Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seminář Astro@Brod.2017

Seminář Astro@Brod.2017

Hvězdárna Uherský Brod
Autor: Hvězdárna Uherský Brod

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2017, který se uskuteční 22. až 23. dubna 2017 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod. Těšte se na mnoho zajímavých přednášek a v případě přízně počasí i pozorování noční oblohy!

Pátek 21. dubna

  • od 18.00 možný příjezd účastníků
  • od 19.00 Králové, knížata a velmoži aneb elity Velké Moravy; Luděk Galuška (Arch. ústav Brno)
  • (přednáška v rámci programu hvězdárny)
  • od 22.00 za hezkého počasí společné pozorování oblohy

Sobota 22. dubna

  • 8.00 až 9.00 prezence účastníků
  • 9.00 až 10.30 Slovenská družice skCube; Jakub Kapuš (SOSA)
  • 10.45 až 12.15 Dawn – cesta do pravěku Sluneční soustavy; Petr Scheirich (AsÚ Ondřejov)
  • 12.30 až 14.30 přestávka na oběd
  • 14.30 až 16.00 Drony; Tomáš Tichý (UpVision)
  • 16.15 až 16.45 Amatérská astronomie malých prostředků; Marek Kolasa (APO)
  • 17.00 až 18.30 Simulace plazmatu meteorů, Pavel Váňa (Hap Brno)
  • 18.30 až 19.30 Sekční novinky, diskusi povedou P. Scheirich, M. Kolasa
  • 19.30 až 21.30 přestávka na večeři
  • od 22.00 za hezkého počasí společné pozorování oblohy

Neděle 23. dubna

  • 9.30 až 11.00 Komentovaná prohlídka hvězdárny a přilehlého okolí; Zbyněk Řešetka (Hvězdárna UB)
  • 12.00 ukončení semináře

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční prostorách Hvězdárny Uherský Brod, která se nachází na severním okraji města, kousek za stadionem Lapač. Cestu naleznete např. na www.mapy.cz a další informace na www.hvezdarnaub.cz. Stravování nebude součástí semináře, doporučujeme využít nedalekých restaurací.

Na seminář už můžete přijet v pátek, ale oficiální program začne až v sobotu ráno.

Přihlášky posílejte do 20. dubna 2017 nejlépe pomocí e-mailu: seminar@astronomie.cz

Cena
Účastník semináře uhradí na místě konferenční poplatek 200 Kč, členové APO (ČAS) pouze 150 Kč.

Ubytování
Je možné v prostorách hvězdárny ve vlastním spacáku a karimatce. Pohodlnější ubytování si účastníci musí zařídit sami. Nejbližší ubytovací možností je Penzion Lapač.

Za organizační výbor Marek Kolasa, Petr Scheirich a Zbyněk Řešetka.

Návratka
Jméno a příjmení:
Rok narození:
Bydliště:
Jsem člen APO (ČAS): ano / ne (označte variantu)
Mám zájem o účast na páteční přednášce: ano / ne (označte variantu)
Mám zájem o ubytování na hvězdárně:
Pátek / sobota ano / ne (označte variantu)
Sobota / neděle ano / ne (označte variantu)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Uherský Brod
[2] Amatérská prohlídka oblohy



O autorovi

Štítky: Seminář, Amatérská prohlídka oblohy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »