Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční seminář APO v Brně

Tradiční seminář APO v Brně

APO
Autor: Marek Kolasa

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

     
Sobota 7. března

8.00 až 9.00     příjezd a prezence účastníků

9.00 až 9.45    Vývoj dalekohledových soustav, Robert Kratochvíl (APO)

10.00 až 11.00    Astronomická věž Rundetaarn a Tycho Brahe, Tomáš Olšan (APO)

11.15 až 11.45    3D aneb problémy ve všech rozměrech, Jan Píšala (Hap Brno)

11.45 až 12.15    Příběh nekonečných poutníků: Voyager 3D (pořad v planetáriu)  

12.15 až 14.30     přestávka na oběd

14.30 až 16.00     Jak se pozorují nejextrémnější objekty ve vesmíru, Jakub Juryšek (Fyzikální Ústav AV ČR)

16.30 až 17.30     Jak těžké je chodit po horách na lehko, Michal Kroužel (milujemehory.cz)

18.00 až 19.00    Vesmír 3D (pořad v planetáriu)
 
20.00          ukončení semináře

Přednáška Autor: Marek Kolasa
Přednáška
Autor: Marek Kolasa

   
Všeobecné informace
Setkání se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz).

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen.

Stravování bude možné přímo v prostorách hvězdárny (podrobnosti sdělíme přihlášeným účastníků), nejbližší restaurací je pak steakhouse Monte Bú (http://www.monte-bu.cz/) na okraji přilehlého parku, obchodem s potravinami Brněnka přímo na náměstí Míru.

Návratku nám zašlete do 5. března 2020 nejlépe pomocí e-mailu: seminar@astronomie.cz

Cena
Účastník semináře uhradí na místě konferenční poplatek 250 Kč, členové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS) pouze 150 Kč.

Ubytování
Jelikož se jedná o jednodenní seminář, ubytování nebudeme zařizovat. Pokud budete chtít přijet již v pátek nebo zůstat v Brně do neděle, budete se muset ubytovat u svých známých nebo v nějaké ubytovně, hotelu.

Za organizační výbor Marek Kolasa

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Návratka

Jméno a příjmení:

Rok narození:

Bydliště (adresa):

Jsem člen ČAS: ano / ne    (označte variantu)

 

 

 




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.

Štítky: Astronomická setkání, Hvězdárna a planetárium Brno, Amatérská prohlídka oblohy, Přednášky, Seminář


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »