Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Dawn poskytla mimořádně detailní pohled na povrch planetky Ceres

Sonda Dawn poskytla mimořádně detailní pohled na povrch planetky Ceres

Mozaiku nápadného pahorku v západní části oblasti Cerealia Facula pořídila sonda Dawn 22. 6. 2018 ze vzdálenosti 34 km
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka vyfotografovala mimo jiné kráter Occator, což je místo, v němž se nachází množství již dříve objevených světlých depozitů. Nevynechala ani jiné zajímavé oblasti.

Kolem asteroidu Ceres sonda Dawn krouží již více než 3 roky. V minulosti se nejvíce přiblížila k povrchu na vzdálenost 385 kilometrů, takže data z její současné dráhy poskytnou doposud nejdetailnější pohled na útvary na povrchu Ceres.

Tato nízká dráha vedla k odhalení nebývalých detailů vztahujících se na rozhraní mezi světlým a tmavým materiálem v oblasti Vinalia Faculae. Zobrazovací spektrometr pro oblast viditelného a infračerveného záření na palubě sondy Dawn již dříve objevil velmi světlé depozity tvořené pravděpodobně uhličitanem sodným, což je materiál běžně se vyskytující na Zemi v depozitech vzniklých po odpaření vody. Minulý týden sonda zažehla svoje iontové motory, možná již naposled, aby se co nejvíce přiblížila k oblasti Vinalia Faculae s největšími zásobami depozitů uhličitanu sodného v centru kráteru Occator.

Pořizování těchto senzačních snímků je jedním z nejdůležitějších úkolů během této velmi úspěšné mise sondy Dawn a získané výsledky jsou lepší, než jsme vůbec doufali,“ říká Marc Rayman, hlavní inženýr a projektový manažer z Jet Propulsion Laboratory (JPL), NASA. „Sonda Dawn je podobná významnému umělci, který doplňuje množství detailů do nádherného a dokonalého portrétu trpasličí planety Ceres.“

Celkový pohled na trpasličí planetu Ceres – uprostřed je kráter Occator s jasnými skvrnami solí Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Celkový pohled na trpasličí planetu Ceres – uprostřed je kráter Occator s jasnými skvrnami solí
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Bezpočet informací obsažených na pořízených fotografiích a na dalších, které sonda ještě poskytne v následujících týdnech, pomůže určit klíčové složení a otevře nové otázky týkající se původu největších depozitů uhličitanu sodného pozorovaných tak daleko od Země, a možná i Marsu. Zejména byli vědci udiveni, jak byl tento materiál obnažen: buď pochází z mělkých podpovrchových rezervoárů minerálů obsahujících vodu nebo z hlubokých zdrojů solných roztoků (kapalná voda obohacená solemi) prosakujících vzhůru existujícími prasklinami.

Pozorování z nízké oběžné dráhy uskutečněná dalšími vědeckými přístroji sondy Dawn, jako je například detektor gama záření a neutronů, a také zobrazovací spektrometr pro oblast viditelného a infračerveného záření, pomohou odhalit složení asteroidu Ceres v detailním měřítku a mohou vrhnout nové světlo na původ materiálu objeveného napříč povrchem tělesa. Nová gravitační měření rovněž mohou odhalit detaily v podpovrchové vrstvě tělesa.

První pohled na asteroid Ceres pořízený sondou Dawn nám představil jedinečnou oslňující světlou skvrnu,“ říká Carol Raymond z JPL, hlavní vědecký pracovník sondy Dawn. „Rozpletení podstaty a historie této fascinující trpasličí planety během prodloužené mise u asteroidu Ceres nás udržuje v napětí a je obzvlášť příhodné, že poslední aktivita sondy Dawn poskytne drahocenná nová data k prověření různých teorií.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dawn, Trpasličí planeta Ceres


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »