Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí - 10/2026: Objev Tritonu

Astronomické výročí - 10/2026: Objev Tritonu

William Lassell.
Autor: npg/William-Lassell

Před 180 lety, dne 10. 10. 1846, objevil William Lassell Triton, největší měsíc planety Neptun. William Lassell (18. června 1799 – 5. října 1880) byl anglický amatérský astronom a objevitel.  Kromě Tritonu objevil v roce 1848 také Saturnův měsíc Hyperion a roku 1851 dva Uranovy měsíce Ariel a Umbriel.

Po absolvování základního vzdělání navštěvoval od roku 1814 akademii v Rochdale. Po otcově smrti se stal učněm u obchodníka v Liverpoolu, kde získal cenné obchodní zkušenosti i solidní kapitál. Díky němu mohl v roce 1824 investovat do vlastního pivovaru.

Na prodeji piva v průmyslovém Liverpoolu velice zbohatnul, a to mu umožnilo věnovat se své celoživotní vášni – astronomii.

Lassell si nechal postavit observatoř jako součást svého domu zvaného Starfield, který se nacházel na předměstí Liverpoolu. Observatoř vybavil zrcadlovým dalekohledem usazeným na rovníkové montáži, která pozorovateli usnadňovala vyrovnávat rotaci Země. Zrcadlo dalekohledu brousil i leštil osobně a při této činnosti využil jím vyrobené parní leštící zařízení. Průměr zrcadla měřil dvě stopy, tedy měl velikost 64 cm.

 

Dvoustopový dalekohled Williama Lassella. Autor: Wayback Machine
Dvoustopový dalekohled Williama Lassella.
Autor: Wayback Machine

V září 1846 byla objevena planeta Neptun Johannem Gottfriedem Gallem (1820–1910), a to na základě výpočtů Urabaina Le Verriera (1811–1877). V té době napsal Lassellovi přítel, britský astronom John Herschel (1792–1871). Herschel věděl, že Lassel vlastní mimořádně kvalitní dalekohled a vyzval jej, aby se pokusil objevit případné měsíce nově objevené planety.

Lassel neváhal a neprodleně započal s pozorováním okolí planety Neptun. Asi týden před objevením měsíce Triton nabyl Lassell dojmu, že se kolem Neptunu nachází prstenec. Planeta Neptun skutečně prstenec má, ale v Lasselově dalekohledu se jednalo o pouhé optické zkreslení, což nakonec sám uznal. Dne 10. října však poblíž planety spatřil skutečný nový objekt. Tento měsíc dostal jméno Triton po mýtickém synu boha Neptuna.

Triton dodnes přitahuje pozornost zejména tím, že jako jediný velký měsíc ve Sluneční soustavě obíhá v protisměru rotace své planety. To je způsobeno tím, že Triton nebyl původním Neptunovým měsícem, byl gravitačně zachycen a při svém pohybu kolem planety je neustále zpomalován.

O dva roky později, v září 1848, Lassell spoluobjevil měsíc Hyperion. Ten byl poprvé spatřen americkými astronomy Williamem Cranchem Bondem (1789–1859) a jeho synem Georgem Phillipsem Bondem (1825–1865). Ti zaznamenali 17. září neznámý objekt poblíže Saturnu. O dva dny později jej pozoroval také William Lassell. Vzhledem k tomu, že pohyby nově objeveného měsíce popsali všichni tři astronomové nezávisle na sobě, jsou všichni považováni za objevitele. Název Hyperion má původ ve jménu bájného Titána první generace.  Navrhl jej Lassell na základě myšlenky Johna Herschela, aby oběžnice Saturnu nesly jména mýtických Titánů.

Reflektor s 1,2 m zrcadlem a tubusem o délce 11,2 m umístěný na Maltě, rytina založená na kresbě Williama Lassella. Autor: William Lassell – Linda Hall
Reflektor s 1,2 m zrcadlem a tubusem o délce 11,2 m umístěný na Maltě, rytina založená na kresbě Williama Lassella.
Autor: William Lassell – Linda Hall

 Další úspěch si Lassell připsal 24. října 1851. Toho večera zaznamenal hned dvě nová tělesa v blízkosti Uranu. Následně zjistil, že jsou blíže Uranu než dva v té době známé a uznávané měsíce Titania a Oberon. Měsíce dostaly, opět na radu Johna Herschela, názvy odkazující na tehdejší postavy anglické literatury: Ariel a Umbriel.

V roce 1854 Lassell přestěhoval svou observatoř do Bradstones, města, které je dnes součásti Liverpoolu.  O rok později se však přestěhoval na Maltu, tehdejší britskou kolonii. Na tomto středomořském ostrově byly pozorovací podmínky nesrovnatelně lepší než v Liverpoolu. S pozorováními na Maltě mu pomáhal německý astronom Albert Marth (1828–1897), který zde učinil své nejzásadnější objevy. Společně objevili více než 600 nových mlhovin a jiných kosmických objektů.

Téměř desetiletý pobyt na Maltě ukončil na sklonku roku 1864 návratem do Británie, velký maltský dalekohled byl po jeho odjezdu rozebrán. Lassell se usadil v anglickém Maidenhadu, kde si na svých pozemcích nechal postavit observatoř, na které se věnoval pozorováním až do své smrti.

 

Původní Lasselův dalekohled byl po jeho smrti umístěn do observatoře zvané Lassell Dome, kresba přibližně z roku 1890. Autor: lindahall/william-lassell/
Původní Lasselův dalekohled byl po jeho smrti umístěn do observatoře zvané Lassell Dome, kresba přibližně z roku 1890.
Autor: lindahall/william-lassell/

William Lassell zemřel dne 5. října 1880, dožil se 81 let. Jeho původní dalekohled byl umístěn v Lassellově kopuli v Greenwichské observatoři, později byl ovšem i ten rozebrán. Lassell byl od roku 1839 členem Královské astronomické společnosti, v letech 1870–1872 byl i jejím prezidentem. Po Williamu Lassellovi jsou pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu, asteroid (2636) Lassell a Neptunův prstenec.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] wikipedia/William_Lassell
[2] liverpoolmuseums/william-lassell
[3] Wayback Machine
[4] William Lassell – Linda Hall

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Albert Marth, Umbriel, Ariel, Oberon, Titania, George Phillips Bond, William Cranch Bond, John Herschel, Urbain Le Verrier, Johann Gottfried Galle, William Lassell, Triton


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »