Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. ledna 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 9. 1. v 19:11 SEČ a dorůstá k úplňku. Na obloze je velmi vysoko a nabízí dobrou příležitost pro pozorování kráterů. Upozornění na pěkný zákryt hvězd tau Aquarii jsme minulý týden opomněli, ale ještě budeme mít příležitost 26. ledna ráno, kdy dojde k zákrytu jasné Zuben Elgenubi z Vah. Mezitím máme příležitost zkusit zákryt slabší dvojhvězdy 7. velikosti v Býku následovaný zákrytem jasnější kappa 2 Tau (5,3 mag). Nastávají 13. ledna přibližně ve 20:17 a 21:35 SEČ.

Planety:
Večer zkusme pozorovat (nejlépe triedrem) přiblížení planety Merkur (cca 0 mag) k planetě Saturn (0,7 mag). O něco výše nad jihozápadem je jasný Jupiter (−2,1 mag). Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag) a brzy se k němu přidá jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,3 mag), která prošla o víkendu dolní konjunkcí se Sluncem (ale v praxi byla viditelná i ve dne jakoby „nad Sluncem“).

Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu jej opět zdobily pěkné skupiny skvrn ve dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 8. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 8. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl úspěšně rozložen. Nyní bude probíhat fáze ladění tvaru primárního zrcadla, chlazení a přípravy přístrojů.

13. ledna se má do vesmíru vydat pomocí rakety Falcon 9 řada menších družic v rámci mise Transporter-3. Pro nás je extrémně zajímavá, neboť jednou z nich bude česká družice VZLUSat-2. Tato minidružice vypadá, jako kdybychom naskládali na sebe tři kostičky o rozměru 10 cm. VZLUSat-2 je technologická mise, která má za úkol ověřit subsystémy pro další, komplexnější mise. Například systém přesného řízení polohy a novou generaci přístrojů použitých na VZLUSat-1 v roce 2017. Těšit se můžeme i na snímky z palubní kamery.

Pokračuje vypouštění družic satelitní sítě Starlink. 6. ledna vynesla raketa Falcon 9 celkem 49 družic této sítě v rámci mise Starlink 4-2. Právě vypouštěné družice již mají i laserová pojítka pro přenos informací mezi družicemi na oběžné dráze. Uvidíme, jaký bude další osud sítě a tempo vypouštění. Vliv na snímání objektů na obloze je nezpochybnitelný, ale stále neexistuje východisko, neboť není dohodnuto kosmické právo pro nízkou oběžnou dráhu.

Výročí

11. ledna 1787 (235 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety, zřejmě proto tedy došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).

12. ledna 1907 (115 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa, původně balistická střela R7, se stala legendou. Její nadčasový design ji předurčil k využití u pozdějších generací raket vynášejících kosmické sondy, družice i lidi. Dnes létá jako raketa Sojuz.

14. ledna 1742 (280 let) zemřel Edmond Halley. Nejvíce je znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci každých zhruba 76 roků. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Jako přítel Isaaca Newtona se zapsal do historie tím, že mu pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci (Philosophiae Naturalis Principia Mathematica).

16. ledna 2017 (5 let) zemřel zatím poslední člověk, který se prošel po Měsíci, astronaut s českými kořeny, Gene Cernan. V rámci mise Apollo 17 zamířil na Měsíc společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru, a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Elisabeth Hevelius
  • výročí: Velká jižní kometa 1887
  • výročí: Johann Elert Bode
  • výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Sergej Koroljov, Koroljov, Oberon, Titania, Eugene Cernan, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »