Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2022

39. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 28. září 2022 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a uvidíme i hodně skvrn. Ráno je možné spatřit zvířetníkové světlo. V noci z pondělí na úterý narazí DART do planetky Dimorphos. V neděli 25. 9. po půlnoci našeho času proběhly tři starty raket téměř v průběhu jedné hodiny. Před 15 lety odstartovala DAWN vstříc Ceres a Vestě a před 45 lety odstartovala raketa Proton se stanicí Saljut 6.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 25. září ve 23:55 SELČ. Jeho dorůstající srpek se objeví nízko na večerní obloze, ale bude to pár dní trvat, sklon jeho dráhy vůči obzoru je velmi malý. Opět tedy platí, že Měsíc najdeme i koncem týdne sotva 11° nad jižním obzorem. Zajímavá bude jeho konjunkce s hvězdou Antares 30. září, ovšem odehraje se ještě za světla, kdy kolem půl osmé večer bude asi 5° nad jihozápadem Měsíc a slabší hvězda asi tři stupně východně od něj.

Planety
Saturn (0,5 mag) vrcholí nad jihem kolem 22. hodiny letního času. Výrazněji září vlevo od něj nad jihovýchodem Jupiter (−2,9 mag). Jeho opozice se Sluncem nastává 26. 9. kolem 22:00 SELČ. Kousek od něj (10°) na pomezí Ryb a Vodnáře je pouze dalekohledem viditelná planeta Neptun (7,8 mag). Mars (−0,4 mag) je nepřehlédnutelným průvodcem o něco slabšího Aldebaranu v souhvězdí Býka. Oba objekty jsou nápadně načervenalé a při pohledu pouhým okem hvězda poblikává, zatímco kotouček Marsu nikoli. Na Mars a Neptun se zaměřil i JWST. V souhvězdí Berana je také vidět planeta Uran (5,7 mag). V jeho okolí nejsou žádné jasnější hvězdy, takže na tmavé lokalitě zde uvidíte slabou hvězdičku, a tou je právě Uran. Venuše (−3,9 mag) je úhlově blízko Slunci a vstoupí jako jasný objekt s vodorovnými čárkami do zorného pole koronografu LASCO C3 na sondě SOHO. Vodorovné čárky vznikají přetečením signálu do sousedních pixelů a určují vlastně, jak moc jasný objekt to je. Merkur (asi 2 mag) se začne pomalu dostávat ze záři Slunce. Zatím je k němu moc blízko a je velmi slabý, ale za týden jej spatříme lépe už i za svítání na ranní obloze.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
neděle 25. 9. 22:24 zač. přechodu stínu Io, 22:26 zač. přechodu Io
pondělí 26. 9. 0:38 konec přechodu stínu Io, 0:40 konec přechodu Io
pondělí 26. 9. 21:56 konec zatmění Io
sobota 1. 10. 19:42 zákryt Ganymedu Jupiterem, 22:54 konec zatmění Ganymedu
neděle 2. 10. 0:32 zač. přechodu Europy, 0:46 zač. přechodu stínu Europy
neděle 2. 10. 3:00 zákryt Io Jupiterem, 3:06 konec přechodu Europy, 3:26 konec stínu Europy
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
25. 9. ve 21:00, 27. 9. ve 2:45 a 22:35, 30. 9. v 0:15 a ve 20:05, 2. 10. v 1:50 a ve 21:45 (vše v SELČ).

Zodiakálne svetlo s vychádzajúcim Mesiacom Autor: Tadeáš Valent
Zodiakálne svetlo s vychádzajúcim Mesiacom
Autor: Tadeáš Valent

Na ranní obloze můžeme pozorovat kužel zvířetníkového světla. Na prachu v rovině drah planet se rozptyluje sluneční záření, což je nejlépe patrné před svítáním, protože ekliptika svírá velký úhel s obzorem.

Slunce CA-k Autor: Jiří Spilka
Slunce CA-k
Autor: Jiří Spilka
Aktivita Slunce se zvýšila. Objevilo se hodně nových skvrn. Došlo i k erupcím. Nové skvrny a zvýšená aktivita se objevily především ze čtvrtka na pátek. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V noci z pondělí na úterý 26./27. 10. narazí do planetky Dimorphos sonda DART. Jedná se tak vlastně o test planetární ochrany. Kdyby někdy k Zemi mířila planetka a hrozila srážka s námi, jednou z metod je narazit do ní včas předem a postupně ji odklonit z kolizního kurzu. V přímém přenosu Hvězdárny a planetária Brno to okomentují známí odborníci na kosmonautiku.

Kosmonautika

NASA musela ustoupit ze svých plánů na pokus o start SLS z důvodu průchodu bouře Ian přes Floridu. Raketa byla nicméně kryogenicky otestována a vypadá to, že jsou schopni ji plnit kapalným vodíkem. Další možné termíny budou oznámeny, ale měly by připadat na začátek října.

V neděli 25. září zřejmě padl rekord, kdy v odstupu téměř jedné hodiny odstartovaly tři různé rakety. Nejprve v 0:25 odstartovala z Kalifornie z rampy SLC-6 na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Delta IV Heavy s misí NROL-91. Nákladem byla špionážní družice KH-11 páté generace (družice obdobná HST). Pro Deltu IV Heavy šlo o poslední start z Kalifornie a už nás čekají jen dvy z Floridy. V 0:55 odstartovala v Číně raketa KZ-1A. Vynesla technologickou družici Shiyan 14 a Shiyan 15 pro pozorování Země. Nakonec v 1:32 odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-40 na Floridě a vynesl 52 družic Starlink.

Výročí

27. září 2007 (15 let) odstartovala sonda DAWN. Její velmi úspěšná mise nám pomohla do detailu poznat dvě velká tělesa z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nejprve byla zkoumána Vesta a poté zakotvila na oběžné dráze kolem Ceres, kde je doposud.

29. září 1962 (60 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.

29. září 1977 (45 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.

Výhled na příští týden 

  • výročí: první úspěšný let A4/V2
  • výročí: Mercury-Atlas 8, Wally Schirra
  • výročí: Sputnik 1
  • výročí: Robert Goddard
  • výročí: ESO, vznik
  • výročí: Don Machholz

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Dawn, Alouette 1, Saljut 6


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »