Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. duben 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. duben 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mars, Ceres, Vesta

Uznání a copyright: Tunç Tezel (TWAN)

Ta jasně červená hvězda, které jste si všimli vycházet po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Mars, rudá planeta. Mars je nyní blízko své opozice 8. dubna 2014, spěje ke svému největšímu přiblížení 14. dubna a na pozemské obloze opisuje smyčku souhvězdím Panny (Virgo) na opačné straně od Slunce. Mars zcela jasně přezařuje modravou Spicu, alfa hvězdu v Panně a na tomto snímku z počátku dubna, který zahrnuje i další dvě tělesa Sluneční soustavy blížící se do opozice, je ve středu. Vlevo je malý a slabý asteroid Vesta a trpasličí planeta Ceres, obě nedaleko hvězdy tau Virginis. Také si můžete představit kosmickou sondu NASA Dawn, které mezi oběma malými světy nyní přelétá. Sonda Dawn opustila Vestu v září 2012 a její iontový motor ji vytrvale pohání, aby se shodla s oběžnou dráhou Ceresu, což má nastat v únoru 2015. Poblíž Marsu se v noci 14./15. dubna také můžete na pozemské obloze podívat na Měsíc na opačné straně od Slunce a uvidět úplné zatmění Měsíce.
Oprava: Na překlep v datu příletu k Ceresu upozornil Tomáš Rett.

Štítky: Mars, Vesta, Opposition, Ceres


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »