snapchat, Airbnb, Spotify,  Alibaba a další. Yuri Milner žije se svou rodinou v Silicon Valley (Kalifornie, USA).

Yuri Milner zakončil vysokoškolská studia teoretické fyziky v roce 1985 a následně se věnoval výzkumu v oblasti kvantové teorie pole. Společně se svou ženou Julií, Sergeyem Brinem, Priscillou Chan, Markem Zuckerbergem, Pony Ma a Anne Wojcicki založili Breakthrough Prizes — největší vědecké ceny současnosti, které oceňují významné aktuální výsledky základního výzkumu v oblasti fyziky, matematiky a ‚Life Sciences‘. V červenci 2015 společně se Stephenem Hawkingem spustili iniciativu Breakthrough Listen dotovanou částkou 100 milionů dolarů, která měla obnovit pokusy o hledání mimozemské inteligence ve vesmíru. V dubnu 2016 spustili také projekt Breakthrough Starshot, rovněž dotovaný částkou 100 milionů dolarů, zaměřený na výzkum a vývoj technologií potřebných pro mezihvězdné lety (http://www.yurimilner.com).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Janet Wootten; Rubenstein Communications, Inc.; New York, USA; Tel.: +1 212 843 8024; Email: jwootten@rubenstein.com

Mariya Lyubenova; Head of ESO Media Relations Team; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6188; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1911



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Alfa Centauri, Zařízení NEAR, VISIR, Exoplaneta, ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


34. vesmírný týden 2019

34. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »