Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASTRO@BRNO.2006

ASTRO@BRNO.2006

Amatérská prohlídka oblohy, Instantní astronomické noviny a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@BRNO.2006, který se uskuteční 10. až 12. listopadu 2006 v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Pátek 10. listopadu
16.30 až 17.30 prezence účastníků
18.00 až 19.30 Dobrodružná fyzika, Tomáš Tyc
Přednáška ve velkém planetáriu. Vstup do sálu možný pouze do 17.45, poté již nemusíte být vpuštěni
21.30 až 22.00 Valná hromada APO
poté za dobrého počasí pozorování. Za nepříznivého počasí pořad ve velkém planetáriu.
23.00 až 24.00 Smrt na dosah ruky
Pořad ve velkém planetáriu.

Sobota 11. listopadu
9.30 až 11.00 Nová kosmologie, Petr Kulhánek
Přednáška ve velkém planetáriu.
11.00 až 12.00 Jak jsem měřil družice v Číně, Lukáš Král
Přednáška ve velkém planetáriu.

12.00 až 14.30 přestávka na oběd, pozorování Slunce

14.30 až 16.00 Posloucháme rádio Obloha, Viktor Votruba
Přednáška v sále hvězdárny.
16.00 až 17.30 Pod bodem mrazu, Petr Scheirich
Přednáška v sále hvězdárny.
18.00 až 19.00 Pozemšťané o mimozemšťanech
Pořad ve velkém planetáriu.

19.00 až 21.00 přestávka na večeři

21.00 až 22.30 Mrtvé oázy vesmíru, Filip Hroch
Přednáška ve velkém planetáriu.
poté za dobrého počasí pozorování

23.00 až 00.00 Extrémní vesmír
Pořad ve velkém planetáriu.
00.30 až 01.30 Kosmičtí špioni
Pořad ve velkém planetáriu.

Neděle 12. listopadu10.00 až 11.30 Dnešní stav noci a její obnova, Jan Hollan
Přednáška ve velkém planetáriu.
12.00 ukončení semináře

Abstrakty přednášek

Dobrodužná fyzika, Tomáš Tyc

Nová kosmologie, Petr Kulhánek
Přednáška o dnešním pohledu na vesmír, který zdaleka není jen tím, co vidíme očima. Současné experimenty ukazují, že vesmír je tvořen především temnou energií a hmotou. Látka atomární povahy tvoří je 4 procenta hmoty a energie ve vesmíru. Naše dnešní znalosti se opírají především o výzkum fluktuací a polarizace reliktního záření, o nové standardy měření vzdáleností v podobě supernov typu Ia a o pečlivé přehlídky oblohy, jakou je například SDSS.

Pod bodem mrazu (o ledových tělesech Sluneční soustavy), Petr Scheirich
Navzdory číslům udávajícím počty objevených planetek nám výzkum malých těles ukazuje, že objekty tvořené přede-vším vodním ledem a zmrzlými lehkými sloučeninami tvoří ve Sluneční soustavě nejpočetnější skupinu. Špičku tohoto ledovce sledují lidé již po staletí - jako příležitostně pozorovatelné komety. Teprve v posledních desetiletích však do-stává tento nový obor reálnější obrysy, především díky předpovědi existence Oortova mračna, a objevům transneptu-nických těles. Především o nich, ale nejen o nich, pojednává tato přednáška.

Mrtvé oázy vesmíru, Filip Hroch
Hmota ve vesmíru má přirozenou tendenci shlukovat se do skupin, tak jak lidé zakládají oázy kolem pramenů. Vesmír-né oázy můžeme pozorovat jako galaxie, sledovat jejich složení, tvar a další charakteristiky. Hvězdy, prach a plyn, který je tvoří, nám dávají možnost nahlédnout pod jejich palmy a poodhalit to co se ukrývá v jejich centrech.

Posloucháme rádio Obloha, Viktor Votruba
Pohled na večerní hvězdnou oblohu je úchvatný a pro mnohé inspirující. Když se ale místo prostého lidského oka podí-váme na hvězdné nebe anténou, spatříme obraz neméně zajímavý. Dozvíte se, co lze všechno dělat s běžně dostupným radiovým příjmačem, a do jakých hlubin vesmíru se můžeme při troše štěstí zaposlouchat.

Dnešní stav noci a její obnova, Jan Hollan
Odvěkým řádem světa je přírodní střídání dne a noci, s mnoha prospěšnými i nemilými důsledky. Za posledních sto let bylo tohle střídání velmi narušeno, a je to čím dál horší. Jak se zmenšil kontrast mezi dnem a nocí? Jak se to dá zjistit? Jak to můžete narušení přirozeného koloběhu zjištovat i vy? Co proti hloupému znečištění (narušení přirozeného stavu prostředí) dělat? Čemu se věnuje v tomto oboru sám autor?

Doplňující informace

Setkání se uskuteční v prostorách hvězdárny, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (náměstí Míru). Do těsného sousedství hvězdárny lze dojet také automobilem. Pokud jste u nás ještě nebyli, můžete si cestu naplánovat pomocí internetových portálů, které tuto službu nabízejí. Jak se dostat na hvězdárnu (včetně odkazu na ww.mapy.cz), je docela dobře popsáno na hvězdárenských stránkách www.hvezdarna.cz.

Na hvězdárně bude kromě nabízeného programu také několik dalších atrakcí. Digitální, výstava fotografií zatmění Slunce ve foyer planetária, nebo okolí hvězdárny a Brno pomocí on-line kamery, která je umístěna na vrcholu plane-tária. Součástí parku je také krytý bazén, takže si můžete přibalit plavky.Setkání bude probíhat v prostorách hvězdárny a planetária, provoz pro veřejnost však nebude omezen. Účastníci semi-náře si tak mohou prohlédnout programy pro veřejnost, na které budou mít vstup zdarma. Hvězdárna společně s Masarykovou univerzitou také speciálně pro potřeby semináře zpřístupní největší dalekohledy na Kraví hoře pro vizuální pozorování. Místo CCD kamer tak bude 40cm a 60cm reflektor doplněn okulárem. K dispozici budou i menší přenosné dalekohledy a 15cm a 20cm čočkové dalekohledy.

Stravování nebude součástí semináře, doporučujeme nedalekou restauraci V-klub, která se nachází asi pět minut chůze od hvězdárny. Kapacita zařízení je dostatečná, připravovaná jídla chutná, porce štědré, ceny rozumné. Nocleh bude možný v prostorách hvězdárny (pro omezený počet cca 50 účastníků), zájemci o pohodlnější ubytování se mohou obrá-tit na některý z hotelů, které najdete v tomto dokumentu.

Historicky první setkání čtenářů IAN proběhne společně se seminářem Amatérské prohlídky oblohy, která tímto završí již dvacet let svojí existence! Vzhledem k nabitému programu a omezeným kapacitám hvězdárny prosíme všechny zájemce, aby si účast dobře rozmysleli a registrovali se pouze v případě vážného zájmu. Na seminář se můžete hlásit do 5. listopadu 2006 pomocí e-mailu: seminar@ian.cz!

Cena

Každý účastník semináře zaplatí na místě konferenční poplatek 99 Kč.

Ubytování

Kapacity na hvězdárně jsou omezené, komfort minimální. Doporučujeme zajistit si individuálně nocleh v okolí hvězdárny. Více informací najdete například na www.hotelkozak.cz nebo www.skm.muni.cz. Cena za dvoulůžkový pokoj na jednu noc je cca 900,- Kč resp. 700,- Kč. Nocleh na hvězdárně je v ceně konferenčního poplatku, ale ve vlastním spacáku a na vlastní karimatce, na zemi vedle ostatních nocležníků pouze v přednáškovém sále (tradiční malé planetárium bude tentokrát vyplněno mimořádnou výstavou a v jiných prostorách nelze nocovat).

Za organizátory
Rudolf Novák (Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně)
Marek Kolasa (Amatérská prohlídka oblohy)
Jiří Dušek (Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně)

Návratka

(na seminar@ian.cz)
Jméno a příjmení:
Rok narození:
Přijedu: v pátek / v sobotu
Požaduji nocleh na hvězdárně: ano / ne
Bydliště:




O autorovi

Marek Kolasa

Marek Kolasa

Marek Kolasa (nar. 1975) – milec astronomie a dění na obloze, člen Amatérské prohlídky oblohy (její dlouholetý předseda). Pracuje jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Je ženatý a má dvě dcery. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »