Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASTRO@BRNO.2006

ASTRO@BRNO.2006

Amatérská prohlídka oblohy, Instantní astronomické noviny a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@BRNO.2006, který se uskuteční 10. až 12. listopadu 2006 v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Pátek 10. listopadu
16.30 až 17.30 prezence účastníků
18.00 až 19.30 Dobrodružná fyzika, Tomáš Tyc
Přednáška ve velkém planetáriu. Vstup do sálu možný pouze do 17.45, poté již nemusíte být vpuštěni
21.30 až 22.00 Valná hromada APO
poté za dobrého počasí pozorování. Za nepříznivého počasí pořad ve velkém planetáriu.
23.00 až 24.00 Smrt na dosah ruky
Pořad ve velkém planetáriu.

Sobota 11. listopadu
9.30 až 11.00 Nová kosmologie, Petr Kulhánek
Přednáška ve velkém planetáriu.
11.00 až 12.00 Jak jsem měřil družice v Číně, Lukáš Král
Přednáška ve velkém planetáriu.

12.00 až 14.30 přestávka na oběd, pozorování Slunce

14.30 až 16.00 Posloucháme rádio Obloha, Viktor Votruba
Přednáška v sále hvězdárny.
16.00 až 17.30 Pod bodem mrazu, Petr Scheirich
Přednáška v sále hvězdárny.
18.00 až 19.00 Pozemšťané o mimozemšťanech
Pořad ve velkém planetáriu.

19.00 až 21.00 přestávka na večeři

21.00 až 22.30 Mrtvé oázy vesmíru, Filip Hroch
Přednáška ve velkém planetáriu.
poté za dobrého počasí pozorování

23.00 až 00.00 Extrémní vesmír
Pořad ve velkém planetáriu.
00.30 až 01.30 Kosmičtí špioni
Pořad ve velkém planetáriu.

Neděle 12. listopadu10.00 až 11.30 Dnešní stav noci a její obnova, Jan Hollan
Přednáška ve velkém planetáriu.
12.00 ukončení semináře

Abstrakty přednášek

Dobrodužná fyzika, Tomáš Tyc

Nová kosmologie, Petr Kulhánek
Přednáška o dnešním pohledu na vesmír, který zdaleka není jen tím, co vidíme očima. Současné experimenty ukazují, že vesmír je tvořen především temnou energií a hmotou. Látka atomární povahy tvoří je 4 procenta hmoty a energie ve vesmíru. Naše dnešní znalosti se opírají především o výzkum fluktuací a polarizace reliktního záření, o nové standardy měření vzdáleností v podobě supernov typu Ia a o pečlivé přehlídky oblohy, jakou je například SDSS.

Pod bodem mrazu (o ledových tělesech Sluneční soustavy), Petr Scheirich
Navzdory číslům udávajícím počty objevených planetek nám výzkum malých těles ukazuje, že objekty tvořené přede-vším vodním ledem a zmrzlými lehkými sloučeninami tvoří ve Sluneční soustavě nejpočetnější skupinu. Špičku tohoto ledovce sledují lidé již po staletí - jako příležitostně pozorovatelné komety. Teprve v posledních desetiletích však do-stává tento nový obor reálnější obrysy, především díky předpovědi existence Oortova mračna, a objevům transneptu-nických těles. Především o nich, ale nejen o nich, pojednává tato přednáška.

Mrtvé oázy vesmíru, Filip Hroch
Hmota ve vesmíru má přirozenou tendenci shlukovat se do skupin, tak jak lidé zakládají oázy kolem pramenů. Vesmír-né oázy můžeme pozorovat jako galaxie, sledovat jejich složení, tvar a další charakteristiky. Hvězdy, prach a plyn, který je tvoří, nám dávají možnost nahlédnout pod jejich palmy a poodhalit to co se ukrývá v jejich centrech.

Posloucháme rádio Obloha, Viktor Votruba
Pohled na večerní hvězdnou oblohu je úchvatný a pro mnohé inspirující. Když se ale místo prostého lidského oka podí-váme na hvězdné nebe anténou, spatříme obraz neméně zajímavý. Dozvíte se, co lze všechno dělat s běžně dostupným radiovým příjmačem, a do jakých hlubin vesmíru se můžeme při troše štěstí zaposlouchat.

Dnešní stav noci a její obnova, Jan Hollan
Odvěkým řádem světa je přírodní střídání dne a noci, s mnoha prospěšnými i nemilými důsledky. Za posledních sto let bylo tohle střídání velmi narušeno, a je to čím dál horší. Jak se zmenšil kontrast mezi dnem a nocí? Jak se to dá zjistit? Jak to můžete narušení přirozeného koloběhu zjištovat i vy? Co proti hloupému znečištění (narušení přirozeného stavu prostředí) dělat? Čemu se věnuje v tomto oboru sám autor?

Doplňující informace

Setkání se uskuteční v prostorách hvězdárny, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (náměstí Míru). Do těsného sousedství hvězdárny lze dojet také automobilem. Pokud jste u nás ještě nebyli, můžete si cestu naplánovat pomocí internetových portálů, které tuto službu nabízejí. Jak se dostat na hvězdárnu (včetně odkazu na ww.mapy.cz), je docela dobře popsáno na hvězdárenských stránkách www.hvezdarna.cz.

Na hvězdárně bude kromě nabízeného programu také několik dalších atrakcí. Digitální, výstava fotografií zatmění Slunce ve foyer planetária, nebo okolí hvězdárny a Brno pomocí on-line kamery, která je umístěna na vrcholu plane-tária. Součástí parku je také krytý bazén, takže si můžete přibalit plavky.Setkání bude probíhat v prostorách hvězdárny a planetária, provoz pro veřejnost však nebude omezen. Účastníci semi-náře si tak mohou prohlédnout programy pro veřejnost, na které budou mít vstup zdarma. Hvězdárna společně s Masarykovou univerzitou také speciálně pro potřeby semináře zpřístupní největší dalekohledy na Kraví hoře pro vizuální pozorování. Místo CCD kamer tak bude 40cm a 60cm reflektor doplněn okulárem. K dispozici budou i menší přenosné dalekohledy a 15cm a 20cm čočkové dalekohledy.

Stravování nebude součástí semináře, doporučujeme nedalekou restauraci V-klub, která se nachází asi pět minut chůze od hvězdárny. Kapacita zařízení je dostatečná, připravovaná jídla chutná, porce štědré, ceny rozumné. Nocleh bude možný v prostorách hvězdárny (pro omezený počet cca 50 účastníků), zájemci o pohodlnější ubytování se mohou obrá-tit na některý z hotelů, které najdete v tomto dokumentu.

Historicky první setkání čtenářů IAN proběhne společně se seminářem Amatérské prohlídky oblohy, která tímto završí již dvacet let svojí existence! Vzhledem k nabitému programu a omezeným kapacitám hvězdárny prosíme všechny zájemce, aby si účast dobře rozmysleli a registrovali se pouze v případě vážného zájmu. Na seminář se můžete hlásit do 5. listopadu 2006 pomocí e-mailu: seminar@ian.cz!

Cena

Každý účastník semináře zaplatí na místě konferenční poplatek 99 Kč.

Ubytování

Kapacity na hvězdárně jsou omezené, komfort minimální. Doporučujeme zajistit si individuálně nocleh v okolí hvězdárny. Více informací najdete například na www.hotelkozak.cz nebo www.skm.muni.cz. Cena za dvoulůžkový pokoj na jednu noc je cca 900,- Kč resp. 700,- Kč. Nocleh na hvězdárně je v ceně konferenčního poplatku, ale ve vlastním spacáku a na vlastní karimatce, na zemi vedle ostatních nocležníků pouze v přednáškovém sále (tradiční malé planetárium bude tentokrát vyplněno mimořádnou výstavou a v jiných prostorách nelze nocovat).

Za organizátory
Rudolf Novák (Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně)
Marek Kolasa (Amatérská prohlídka oblohy)
Jiří Dušek (Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně)

Návratka

(na seminar@ian.cz)
Jméno a příjmení:
Rok narození:
Přijedu: v pátek / v sobotu
Požaduji nocleh na hvězdárně: ano / ne
Bydliště:




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »