Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Trpasličí planeta Ceres dostane návštěvu

Trpasličí planeta Ceres dostane návštěvu

Planetka Vesta a kosmická sonda Dawn
Planetka Vesta a kosmická sonda Dawn
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda opustila 5. září 2012 v 08:26 hodin SELČ velkou planetku Vesta a zahájila dva a půl roku trvající cestu k trpasličí planetě Ceres.

Kosmická sonda Dawn začala svoji 5 miliónů km dlouhou cestu k výzkumu dvou největších těles v hlavním pásu asteroidů startem v září 2007. V červenci 2011 byla navedena na oběžnou dráhu kolem prvního cíle - planetky Vesta - a počátkem roku 2015 zahájí výzkum trpasličí planety Ceres. Cíl výzkumu sondy Dawn představují dvě ikony hlavního pásu asteroidů, které byly svědkem velké části historie vzniku a vývoje Sluneční soustavy.

Pro uskutečnění odletu od planetky Vesta se bude kosmická sonda velice pozvolna vzdalovat po spirále, podobným způsobem jako přilétla. A to za použití velmi efektivního pohonného systému - iontového motoru. Pohonný systém sondy Dawn využívá elektricky ionizovaný xenon k zajištění potřebného tahu. Tato pohonná jednotka vytváří sice mnohem menší tah než klasické raketové motory, zato však může nepřetržitě pracovat po velmi dlouhou dobu několika měsíců.

"Motory jsou zažehnuty a sonda se bude pomalu vzdalovat od planetky Vesta na vrcholu modrozeleného proudu iontů xenonu," říká Marc Rayman, hlavní konstruktér a letový ředitel (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Jsme si vědomi toho, že sonda Dawn uskutečnila fantasticky produktivní a napínavý výzkum planetky Vesta, avšak nyní se naše pohledy upírají k trpasličí planetě Ceres."

Topografická mapa jižní polokoule planetky Vesta
Topografická mapa jižní polokoule planetky Vesta
Dráha sondy Dawn umožnila blízký pohled na planetku Vesta, odhalující nevídané detaily na povrchu tohoto velkého asteroidu. Výzkumy ukázaly, že Vesta byla v minulosti zcela roztavená a zformovala se v důsledku navrstvení materiálu kolem kovového jádra, jehož průměr je odhadován na 220 km (celkový průměr planetky je asi 525 km). Sonda rovněž odhalila jizvy po obrovských kolizích, které Vesta musela podstoupit v oblasti jižní polokoule, kde přetrvaly stopy ne po jednom, ale po dvou kolosálních impaktech během posledních dvou miliard roků.

Bez pomoci sondy Dawn by vědci věděli jen velmi málo o těchto dvou impaktech na jižní polokouli. Větší a mladší z impaktních kráterů pojmenovaný Rheasilvia Basin má průměr 505 km, jeho dno leží 13 km pod úrovní okolního terénu a jeho valy sahají místy do výšky až 12 km. Centrální vyvýšenina uprostřed kráteru má průměr 200 km a zvedá se do výšky 22 km. Druhý kráter - Veneneia Basin - má průměr zhruba 400 km.

"Letěli jsme k planetce Vesta s cílem zaplnit prázdná místa v našich znalostech o rané historii Sluneční soustavy," říká Christopher Russell, vedoucí vědecký pracovník se sídlem na University of California Los Angeles (UCLA). "Sonda Dawn zaplnila tuto stránku vrchovatě a dále odhalila, že Vesta je mimořádné těleso, které přežilo z doby prvních dnů existence Sluneční soustavy. Nyní můžeme s určitostí říci, že se Vesta podobá mnohem více malé planetě než typické planetce."

Zdroj: www.nasa.gov a dawn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2019

21. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

PuWe1 (PNG 158.9 + 17.8)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2019 obdržel snímek „Planetární mlhovina PuWe1“, jehož autorem je Martin Myslivec   V dubnu se na stolech, respektive v počítačích porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce objevila zajímavá fotografie. Snímek, který není snadné

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nov Mesiaca  a konjunkcia s Marsom plus El- Nath Beta Taur

Pekný západ Mesiaca sa dial tak rýchlo že som nestihal. Kazil sa mi teleobjektív a tak som robil iba s menším ohniskom. Som rád , že to i tak pekne vyšlo. Až neskôr cez Stellarium som zistil že je tam Mars a El-Nath, Beta Taur, ktoré sa rozsvietili ako prvé. Potom už prišli mraky a bolo po veľkolepom - pre mňa -divadle.

Další informace »