Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. ledna 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 9. 1. v 19:11 SEČ a dorůstá k úplňku. Na obloze je velmi vysoko a nabízí dobrou příležitost pro pozorování kráterů. Upozornění na pěkný zákryt hvězd tau Aquarii jsme minulý týden opomněli, ale ještě budeme mít příležitost 26. ledna ráno, kdy dojde k zákrytu jasné Zuben Elgenubi z Vah. Mezitím máme příležitost zkusit zákryt slabší dvojhvězdy 7. velikosti v Býku následovaný zákrytem jasnější kappa 2 Tau (5,3 mag). Nastávají 13. ledna přibližně ve 20:17 a 21:35 SEČ.

Planety:
Večer zkusme pozorovat (nejlépe triedrem) přiblížení planety Merkur (cca 0 mag) k planetě Saturn (0,7 mag). O něco výše nad jihozápadem je jasný Jupiter (−2,1 mag). Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag) a brzy se k němu přidá jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,3 mag), která prošla o víkendu dolní konjunkcí se Sluncem (ale v praxi byla viditelná i ve dne jakoby „nad Sluncem“).

Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu jej opět zdobily pěkné skupiny skvrn ve dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 8. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 8. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl úspěšně rozložen. Nyní bude probíhat fáze ladění tvaru primárního zrcadla, chlazení a přípravy přístrojů.

13. ledna se má do vesmíru vydat pomocí rakety Falcon 9 řada menších družic v rámci mise Transporter-3. Pro nás je extrémně zajímavá, neboť jednou z nich bude česká družice VZLUSat-2. Tato minidružice vypadá, jako kdybychom naskládali na sebe tři kostičky o rozměru 10 cm. VZLUSat-2 je technologická mise, která má za úkol ověřit subsystémy pro další, komplexnější mise. Například systém přesného řízení polohy a novou generaci přístrojů použitých na VZLUSat-1 v roce 2017. Těšit se můžeme i na snímky z palubní kamery.

Pokračuje vypouštění družic satelitní sítě Starlink. 6. ledna vynesla raketa Falcon 9 celkem 49 družic této sítě v rámci mise Starlink 4-2. Právě vypouštěné družice již mají i laserová pojítka pro přenos informací mezi družicemi na oběžné dráze. Uvidíme, jaký bude další osud sítě a tempo vypouštění. Vliv na snímání objektů na obloze je nezpochybnitelný, ale stále neexistuje východisko, neboť není dohodnuto kosmické právo pro nízkou oběžnou dráhu.

Výročí

11. ledna 1787 (235 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety, zřejmě proto tedy došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).

12. ledna 1907 (115 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa, původně balistická střela R7, se stala legendou. Její nadčasový design ji předurčil k využití u pozdějších generací raket vynášejících kosmické sondy, družice i lidi. Dnes létá jako raketa Sojuz.

14. ledna 1742 (280 let) zemřel Edmond Halley. Nejvíce je znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci každých zhruba 76 roků. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Jako přítel Isaaca Newtona se zapsal do historie tím, že mu pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci (Philosophiae Naturalis Principia Mathematica).

16. ledna 2017 (5 let) zemřel zatím poslední člověk, který se prošel po Měsíci, astronaut s českými kořeny, Gene Cernan. V rámci mise Apollo 17 zamířil na Měsíc společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru, a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Elisabeth Hevelius
  • výročí: Velká jižní kometa 1887
  • výročí: Johann Elert Bode
  • výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Sergej Koroljov, Koroljov, Oberon, Titania, Eugene Cernan, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »