Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Kulhánek

Petr Kulhánek

Petr Kulhánek
Petr Kulhánek

Rok narození : 1959

www.aldebaran.cz/~kulhanek

Littera astronomica za rok 2010

 

Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. se narodil 9. ledna roku 1959 v Praze. V roce 1983 dokončil studia  na Katedře matematické fyziky na Matematicko–fyzikální fakultě UK. Aspiranturu na téma urychlovače plazmatu dokončil v roce 1987. Od roku 1996 působí na katedře fyziky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, od roku 2005 jako profesor aplikované fyziky. Pod jeho vedením zde absolvovala řada studentů magisterského i doktorandského studia. Zabývá se numerickými simulacemi, teorií plazmatu, zejména vlnami v plazmatu, turbulencemi, nestabilitami a helikálními strukturami. Zde mimo jiné koordinuje vývoj programového balíku PIC sloužícímu ke studiu jevů v plazmatu cestou numerických simulací. Byl členem oborové rady GA AVČR Fyzika Země a vesmíru a nyní je členem Rady Centra teoretické astrofyziky AV ČR, redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis a další), Rad pro doktorská studia na MFF UK, FEL ČVUT a Západočeské univerzity. Je členem České astronomické společnosti a zakladatelem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. Podílí se na řešení řady grantů GAČR, GAAV a MŠMT. Od mládí úzce spolupracuje se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně, kde nejdříve coby student působil jako demonstrátor. Je autorem mnoha skript a odborných publikací. Pod jeho vedením se uskutečnila řada expedic za pozorováním plazmatu ve sluneční koróně a v horních vrstvách atmosféry planety Země.

Littera astronomica 2010

Předávání ceny Littera astronomica 2010: Petr Kulhánek a knihkupec Jan Kanzelsberger Autor: Miloš Podařil
Předávání ceny Littera astronomica 2010: Petr Kulhánek a knihkupec Jan Kanzelsberger
Autor: Miloš Podařil

Vedle své rozsáhlé vědecké a pedagogické činnosti (vyučuje fyziku, astrofyziku a teorii plazmatu na Fakultě elektrotechnické a Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci) je Petr Kulhánek i aktivním popularizátorem astronomie. Publikoval velké množství popularizačních článků v tištěných i elektronických médiích a je častým hostem popularizačních pořadů. Je spoluautorem knih Letem světem  – 2006 a Hvězdy, planety, magnety – Mladá fronta, Praha 2007. Pod jeho vedením vyšla již třetí kniha řady Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí I a II (2004, 2005) a Astronomie a fyzika – nové obzory (2010). Výběr nejzajímavějších aktualit ze světa astronomie, fyziky a astrofyziky pod jeho vedením vychází již osmý rok téměř každý týden na stránkách serveru www.aldebaran.cz, jednom z nejlépe ceněných webů píšících u nás o vědě. Pronesl nespočet přednášek a je autorem a spoluautorem mnoha výstav. 

Cena Littera astronomica byla Petru Kulhánkovi předána 22. října 2010 u příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc. 

Laureátská přednáška Petra Kulhánka nesla název Jak vnímáme Vesmír v roce 2010?  

Doporučené odkazy



Štítky: Littera astronomica, Petr Kulhánek


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »