Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Hovad

Jan Hovad

J.Hovad
J.Hovad

Rok narození : 1987

www.space-walk.info

Astrofotograf roku 2008

Astrofotografem roku 2008 se stal Jan Hovad z Červeného Kostelce. Jeho cesta k tomuto titulu byla oslnivě krátká a přímočará. To však neznamená, že byla lehká. Možná právě naopak. Ještě v dubnu roku 2007 se Honza zabýval úplně jinými věcmi, od astronomie na hony vzdálenými. Zlomovým okamžikem se stalo možná náhodné prokliknutí na internetové stránky Instantních astronomických novin v květnu toho roku. Fotografie oblohy spolu s hvězdnou mapkou jej vytáhly na ztemnělou zahradu a bylo rozhodnuto. Zrodil se nový astronom.

Pohled na noční oblohu pouhýma očima brzy přestal stačit, stejně jako články v časopisech i na internetu. Po mnoha diskusích na stránkách Astro-fóra, hostujícím na serveru České astronomické společnosti, se na zahradě objevil 8“ Dobson. Prohlížení oblohy se postupně spojilo s prvními pokusy o afokální fotografii a astronom se proměnil na astrofotografa.

Na řadu přišel fotoaparát Canon EOS 400D se setovým objektivem a první opravdové astronomické fotografie. Jejich zpracování a zejména výsledky přivedly Honzu k jeho hlavní astrofotografické specializaci – širokoúhlé fotografii. Nemohl si snad pro začátek vybrat komplikovanější obor astronomické fotografie. Fotograf zde bojuje nejen s nepřízní počasí, zimou a rosou, nepřesnostmi v chodu montáže a horkými pixely v obraze. K tomu všemu se přidává deformace velkoplošného obrazu při převodu z koule oblohy na rovný čip fotoaparátu, komplikovaná navíc skládáním mnoha snímků do výsledné mozaiky. Velkou, možná dokonce zásadní , potíž přináší i světelné znečištění. "Širokoúhlého" astrofotografa netrápí pouze s přezářená obloha, ale zejména různá intenzita tohoto přesvícení v různých částech nebe.

Zatím však pokračovalo vylepšování "strojového parku". Stativ nahradila paralaktická montáž HEQ5 a objektiv fotoaparátu refraktor ED80 o průměru objektivu 80mm a ohnisku 600mm. I fotoaparát prodělal modifikaci v astronomicky přijatelnější přístroj a došlo i na auto-guider a úzkopásmové filtry. Sestavování velkorozměrných mozaik hvězdného nebe si však v krátké době vynutilo další změnu v technice. Refraktor ED80 byl vyměněn za objektiv Takahashi FSQ85 ED, který má výrazně lepší kresbu po celém vykresleném poli.

A výhledy do budoucna? Realizuje se stavba pozorovatelny a plánuje nákup monochromatické CCD kamery. Ale hlavně Honza mosí v hlavě a za jasného počasí realizuje další projekty velkorozměrových mozaik krásné noční oblohy.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Altitak: Okolí hvězdy Alnitak v souhvězdí Oriona. Autor: Jan Hovad
Altitak: Okolí hvězdy Alnitak v souhvězdí Oriona.
Autor: Jan Hovad
Labuť: Mléčná dráha v souhvězdí Labutě. Vítězná mozaika Astrofotografa roku 2008. Autor: Jan Hovad
Labuť: Mléčná dráha v souhvězdí Labutě. Vítězná mozaika Astrofotografa roku 2008.
Autor: Jan Hovad
Kalifornie: Mlhovina Kalifornie v souhvězdí Persea. Autor: Jan Hovad
Kalifornie: Mlhovina Kalifornie v souhvězdí Persea.
Autor: Jan Hovad
Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula. Autor: Jan Hovad
Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula.
Autor: Jan Hovad


Štítky: Síň slávy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »