Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavol Rapavý

Pavol Rapavý

RNDr. Pavol Rapavý
RNDr. Pavol Rapavý

Rok narození : 1955

Narodil se v době, kdy naší Zemi bylo přibližně 4,543 miliard let a kolem ní obíhajícímu Měsíci 4,45 až 4,5 miliard. Naše rodná Galaxie se v té době dožívala 13,6 miliard let, tedy s přesností necelé miliardy roků. Náš vesmír byl v té době stár asi 13.82 miliard let.

Stáří planetky Palorapavý nezná v současné době asi nikdo, víme však, že každých 4,14 roku oběhne Slunce jednou dokola. Od chvíle narození Pala Rapavého tak oběhla Slunko téměř 15 krát.

Pro laureáta však, zdá se, čas téměř neběží. Alespoň jsme zatím například nezjistili, kdy spí. Při naší poslední návštěvě na jeho zamilované hvězdárně v Rimavské Sobotě, kdy jsme se po noci probdělé nad budoucími stránkami právě vznikající astronomické publikace stěží probudili, již vítal nás ve svém šedém svetru s pánví čerstvě opečené vaječné omelety. A to ještě po našem usnutí zaskočil na chvíli do kopule vyfotografovat konjunkci Jupitera a Marse, o které se nám již jen zdálo. Však také editace knihy „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“ stála hlavně jeho podobných bezesných nocí bezpočet.

Nemusíme však jezdit ani až na daleko na Slovensko. Stačí však pouhý telefonát. Zvoníme sice o chvíli déle než je obvyklé, abychom však vzápětí pochopili důvod: „…Prepáč, musel som si však utrieť ruky. Vyrábam práve model planetky Rimavská Sobota …“. A tak je to vždy.

Ovšem osobní návštěva v Palově působišti, hvězdárně v Rimavské Sobotě, je vždy zážitkem, ze kterého může člověk čerpat energii ještě půl roku … do příští návštěvy. Je to přeci jen od nás trochu daleko. Ovšem, od příjezdu před bránu hvězdárny, skryté v malém, ale pečlivě udržovaném lesoparku, kde se nenápadně skrývají nenápadné, o to však milejší objekty, na nás padne poklidná atmosféra vesmírného nekonečna, doprovázená štěbetáním dětí z astronomického kroužku či otázkami návštěvníků dychtivých pohledu tam daleko do hlubin nebes.

Tu a tam se z hloubi lesíka či kopule vynoří postavy dalších zaměstnanců či jeho manžely Danky, která s fotoaparátem spěchá po krátkém letním dešti pod koruny stromů zachytit na fotografický film tajemný svět obrazů ukrytých ve vodních kapkách. A s trochu provinilým úsměvem „…za chvíľu sa vrátim …“ zmizí opět v zeleni. Ale plní slovo a vrací se.

Již odjíždíme, vzpomínáme si však ještě a prosíme Pala Rapavého, zda nemá kontakt na kohosi z astronomického světa, koho nemůžeme již delší dobu sehnat. „…no však áno, včera som s ním hovoril …“.

Tak to je Pavol Rapavý. Ředitel hvězdárny v Rimavské Sobotě, porotce soutěže Česká astrofotografie měsíce, jeden z čelních představitelů Slovenského zväzu astronómov a tak dále, také však obětavý astronom, ale hlavně … kamarád, tělem i duší.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Hvězdárna
Hvězdárna
dalekohled
dalekohled
Paľo Rapavý získává Čestné ocenění poroty České astrofotografie měsíce. Autor: Daniela Rapavá.
Paľo Rapavý získává Čestné ocenění poroty České astrofotografie měsíce.
Autor: Daniela Rapavá.
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý)
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý)


O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Síň, Síň slávy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »