Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční seminář APO v Brně

Tradiční seminář APO v Brně

APO
Autor: Marek Kolasa

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

     
Sobota 7. března

8.00 až 9.00     příjezd a prezence účastníků

9.00 až 9.45    Vývoj dalekohledových soustav, Robert Kratochvíl (APO)

10.00 až 11.00    Astronomická věž Rundetaarn a Tycho Brahe, Tomáš Olšan (APO)

11.15 až 11.45    3D aneb problémy ve všech rozměrech, Jan Píšala (Hap Brno)

11.45 až 12.15    Příběh nekonečných poutníků: Voyager 3D (pořad v planetáriu)  

12.15 až 14.30     přestávka na oběd

14.30 až 16.00     Jak se pozorují nejextrémnější objekty ve vesmíru, Jakub Juryšek (Fyzikální Ústav AV ČR)

16.30 až 17.30     Jak těžké je chodit po horách na lehko, Michal Kroužel (milujemehory.cz)

18.00 až 19.00    Vesmír 3D (pořad v planetáriu)
 
20.00          ukončení semináře

Přednáška Autor: Marek Kolasa
Přednáška
Autor: Marek Kolasa

   
Všeobecné informace
Setkání se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz).

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen.

Stravování bude možné přímo v prostorách hvězdárny (podrobnosti sdělíme přihlášeným účastníků), nejbližší restaurací je pak steakhouse Monte Bú (http://www.monte-bu.cz/) na okraji přilehlého parku, obchodem s potravinami Brněnka přímo na náměstí Míru.

Návratku nám zašlete do 5. března 2020 nejlépe pomocí e-mailu: seminar@astronomie.cz

Cena
Účastník semináře uhradí na místě konferenční poplatek 250 Kč, členové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS) pouze 150 Kč.

Ubytování
Jelikož se jedná o jednodenní seminář, ubytování nebudeme zařizovat. Pokud budete chtít přijet již v pátek nebo zůstat v Brně do neděle, budete se muset ubytovat u svých známých nebo v nějaké ubytovně, hotelu.

Za organizační výbor Marek Kolasa

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Návratka

Jméno a příjmení:

Rok narození:

Bydliště (adresa):

Jsem člen ČAS: ano / ne    (označte variantu)

 

 

 




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.

Štítky: Astronomická setkání, Hvězdárna a planetárium Brno, Amatérská prohlídka oblohy, Přednášky, Seminář


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »