23. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 6. do 12. 6. 2022. Měsíc je vidět večer. Bude v první čtvrti a ukáže nám své X. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, za svítání pak stoupá slušně už i Jupiter a Mars. Velmi nízko nad obzorem zůstává Venuše. K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala a úspěšně se připojila nákladní loď Progress MS-20. New Shepard vzal opět na skok za hranice vesmíru turisty. Čína vyslala na oběžnou dráhu trojici kosmonautů v lodi Šen-čou 14.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 7. června v 16:48 SELČ. Na jeho povrchu se přibližně uprostřed nachází rozhraní měsíční noci a dne, tzv. terminátor. Krátery jsou zde plasticky vykresleny a 8. června večer možná spatříme i hrou stínů a světel vytvořená písmena X a V.
Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná asi ve 3:30 SELČ, kdy Saturn (0,7 mag) je zhruba 20° vysoko nad jihovýchodním obzorem, Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) asi 10 až 15° přibližně nad východem a extrémně nízko zůstává Venuše (−3,9 mag), která se dostává do výšky sotva pár stupňů nad východoseverovýchodem.
Aktivita Slunce je dočasně nižší, ale analýza nástupu maxima aktivity slunečního cyklu č. 25 ukazuje, že i nadále se předbíhá předpovědím a květen 2022 v tom spíše přidal, protože skvrn a erupcí bylo opravdu hodně. Aktuálně nám větší skvrny mizí za západním okrajem, čekáme až se vynoří nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
V pátek 3. června úspěšně odstartovala raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-20. Ta se tentýž den připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) k modulu Zvezda.
V sobotu 4. června provedla firma Blue Origin další let soukromé rakety a kabiny New Shepard s posádkou. V šestici turistů byl podruhé Evan Dick, který letěl i v prosinci loňského roku. Mise trvala 10 minut a 5,53 sekundy a kabina dosáhla výšky 106 km nad zemí.
Čínská raketa CZ-2F vynesla v noci na neděli 5. června kosmickou loď Šen-čou 14 s tříčlennou posádkou. Ta se v neděli krátce před polednem našeho času připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.
Výročí
9. června 1812 (210 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s asistentenm Heinrichem Louisem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli Angličany, kteří po očekávané planetě pátrali nedůsledně, částečně i pro ne zcela jasnou předpověď Adamse. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy, a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
10. června 1927 (95 let) se narodil americký fyzik Eugene Parker. Zabýval se sluneční fyzikou a plazmatem. Předpověděl existenci slunečního větru a uspořádání slunečního magnetického pole do spirály ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, což bylo později změřeno sondami. Jeho jméno nese sonda Parker Solar Probe, která se nyní pravidelně dostává nejblíže ke Slunci v historii (21. 11. 2021 na vzdálenost 8,5 mil. km a v roce 2024 to bude až na 6,2 mil. km).
12. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. 18. října 1967 vstoupilo přistávací pouzdro do atmosféry planety. Během měření v okolí planety nebyly zjištěny radiační pásy ani magnetické pole planety. Měření atmosféry samotným pouzdrem probíhalo 94 minut až do výšky 28 km nad povrchem, kde byla sonda velkým tlakem zničena. Teplota zde stoupla na 270 °C a tlak na 1,8 MPa. Měření prokázala složení atmosféry převážně z oxidu uhličitého (až 95 %). Dalším prvkem, především ve větších výškách, je dusík. Stopově se vyskytuje kyslík, vodní pára a vodík.
Výhled na příští týden
- Konjunkce Měsíce se Saturnem
- výročí: Mariner 5
- výročí: Wernher von Braun
- výročí: Hermann Goldschmidt
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
