Úvodní  >  Autoři  >  Marek Kolasa

Autor: Marek Kolasa

O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.



05.05.2025 Pozvánka na seminář ASTRO@BROD.2025

(přečteno 4 543x)

07.03.2023 Pozvánka na seminář ASTRO@PRAHA.2023

(přečteno 7 330x)

12.11.2021 Seminář Amatérské prohlídky oblohy

(přečteno 9 744x)

02.03.2020 Tradiční seminář APO v Brně

(přečteno 15 258x)

01.06.2016 Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2016

(přečteno 12 181x)

12.02.2016 ASTRO@BRNO.2016

(přečteno 13 944x)

09.10.2015 Seminář ASTRO@BROD.2015

(přečteno 14 516x)

23.10.2013 Víkendový seminář ASTRO@BROD.2013

(přečteno 5 011x)

13.11.2012 Seminář ASTRO@BRNO.2012

(přečteno 11 299x)

16.03.2012 Astro@Ondřejov.2012

(přečteno 6 030x)

16.06.2010 Soutěž NLC 2010

(přečteno 6 852x)

27.04.2009 Založte si webový zápisník!

(přečteno 6 394x)

16.10.2006 ASTRO@BRNO.2006

(přečteno 6 495x)

15.05.2003 Bílý trpaslík č. 113

(přečteno 5 793x)

04.04.2003 Soutěžte s APO o věcné ceny!

(přečteno 5 661x)



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »