Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomická výročí - Objev Neptunu.

Astronomická výročí - Objev Neptunu.

Johann Gottfried Galle.
Autor: Kids Encyclopedia Facts

Dne 23. září 1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Při svém pátrání využil výpočtů francouzského astronoma a matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera, oba astronomové mají tedy na objevu Neptunu zásadní podíl. Společně s Gallem je za dalšího spoluobjevitele Neptunu považován jeho žák, Heinrich Louis d'Arrest. Zaměříme se nyní na všechny tři astronomy a povíme si o tom, jaký měli na objevu podíl.

Galle v mládí navštěvoval gymnázium ve Wittenbergu, ve studiích pokračoval v letech 1830–1833 na berlínské univerzitě Friedricha Wilhelma. Po studiích se stal gymnaziálním učitelem fyziky a matematiky. Po dostavbě berlínské observatoře pracoval Galle od roku 1835 jako pomocník astronoma Johanna Franze Enckeho (1791–1865). (Encke byl už v té době proslulý vědec, proslavil se zejména objevem krátkoperiodické komety a výzkumem Saturnových prstenců.) Galle objevil v roce 1838 tmavý vnitřní prstenec planety Saturn. Obdobně jako Encke, také Galle se věnoval vyhledávání nových komet, od prosince 1839 objevil během půl roku tři nové komety.

Johann Galle dokončil roku 1845 dizertační práci a získal titul doktora filozofie.  Obsahem této práce byl rozbor pozorování průchodů hvězd nebeským poledníkem, která učinil Ole Christensen Rømer v říjnu 1706. Ole Christensen Rømer (1644–1710) byl dánský astronom, matematik a také politik, který dokázal, že rychlost světla není nekonečná.

Díky této odborné práci, kterou poslal s věnováním rovněž Urbainu Jeanu Josephu Le Verrierovi, získal po necelém roce Le Verrierův výpočet s elementy neznámé planety. Le Verrier si všiml výkyvů v oběžné dráze planety Uran a usoudil, že jsou způsobené zatím neznámou planetou. Požádal Gallea o ověření správnosti výpočtu a srovnání s realitou. Ještě v den doručení Le Verrierových souřadnic, v noci z 23. na 24. září 1846, pozoroval spolu se svým studentem Heinrichem Louisem d'Arrestem (1822–1875) planetu Neptun. Pozorování v následujících dnech objev potvrdila. Odchylka byla pouze  1° od vypočtené polohy. Galle po celý zbytek života odmítal své autorství objevu, připisoval jej Le Verrierovi.

Od roku 1851 působil ve Vratislavi jako profesor astronomie na místní univerzitě a zároveň jako ředitel místní hvězdárny. Ve Vratislavi pracoval více než 45 let. V roce 1894 publikoval spolu se svým synem seznam 414 známých komet. Zabýval se tvorbou metod měření výšky polárních září a drah meteorů. Také pracoval na upřesnění oběžných drah planet. 

Poslední léta svého života trávil v Postupimi, kde také roku 1910 zemřel. 

Jsou po něm pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu, planetka (2097) Galle a jeden z Neptunových prstenců.

Heinrich Louis d'Arrest.
Heinrich Louis d'Arrest.

Druhým mužem, který se podílel na objevu Neptuna byl Heinrich Louis d´Arreste (13. srpna 1822, Berlín – 14. června 1875, Kodaň), německý astronom. Působil na observatoři v Lipsku a specializoval se na vyhledávání komet, planetek a výzkum mlhovin. Spolu se svým profesorem Johannem Galem objevil planetu Neptun. Jsou po něm pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu a planetka (9133) d'Arrest. 

Urbain Jean Joseph Le Verrier. Autor: Urbain Le Verrier - Wikipedia
Urbain Jean Joseph Le Verrier.
Autor: Urbain Le Verrier - Wikipedia
 

Jak Galle, tak i d'Arrest vycházeli z výpočtu Urbaina Jeana Josepha Le Verriera (11. března 1811, Saint-Lô – 23. září 1877, Paříž). Ten se proslavil jako astronom a matematik specializující se na nebeskou mechaniku.

Urbain Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô na severu Francie. Po ukončení osmiletého studia na místním lyceu započal studovat matematiku na vyšším královském lyceu v Caen. Po dvouletém studiu chemie na Pařížské Polytechnice přestoupil na studium astronomie. Po ukončení studia nastoupil na tamější hvězdárnu.

Na pokyn ředitele hvězdárny Françoise Araga (1786–1853) začal Le Verrier s výpočty pozice neznámé planety. Při výpočtu dráhy neznámé planety vycházel z práce Alexise Bouvarda (1767–1843). Tento francouzský astronom se zabýval pozorováním vnějších planet a na základě odchylek v dráze Uranu správně předpověděl, že je za tyto nepravidelnosti zodpovědná dosud neznámá planeta.

Aniž o své práci měli tušení, ve stejné době započal s obdobnými výpočty britský astronom John Couch Adams (1819–1892). Le Verrier však své výpočty zveřejnil dva dny před Adamsem a v odhadu polohy Neptunu byl daleko přesnější. Galle pak Le Verrierovy výpočty praktickým pozorováním potvrdil.

Planeta Neptun tak, jak ji známe dnes. Autor: NASA
Planeta Neptun tak, jak ji známe dnes.
Autor: NASA

V roce 1853 se stal ředitelem pařížské hvězdárny a tuto funkci vykonával, vyjma krátkého období let 1870–1873, až do své smrti v roce 1877. Jsou po něm pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] wikipedia/Neptun
[2] Johann Gottfried Galle - Wikipedia
[3] Urbain Le Verrier - Wikipedia
[4] wikipedia/Heinrich_Louis_dArrest

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: John Couch Adams, Alexis Bouvard, Neptun, Urbain Le Verrier, Heinrich Louis d'Arrest, Johann Gottfried Galle


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »