Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2017

2. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 11. ledna 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto nastávají polární záře, proč? SpaceX provedla statický zážeh rakety Falcon 9 a jen výjimečně nepříznivé počasí v Kalifornii odkládá start na konec týdne.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 12. ledna ve 12:34 SEČ. 15. ledna ráno jej najdeme nedaleko Regulu ve Lvu.

Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě, v dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Ještě kousek více k jihu je Mars (1 mag). Venuše bude 12. ledna v největší východní elongaci a zároveň v konjunkci s Neptunem. Při vzdálenosti 24' se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu s menším zvětšením.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 1. 5:30   11. 1. Europa přechod stínu 4:37 – 7:08
Europa přechod měsíce zač. 7:07
11. 1. 7:10   12. 1. Ganymed přechod konec 3:18
12. 1. 3:00   13. 1. Europa zákryt 2:16 – 4:40
14. 1. 4:40   15. 1. Io přechod stínu zač. 7:44
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Projevuje se to především tím, že od začátku roku jsme téměř nemohli spatřit byť jen malinkou skvrnu. Zcela beze skvrn nebylo Slunce pouze 3. ledna. Přesto v severních šířkách zaznamenávají velmi pěkné polární záře. V době blížícího se slunečního minima se totiž objevují velké koronální díry z nichž proudí rychlejší sluneční vítr. V důsledku toho pak reaguje magnetosféra těmito silnějšími geomagnetickými bouřemi. Zda se na Slunci přeci jenom nevyskytla nějaká skvrnka můžeme kontrolovat online na snímku družice SDO.

Kosmonautika

  • V minulém týdnu proběhl první ze dvou výstupů z Mezinárodní vesmírné stanice. Japonská loď HTV totiž na ISS dovezla nové, lepší baterie a nyní je třeba je vyměnit za staré. O velkou část práce se postará kanadská robotická paže. Díky ní astronauti vykonají pouze dva výstupy místo šesti. Druhý výstup je v plánu ve středu 11. ledna.
  • SpaceX provedla ve čtvrtek plánovaný statický zážeh rakety Falcon 9. Plánovaný start z kalifornského Vandeberghu v pondělí neproběhne, protože v Kalifornii je nejhorší bouřkové období za posledních deset let, a tak se firma rozhodla i z vlastních důvodů o odklad, nejdříve až na 14. ledna. Každopádně je tu stále naděje na hodinu startu někdy večer našeho času. Sledujte informace na portálu Kosmonautix.cz, kde bude včas také upozornění na živě česky komentovaný start. První stupeň by se měl pokusit přistát na mořské plošině Just Read the Instructions, což by znamenalo první úspěšné přistání v Tichém oceánu. Předchozí přistání proběhla při startu z Floridy v Atlantiku na plošině OCISLY (Of Course I Still Love You), nebo přímo zpět na Floridě. Téměř úspěšné přistání na plošině JRtI proběhlo již 17. ledna 2016 při startu se sondou Jason-3, ale tehdy se nakonec raketě neuzamkla jedna přistávací noha a ta se po úspěšném dosednutí nakonec zřítila na plošinu.
  • Kromě očekávaného startu SpaceX tu máme na 10. leden plánovaný start z Japonské Kagošimy. Malá raketa SS-520-4 by měla vynést cubesat Tricom-1, což je pouze 3 kg vážící minidružice Tokijské univerzity.

Výročí

  • 11. ledna 1787 (230 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
  • 12. ledna 1907 (110 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích základem raket, které dodnes vynášejí náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která zatím, jako jediná, umožňuje výměny posádek ISS.
  • 14. ledna 1742 (275 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po němž se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.

Výhled na příští týden

  • Planetka Vesta v opozici
  • Výročí: Clyde Tombaugh, úmrtí
  • Výročí: Johannes Hevelius
  • Výročí: John Couch Adams, úmrtí
  • Výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Oberon, Koroljov, Titania, Edmond Halley


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »