39. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a uvidíme i hodně skvrn. Ráno je možné spatřit zvířetníkové světlo. V noci z pondělí na úterý narazí DART do planetky Dimorphos. V neděli 25. 9. po půlnoci našeho času proběhly tři starty raket téměř v průběhu jedné hodiny. Před 15 lety odstartovala DAWN vstříc Ceres a Vestě a před 45 lety odstartovala raketa Proton se stanicí Saljut 6.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 25. září ve 23:55 SELČ. Jeho dorůstající srpek se objeví nízko na večerní obloze, ale bude to pár dní trvat, sklon jeho dráhy vůči obzoru je velmi malý. Opět tedy platí, že Měsíc najdeme i koncem týdne sotva 11° nad jižním obzorem. Zajímavá bude jeho konjunkce s hvězdou Antares 30. září, ovšem odehraje se ještě za světla, kdy kolem půl osmé večer bude asi 5° nad jihozápadem Měsíc a slabší hvězda asi tři stupně východně od něj.
Planety
Saturn (0,5 mag) vrcholí nad jihem kolem 22. hodiny letního času. Výrazněji září vlevo od něj nad jihovýchodem Jupiter (−2,9 mag). Jeho opozice se Sluncem nastává 26. 9. kolem 22:00 SELČ. Kousek od něj (10°) na pomezí Ryb a Vodnáře je pouze dalekohledem viditelná planeta Neptun (7,8 mag). Mars (−0,4 mag) je nepřehlédnutelným průvodcem o něco slabšího Aldebaranu v souhvězdí Býka. Oba objekty jsou nápadně načervenalé a při pohledu pouhým okem hvězda poblikává, zatímco kotouček Marsu nikoli. Na Mars a Neptun se zaměřil i JWST. V souhvězdí Berana je také vidět planeta Uran (5,7 mag). V jeho okolí nejsou žádné jasnější hvězdy, takže na tmavé lokalitě zde uvidíte slabou hvězdičku, a tou je právě Uran. Venuše (−3,9 mag) je úhlově blízko Slunci a vstoupí jako jasný objekt s vodorovnými čárkami do zorného pole koronografu LASCO C3 na sondě SOHO. Vodorovné čárky vznikají přetečením signálu do sousedních pixelů a určují vlastně, jak moc jasný objekt to je. Merkur (asi 2 mag) se začne pomalu dostávat ze záři Slunce. Zatím je k němu moc blízko a je velmi slabý, ale za týden jej spatříme lépe už i za svítání na ranní obloze.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
neděle 25. 9. 22:24 zač. přechodu stínu Io, 22:26 zač. přechodu Io
pondělí 26. 9. 0:38 konec přechodu stínu Io, 0:40 konec přechodu Io
pondělí 26. 9. 21:56 konec zatmění Io
sobota 1. 10. 19:42 zákryt Ganymedu Jupiterem, 22:54 konec zatmění Ganymedu
neděle 2. 10. 0:32 zač. přechodu Europy, 0:46 zač. přechodu stínu Europy
neděle 2. 10. 3:00 zákryt Io Jupiterem, 3:06 konec přechodu Europy, 3:26 konec stínu Europy
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
25. 9. ve 21:00, 27. 9. ve 2:45 a 22:35, 30. 9. v 0:15 a ve 20:05, 2. 10. v 1:50 a ve 21:45 (vše v SELČ).
Autor: Tadeáš Valent
Na ranní obloze můžeme pozorovat kužel zvířetníkového světla. Na prachu v rovině drah planet se rozptyluje sluneční záření, což je nejlépe patrné před svítáním, protože ekliptika svírá velký úhel s obzorem.
Autor: Jiří Spilka
V noci z pondělí na úterý 26./27. 10. narazí do planetky Dimorphos sonda DART. Jedná se tak vlastně o test planetární ochrany. Kdyby někdy k Zemi mířila planetka a hrozila srážka s námi, jednou z metod je narazit do ní včas předem a postupně ji odklonit z kolizního kurzu. V přímém přenosu Hvězdárny a planetária Brno to okomentují známí odborníci na kosmonautiku.
Kosmonautika
NASA musela ustoupit ze svých plánů na pokus o start SLS z důvodu průchodu bouře Ian přes Floridu. Raketa byla nicméně kryogenicky otestována a vypadá to, že jsou schopni ji plnit kapalným vodíkem. Další možné termíny budou oznámeny, ale měly by připadat na začátek října.
V neděli 25. září zřejmě padl rekord, kdy v odstupu téměř jedné hodiny odstartovaly tři různé rakety. Nejprve v 0:25 odstartovala z Kalifornie z rampy SLC-6 na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Delta IV Heavy s misí NROL-91. Nákladem byla špionážní družice KH-11 páté generace (družice obdobná HST). Pro Deltu IV Heavy šlo o poslední start z Kalifornie a už nás čekají jen dvy z Floridy. V 0:55 odstartovala v Číně raketa KZ-1A. Vynesla technologickou družici Shiyan 14 a Shiyan 15 pro pozorování Země. Nakonec v 1:32 odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-40 na Floridě a vynesl 52 družic Starlink.
Výročí
27. září 2007 (15 let) odstartovala sonda DAWN. Její velmi úspěšná mise nám pomohla do detailu poznat dvě velká tělesa z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nejprve byla zkoumána Vesta a poté zakotvila na oběžné dráze kolem Ceres, kde je doposud.
29. září 1962 (60 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
29. září 1977 (45 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.
Výhled na příští týden
- výročí: první úspěšný let A4/V2
- výročí: Mercury-Atlas 8, Wally Schirra
- výročí: Sputnik 1
- výročí: Robert Goddard
- výročí: ESO, vznik
- výročí: Don Machholz
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
