29. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 18. července ve 2 h 38 min SELČ.

Planety

Merkur (asi 1,5 mag) se již úhlově vrací ke Slunci a je nepozorovatelný.

Venuše (–4,1 mag) je ráno jako velmi výrazný objekt v souhvězdí Býka a vzdaluje se úhlově od Aldebaranu.

Mars (1,5 mag) je večer téměř nepozorovatelný, je velmi nízko nad západním obzorem.

Jupiter (–1,9) mag vychází až za pokročilého svítání a zatím zřejmě nebude viditelný.

Saturn (0,9 mag) je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem a je snadno viditelný pouhým okem. Prstenec je velmi tenký a tmavý.

Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a k jeho spatření je zatím potřeba alespoň malý dalekohled.

Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička. Snadno jej poznáme, protože mezi ním a Saturnem žádná taková hvězda není, pouze vpravo nad nimi je hvězda 6,3 mag do trojúhelníku, která pomůže s identifikací.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu se střídají menší a větší oblasti se skvrnami, takže jde spíš o dočasnou epizodu a aktivita může brzy narůst. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) zřejmě nebyla výrazná, ale sporadické záběry od pozorovatelů a meteokamer ukazují minimálně dva úkazy 7. a 10. 7., takže ještě tu je šance nějaké oblaky spatřit.

A ještě se vracíme k tématu mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Parametry dráhy už jsou známy dost přesně, abychom si mohli udělat představu o její viditelnosti v příštích měsících. Kometa je nyní velmi slabá. Jako objekt 17 mag se promítá do souhvězdí Hadonoše. S příchodem tmavých nocí od neděle 20. 7. ji najdeme poblíž kulových hvězdokup M9 a NGC 6356. Kometa je poměrně nízko nad jihozápadem a vyfotografovat ji lze jen obtížně s dalekohledy asi od 20 cm výše, když se podaří trefit ji v prázdném prostoru hustého pole hvězd Mléčné dráhy. Se začátkem srpna skončí i možnost pro nás tuto kometu alespoň vyfotit.

Na ranní obloze by měla být kometa viditelná až na podzim, po průchodu přísluním. V polovině listopadu kolem ní projde srpek Měsíce a poté bude v blízkosti hvězdy Porrima v Panně. Vzhledem k očekávané jasnosti 12 až 13 mag bude viditelná i okem přes velké dalekohledy. První pozorovací okno před úplňkem skončí 1. 12., kdy bude kometa na konci Panny u hvězdy Zavijah. Od 14. 12. opět zmizí Měsíc a kometa začne být postupně viditelná i kolem půlnoci. Kometa se bude pohybovat souhvězdím Lva a opět začne slábnout až pod 15 mag. Na konci prosince, kdy opět začne vadit dorůstající Měsíc, už bude míjet hvězdu Regulus.

Kosmonautika a sondy

Nový zákon, který podepsal prezident Trump 4. 7. nakonec neznamená extrémní škrty v projektech NASA v čele s plánem vybudovat orbitální stanici Gateway a vysílat rakety SLS a lodě Orion k Měsíci. Ještě to není ideální stav a některým misím hrozí ukončení, ale je to krok logickým směrem, protože některé věci jsou již hodně rozpracovány a nebo za ně není jiná náhrada.

14. července má skončit komerční mise na ISS Axiom-4. Kosmická loď Crew Dragon se čtveřicí astronautů se má odpojit od stanice a další den přistát do vln Tichého oceánu poblíž Kalifornie (poprvé v případě této kosmické lodě).

14. 7. má být vypuštěna čínská nákladní loď Tianzhou-9 pomocí rakety CZ-7 ke stanici Tiangong.

V týdnu by se také měly na cestu vydat družice sítě Kuiper, poprvé i na raketě Falcon 9. Start je plánován 16. 7. Uskutečnit se mají také dvě mise se Starlinky. Uvidíme, kolik se toho stihne.

Falcon 9 vykonal v neděli 13. 7. při misi s tajnou izraelskou družicí svůj 500. start.

Výročí

14. července 2015 (10 let) proletěla sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Svět tak zvláštní a geologicky pestrý, jaký byl při průletu zaznamenán, nečekal snad ani ten největší optimista. Ukázalo se, že povrch je geologicky mladý a došlo i na podrobný průzkum atmosféry a měsíců. Sonda se nachází v Kuiperově pásu za drahou Neptunu, kde na Nový rok 2019 zblízka pozorovala malé těleso (486958) Arrokoth, které teprve v roce 2014 nalezli vědci na snímcích HST. Snímky slepence dvou zřejmě původně samostatných těles jsou dalším z dosavadních triumfů této sondy.

15. července 1965 (60 let) pořídila sonda Mariner 4 první snímky Marsu. Sonda odstartovala 28. listopadu 1964 a po bezproblémovém letu pořizovala po dobu dvou dnů detailní snímky na kterých se mimo jiné ukázaly krátery a změřila velmi nízkou hustotu atmosféry. Tím bylo definitivně zřejmé, že na Marsu život, jak si ho někteří představovali, nemůže být.

16. července 1965 (60 let) se uskutečnil první start sovětské těžkotonážní rakety Proton. Přestože raketa měla v posledním desetiletí několik nehod, jde o spolehlivý nosič, který mimo jiné vynášel základní moduly kosmické stanice Mir nebo ISS.

16. července 1990 (35 let) odstartovala první pákistánská družice Badr-1. Název komunikační družice v jazyce Urdu znamená Úplněk. Družici vynesla čínská raketa a šlo o technologický experiment.

17. července 1850 (175 let) byla pořízena první fotografie, přesněji daguerreotypie hvězdy Vega. Provedli ji americký astronom William Cranch Bond a fotograf daguerrotypií John Adams Whipple pomocí 38cm refraktoru Harvardské hvězdárny. První snímek nebyl příliš zdařilý, protože během stosekundové expozice se nepodařilo udržet hvězdu zcela na jednom místě. První pokusy o fotografii nebeského objektu, Měsíce, uskutečnil už Louis Daguerre v roce 1839, ale kvůli nepřesnému chodu montáže dostal jen rozmazaný flek. První úspěšný snímek Měsíce pořídil o rok později John Draper.

17. července 1975 (50 let) proběhlo slavnostní setkání posádek Sojuz-Apollo. Společný let americké a sovětské posádky byl prvním prolomením ledů během studené války. Dnešní spolupráce na ISS ukazuje, že některé politické názory platící na Zemi nemusí v kosmu platit, často čistě z ekonomických i rozumových příčin.

18. července 1965 (60 let) odstartovala sovětská sonda Zond-3. Sonda testovala přenos dat a snímků při letu k planetě Mars, ale protože startovala v době, kdy se Mars nacházel jinde, šlo jen o komunikační testy a nakonec tedy vykonala přelet kolem Měsíce a docela kvalitně vyfotografovala část jeho odvrácené polokoule.

18. července 1980 (45 let) odstartovala první indická družice Rohini 1. Cíl prvních družic byl tvořit užitečný náklad při testech indické rakety SLV-3.

Výhled na příští týden 

Výročí: Jean-Félix Picard

Výročí: Milan Rastislav Štefánik

Výročí: objev komety Hale-Bopp

Výročí: první start z Mysu Canaveral

Výročí: Christoph Scheiner

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).