Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Kulhánek

Petr Kulhánek

Petr Kulhánek
Petr Kulhánek

Rok narození : 1959

www.aldebaran.cz/~kulhanek

Littera astronomica za rok 2010

 

Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. se narodil 9. ledna roku 1959 v Praze. V roce 1983 dokončil studia  na Katedře matematické fyziky na Matematicko–fyzikální fakultě UK. Aspiranturu na téma urychlovače plazmatu dokončil v roce 1987. Od roku 1996 působí na katedře fyziky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, od roku 2005 jako profesor aplikované fyziky. Pod jeho vedením zde absolvovala řada studentů magisterského i doktorandského studia. Zabývá se numerickými simulacemi, teorií plazmatu, zejména vlnami v plazmatu, turbulencemi, nestabilitami a helikálními strukturami. Zde mimo jiné koordinuje vývoj programového balíku PIC sloužícímu ke studiu jevů v plazmatu cestou numerických simulací. Byl členem oborové rady GA AVČR Fyzika Země a vesmíru a nyní je členem Rady Centra teoretické astrofyziky AV ČR, redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis a další), Rad pro doktorská studia na MFF UK, FEL ČVUT a Západočeské univerzity. Je členem České astronomické společnosti a zakladatelem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. Podílí se na řešení řady grantů GAČR, GAAV a MŠMT. Od mládí úzce spolupracuje se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně, kde nejdříve coby student působil jako demonstrátor. Je autorem mnoha skript a odborných publikací. Pod jeho vedením se uskutečnila řada expedic za pozorováním plazmatu ve sluneční koróně a v horních vrstvách atmosféry planety Země.

Littera astronomica 2010

Předávání ceny Littera astronomica 2010: Petr Kulhánek a knihkupec Jan Kanzelsberger Autor: Miloš Podařil
Předávání ceny Littera astronomica 2010: Petr Kulhánek a knihkupec Jan Kanzelsberger
Autor: Miloš Podařil

Vedle své rozsáhlé vědecké a pedagogické činnosti (vyučuje fyziku, astrofyziku a teorii plazmatu na Fakultě elektrotechnické a Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci) je Petr Kulhánek i aktivním popularizátorem astronomie. Publikoval velké množství popularizačních článků v tištěných i elektronických médiích a je častým hostem popularizačních pořadů. Je spoluautorem knih Letem světem  – 2006 a Hvězdy, planety, magnety – Mladá fronta, Praha 2007. Pod jeho vedením vyšla již třetí kniha řady Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí I a II (2004, 2005) a Astronomie a fyzika – nové obzory (2010). Výběr nejzajímavějších aktualit ze světa astronomie, fyziky a astrofyziky pod jeho vedením vychází již osmý rok téměř každý týden na stránkách serveru www.aldebaran.cz, jednom z nejlépe ceněných webů píšících u nás o vědě. Pronesl nespočet přednášek a je autorem a spoluautorem mnoha výstav. 

Cena Littera astronomica byla Petru Kulhánkovi předána 22. října 2010 u příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc. 

Laureátská přednáška Petra Kulhánka nesla název Jak vnímáme Vesmír v roce 2010?  

Doporučené odkazy



Štítky: Littera astronomica, Petr Kulhánek


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »