Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2018

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 17. do 20. dubna 2018. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop)  je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Tisková zpráva z 16. dubna 2018

Letošního  ročníku s charakterem  evropské  regionální  konference  se  zúčastní  48 účastníků ze sedmi zemí. Na organizování INTEGRAL / BART Workshop se podílí Skupina astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Kromě Astronomického ústavu AV ČR jsou dalšími spoluorganizátory České vysoké učení technické v Praze, Hvězdárna Astronomického ústavu  Friedrich - Alexander Universität  Erlangen - Nürnberg  v Bambergu (Německo), Univerzita Würzburg (Německo), Hvězdárna v Karlových Varech a Projekt GLORIA. Další informace o organizátorech: https://www.ibws.cz/organizers/.


Na programu konference je 38 referátů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických  kosmických  zdrojů  a  jednat  se  bude  také  o  využití  robotických dalekohledů a přípravě dalších kosmických misí a experimentů. Hlavními tématy konference je rovněž zpracování obrazu v reálném čase a malé družice pro astrofyziku.

Mezi aktuální novinky letošní konference patří příspěvky o výzkumu vesmíru pomocí minidružic, tzv. cubesatů, nově zejména formací více cubesatů. Akce se s přednáškami účastní  dvě  světové  kapacity  tohoto  oboru - prof. K. Schilling z Německa a prof. M. Ohno z Japonska, ten dokonce s nápadem plejády cubesatelitů pro detekci gravitačních vln. České týmy jsou na tomto poli také aktivní, viz příspěvky o výsledcích české minidružice ve vesmíru s miniaturním rentgenovým teleskopem na palubě VZLUSAT1. Horkým tématem bude referát o aktuálním raketovém letu s rentgenovým teleskopem na palubě REX. Tým z Astronomického ústavu AV ČR představí novinky Ondřejovských robotických teleskopů, zejména kompletně zdokonalený (nyní dvojitý) teleskop BART.

Vývoj  rentgenové  kosmické  optiky  má  v  České  republice  dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický   rentgenový   objektiv   byl   vyroben  v  Astronomickém  ústavu  ČSAV  v  roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření  pozorovacího  okna  do  vesmíru  o  rentgenový  obor   spektra   přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru.  A  to  zejména  těch,  kde  je  hmota v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka.  Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Kontakty a další informace:

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Skupina Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení AsÚ AV ČR 
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky konference



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: IBWS


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »