Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční seminář APO v Brně

Tradiční seminář APO v Brně

APO
Autor: Marek Kolasa

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

     
Sobota 7. března

8.00 až 9.00     příjezd a prezence účastníků

9.00 až 9.45    Vývoj dalekohledových soustav, Robert Kratochvíl (APO)

10.00 až 11.00    Astronomická věž Rundetaarn a Tycho Brahe, Tomáš Olšan (APO)

11.15 až 11.45    3D aneb problémy ve všech rozměrech, Jan Píšala (Hap Brno)

11.45 až 12.15    Příběh nekonečných poutníků: Voyager 3D (pořad v planetáriu)  

12.15 až 14.30     přestávka na oběd

14.30 až 16.00     Jak se pozorují nejextrémnější objekty ve vesmíru, Jakub Juryšek (Fyzikální Ústav AV ČR)

16.30 až 17.30     Jak těžké je chodit po horách na lehko, Michal Kroužel (milujemehory.cz)

18.00 až 19.00    Vesmír 3D (pořad v planetáriu)
 
20.00          ukončení semináře

Přednáška Autor: Marek Kolasa
Přednáška
Autor: Marek Kolasa

   
Všeobecné informace
Setkání se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz).

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen.

Stravování bude možné přímo v prostorách hvězdárny (podrobnosti sdělíme přihlášeným účastníků), nejbližší restaurací je pak steakhouse Monte Bú (http://www.monte-bu.cz/) na okraji přilehlého parku, obchodem s potravinami Brněnka přímo na náměstí Míru.

Návratku nám zašlete do 5. března 2020 nejlépe pomocí e-mailu: seminar@astronomie.cz

Cena
Účastník semináře uhradí na místě konferenční poplatek 250 Kč, členové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS) pouze 150 Kč.

Ubytování
Jelikož se jedná o jednodenní seminář, ubytování nebudeme zařizovat. Pokud budete chtít přijet již v pátek nebo zůstat v Brně do neděle, budete se muset ubytovat u svých známých nebo v nějaké ubytovně, hotelu.

Za organizační výbor Marek Kolasa

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Návratka

Jméno a příjmení:

Rok narození:

Bydliště (adresa):

Jsem člen ČAS: ano / ne    (označte variantu)

 

 

 




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.

Štítky: Astronomická setkání, Hvězdárna a planetárium Brno, Amatérská prohlídka oblohy, Přednášky, Seminář


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »