Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2010

Cena Littera Astronomica za rok 2010

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2010 astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a popularizátora astronomie Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 22. října 2010 od 17:00 na 20. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Jak vnímáme Vesmír v roce 2010?

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 147 z 12. 10. 2010.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně a Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc.


Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

Prof. Kulhánek během poutavé přednášky pro Young MBSA na téma Vznik a vývoj vesmíru. Autor: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach
Prof. Kulhánek během poutavé přednášky pro Young MBSA na téma Vznik a vývoj vesmíru.
Autor: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. se narodil 9. ledna roku 1959 v Praze. V roce 1983 dokončil studia na Katedře matematické fyziky na Matematicko–fyzikální fakultě UK. Aspiranturu na téma urychlovače plazmatu dokončil v roce 1987. Od roku 1996 působí na katedře fyziky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, od roku 2005 jako profesor aplikované fyziky. Pod jeho vedením zde absolvovala řada studentů magisterského i doktorandského studia. Zabývá se numerickými simulacemi, teorií plazmatu, zejména vlnami v plazmatu, turbulencemi, nestabilitami a helikálními strukturami. Zde mimo jiné koordinuje vývoj programového balíku PIC sloužícímu ke studiu jevů v plazmatu cestou numerických simulací. Byl členem oborové rady GA AVČR Fyzika Země a vesmíru a nyní je členem Rady Centra teoretické astrofyziky AV ČR, redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis a další), Rad pro doktorská studia na MFF UK, FEL ČVUT a Západočeské univerzity. Je členem České astronomické společnosti a zakladatelem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. Podílí se na řešení řady grantů GAČR, GAAV a MŠMT. Od mládí úzce spolupracuje se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně, kde nejdříve coby student působil jako demonstrátor. Je autorem mnoha skript a odborných publikací. Pod jeho vedením se uskutečnila řada expedic za pozorováním plazmatu ve sluneční koróně a v horních vrstvách atmosféry planety Země.

Vedle své rozsáhlé vědecké a pedagogické činnosti (vyučuje fyziku, astrofyziku a teorii plazmatu na Fakultě elektrotechnické a Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci) je i aktivním popularizátorem astronomie. Publikoval velké množství popularizačních článků v tištěných i elektronických médiích a je častým hostem popularizačních pořadů. Je spoluautorem knih Letem světem – 2006 a Hvězdy, planety, magnety – Mladá fronta, Praha 2007. Pod jeho vedením vyšla již třetí kniha řady Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí I a II (2004, 2005) a Astronomie a fyzika – nové obzory (2010). Výběr nejzajímavějších aktualit ze světa astronomie, fyziky a astrofyziky pod jeho vedením vychází již osmý rok téměř každý týden na stránkách serveru www.aldebaran.cz, jednom z nejlépe ceněných webů píšících u nás o vědě. Pronesl nespočet přednášek a je autorem a spoluautorem mnoha výstav.

Viz www.aldebaran.cz/~kulhanek/cv.html.


20. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 22. – 23. října 2010 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 20. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na www.hejkal.cz/trh/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po deváté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 20. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 – 19, v sobotu 9 – 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 22. října 2010

  • 15:00 - 16:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2010 Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na stánku České astronomické společnosti (č. 157).
  • 17:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2010 v Salonku 2 Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod, cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc.
  • 17:15 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2010 Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. Jak vnímáme Vesmír v roce 2010? (o temné energii, temné hmotě, vzniku atomární látky, souvislosti astronomie s částicovou fyzikou, ...) v Salonku 2 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

Kromě České astronomické společnosti na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran (nva@nva.cz) a Jihlavská astronomická společnost. Více informací o 20. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (93.0 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (89.3 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Petr Kulhánek, Littera astronomica, Osobnosti


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »