Astronomické výročí – objev trpasličí planety Ceres

Jejím objevitelem byl astronom, matematik, římskokatolický kněz a řeholník Giuseppe Piazzi (7. 7. 1746,  Ponte  – 22. 7. 1826, Neapol).  Vzhledem k tomu, že letos v červenci nastane také kulaté výročí jeho narození i jeho skonu, předběhněme trochu dobu a povězme si o něm něco už nyní.

Giuseppe Piazzi se narodil roku 1746 do zámožné rodiny. O jeho raných studiích se nedochovaly záznamy, je však jisté, že školy absolvoval. Pravděpodobně získal vzdělání v piaristickém klášteře v Miláně. Je známo, že na konci 60. let 18. století studoval v Římě matematiku. V 70. letech vyučoval matematiku a filosofii, nejprve na Maltě, později na Collegio dei Nobili v Raveně.

Počátkem 80. let 18. století přesídlil do Palerma, kde vyučoval matematiku a roku 1787 se stal profesorem astronomie. Při dvouletém pobytu v Paříži se seznámil s nejznámějšími francouzskými i anglickými astronomy své doby, se kterými navázal spolupráci.

Piazzi nechal v letech 1780 – 1791 vybudovat za podpory neapolského krále Ferdinanda I. (1751 – 1825) na Sicílii v té době nejjižnější evropskou observatoř. Vybudována byla v Pisana  v Palermu. V roce 1789 ji vybavil výkonným teleskopem. Jeho tvůrcem byl britský výrobce Jesse Ramsden (1735 – 1800) a Piazziho vybavil nejmodernějším astronomickým zařízením v tehdejší Evropě.  Giuseppe Piazzi začal při svých pozorováních sestavovat velmi přesný katalog hvězd. Dne 1. 1. 1801 spatřil objekt, u něhož v následujících dnech pozoroval posun.

Svému kolegovi Barnabovi Orianimu (1752 – 1832) o svém pozorování napsal toto:

…Pozoroval jsem 1. ledna poblíž ramena Býka hvězdu osmé velikosti, která se dalšího večera, tedy 2., posunula o 3′ 30″ přibližně k severu a o 4′ přibližně ke znamení Berana … Já bych tu hvězdu označil jako kometu, avšak nevykazuje žádnou mlhovinu a pak její pohyb je tak pomalý a pravidelný, že mi spíše připadá na mysl, že by to mohlo být něco lepšího než nějaká kometa. Je to jen domněnka, a to mi velice brání ji zveřejnit…

Vzhledem k poměrně krátkodobému pozorování tělesa nemohl Piazzi stanovit parametry dráhy. Informace o nově objeveném tělese se donesly i sluchu  Carla Friedricha Gausse (1777-1855), který vytvořil metodu výpočtu dráhy tělesa i na základě nemnoha měření. Dne 7. 12. 1801 byla Ceres, na základě Gaussových výpočtů, astronomem Franzem Xaverem von Zachem (1754-1832) znovuobjevena.

Piazzi, jak už bylo řečeno, pracoval na katalogizaci hvězd, jeho katalog byl jedním z nejpřesnějších a v roce 1803 dostal ocenění za nejlepší astronomické dílo toho roku. Byla v něm zakreslena pozice celkem 7646 hvězd.

V roce 1817 na pokyn krále Ferdinanda I. nechal dostavět observatoř v Neapoli a stal se ředitelem observatoří v Neapoli a na Sicílii. V roce 1824 se stal členem královské Akademie věd, tehdejšího Království obojí Sicílie. Také byl králem pověřen reformou vah a měření, jeho zdravotní stav mu však již nedovolil tuto reformu dokončit. Zemřel v osmdesáti  letech, roku 1826.

Tisící objevený asteroid nese na jeho počest jméno (1000) Piazzia, rovněž na Měsíci se nachází kráter Piazzi a zatím neoficiálně na Cereře je oblast pojmenované po tomto astronomovi. 

Trpasličí planeta (1) Ceres

O planetě, později planetce a nyní trpasličí planetě máme dnes už více informací. Svým rovníkovým průměrem se blíží tisíci kilometrů a je tím pádem i největším tělesem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Do poloviny 19. století byla Ceres pokládána za planetu, posléze, s přibývajícím množstvím nově objevených podobných, byť menších těles, byla zařazena mezi asteroidy. Pojem asteroid zavedl v roce 1802 William Herschel (1738 – 1832), popisoval jím objekty menší zdánlivé velikosti, podobající se i při největším zobrazení hvězdám. Tyto asteroidy ovšem měnily svou pozici mezi hvězdami a byly v té době vnímány jako planety. Poslední změna identity tělesa Cerery nastala v srpnu 2006, kdy byla spolu s Plutem a Eris zařazena do nově vzniklé kategorie trpasličích planet. Dodnes si však drží v katalogu malých těles Sluneční soustavy číslo 1.

Při pozorování Cerery pozemskými dalekohledy či Hubbleovým kosmickým dalekohledem bylo rozlišeno málo detailů, teprve v roce 2015 sonda Dawn podala ucelenější pohled na trpasličí planetu. Otázky vyvolaly světlé plochy na povrchu tělesa. Spektrálním rozborem bylo zjištěno, že se jedná o zamrzlou solanku. Pravděpodobně tyto útvary jsou poměrně mladé a dostávají se na povrch díky vulkanismu Cerery. Jejich trvání také bude poměrně úzce časově omezeno.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Giuseppe Piazzi
[2] Giuseppe Piazzi
[3] Giuseppe Piazzi (1746 - 1826) - Životopis - MacTutor Dějiny matematiky
[4] Ceres (trpasličí planeta) – Wikipedie

Převzato: Hvězdárna Teplice