Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astro@Ondřejov.2012

Astro@Ondřejov.2012

dsc02430.jpg
Amatérská prohlídka oblohy sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2012 který se uskuteční 23. až 25. března 2012 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pátek 23. března

dsc02515.jpg
18.00 až 20.00   příjezd a prezence účastníků
20.30 až 22.00   V Atlantiku na La Grace, Petr Scheirich (AÚ AV ČR)
poté   za dobrého počasí, společné pozorování oblohy

Sobota 24. března

dsc02380.jpg
9.30 až 10.30   42 megapixelů, Michal Kroužel (Praha)
10.30 až 11.30   Čeká nás pomsta boha Re?, Michal Švanda (AÚ AV ČR
11.30 až 14.00   přestávka na oběd
14.00 až 15.30   Planety trpasličí, malé a nejmenší, Petr Scheirich (AÚ AV ČR)
16.00 až 17.00   Stelární otázky a odpovědi, Viktor Votruba (AÚ AV ČR)
17.15 až 18.15   Prohlídka dvoumetrového dalekohledu.
18.15 až 20.30   přestávka na večeři
20.30 až 22.00   Valná hromada Amatérské prohlídky oblohy
poté   za dobrého počasí, společné pozorování oblohy

Neděle 25. března

dsc02410.jpg
9.30 až 11.30   Exkurze observatoří Astronomického ústavu AV ČR
12.00   ukončení semináře

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách Astronomického ústavu AV ČR, který se nachází v obci Ondřejov. Což je asi 33 km jihovýchodně od Prahy. Seminář se koná v seminární místnosti (na plánku je to číslo 23). Plánek areálu

Jak se do Ondřejova dopravíme?

ondrejov-mapa.jpg

Autem: Po výjezdu z dálnice D1 v Mirošovicích směrem na Benešov, odbočíte po 2 kilometrech na Senohraby a odtud pojedete přes Turkovice přímo do Ondřejova.

Hromadnou dopravou: z Prahy do Ondřejova je možné se dostat dvěma způsoby:
Autobusem č. 383 ze zastávky Háje (konečná metra C) do zastávky Ondřejov, náměstí.
Vlakem z Hlavního nádraží do stanice Strančice, ve které na některé vlakové spoje (nutno ověřit v jízdním řádu) navazuje autobus č. 490, opět do zastávky Ondřejov, náměstí.
Po příjezdu na náměstí se vydáte 150 m zpět proti jízdě, a zahnete doprava do ulice Fričova, která vás dovede až do areálu hvězdárny.

Stravování

Stravování nebude součástí semináře, nedaleko je dobrá Pizzeria Pietro (asi 20 minut chůze od místa konání). A kousek od ní pak restaurace Absolutní nepohoda.

V seminární místnosti bude k dispozici rychlovarná konvice, hrníčky, lednice apod. Páteční večeři si raději přivezte sebou. Místní samoobsluha v pátek zavírá v 17 hodin a večerka v 19. V sobotu samoobsluha v 11.30 a večerka v 18.

Ubytování

Nocleh je možný v seminární místnosti ve spacáku na karimatce (v budově je WC a umyvadlo), kapacita dostatečná. Více pohodlnou variantou, je možnost spaní v ubytovně ústavu. K dispozici jsou volné 2 dvoulůžkové a 1 čtyřlůžkový pokoj (cena 160 Kč za osobu na noc).

Cena

Každý účastník semináře zaplatí na místě konferenční poplatek 150 Kč, členové APO a ČAS pouze 120 Kč (poplatek je určen na honorář pro přednášející, energie a drobné občerstvení (např. káva, čaj).

Na seminář se můžete hlásit do 22. března 2012 nejlépe pomocí e-mailu: seminar@astronomie.cz do předmětu dát "APO-Ondřejov".

Za organizační výbor Marek Kolasa a Petr Scheirich

Návratka

Jméno a příjmení:
Rok narození:
Bydliště:
Přijedu: v pátek / v sobotu (označte variantu)
Požaduji nocleh ve hvězdárenské ubytovně: ano (1 noc / 2 noci) / ne (označte variantu)
Požaduji nocleh v přednáškové místnosti: ano (1 noc / 2 noci) / ne ( označte variantu)
Chci se zúčastnit společného sobotního oběda v pizzerii: ano / ne (označte variantu)
Chci se zúčastnit společné sobotní večeře v pizzerii: ano / ne (označte variantu)
Jsem člen APO/ČAS: ano / ne (označte variantu)




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »