Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. ledna 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 9. 1. v 19:11 SEČ a dorůstá k úplňku. Na obloze je velmi vysoko a nabízí dobrou příležitost pro pozorování kráterů. Upozornění na pěkný zákryt hvězd tau Aquarii jsme minulý týden opomněli, ale ještě budeme mít příležitost 26. ledna ráno, kdy dojde k zákrytu jasné Zuben Elgenubi z Vah. Mezitím máme příležitost zkusit zákryt slabší dvojhvězdy 7. velikosti v Býku následovaný zákrytem jasnější kappa 2 Tau (5,3 mag). Nastávají 13. ledna přibližně ve 20:17 a 21:35 SEČ.

Planety:
Večer zkusme pozorovat (nejlépe triedrem) přiblížení planety Merkur (cca 0 mag) k planetě Saturn (0,7 mag). O něco výše nad jihozápadem je jasný Jupiter (−2,1 mag). Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag) a brzy se k němu přidá jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,3 mag), která prošla o víkendu dolní konjunkcí se Sluncem (ale v praxi byla viditelná i ve dne jakoby „nad Sluncem“).

Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu jej opět zdobily pěkné skupiny skvrn ve dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 8. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 8. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl úspěšně rozložen. Nyní bude probíhat fáze ladění tvaru primárního zrcadla, chlazení a přípravy přístrojů.

13. ledna se má do vesmíru vydat pomocí rakety Falcon 9 řada menších družic v rámci mise Transporter-3. Pro nás je extrémně zajímavá, neboť jednou z nich bude česká družice VZLUSat-2. Tato minidružice vypadá, jako kdybychom naskládali na sebe tři kostičky o rozměru 10 cm. VZLUSat-2 je technologická mise, která má za úkol ověřit subsystémy pro další, komplexnější mise. Například systém přesného řízení polohy a novou generaci přístrojů použitých na VZLUSat-1 v roce 2017. Těšit se můžeme i na snímky z palubní kamery.

Pokračuje vypouštění družic satelitní sítě Starlink. 6. ledna vynesla raketa Falcon 9 celkem 49 družic této sítě v rámci mise Starlink 4-2. Právě vypouštěné družice již mají i laserová pojítka pro přenos informací mezi družicemi na oběžné dráze. Uvidíme, jaký bude další osud sítě a tempo vypouštění. Vliv na snímání objektů na obloze je nezpochybnitelný, ale stále neexistuje východisko, neboť není dohodnuto kosmické právo pro nízkou oběžnou dráhu.

Výročí

11. ledna 1787 (235 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety, zřejmě proto tedy došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).

12. ledna 1907 (115 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa, původně balistická střela R7, se stala legendou. Její nadčasový design ji předurčil k využití u pozdějších generací raket vynášejících kosmické sondy, družice i lidi. Dnes létá jako raketa Sojuz.

14. ledna 1742 (280 let) zemřel Edmond Halley. Nejvíce je znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci každých zhruba 76 roků. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Jako přítel Isaaca Newtona se zapsal do historie tím, že mu pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci (Philosophiae Naturalis Principia Mathematica).

16. ledna 2017 (5 let) zemřel zatím poslední člověk, který se prošel po Měsíci, astronaut s českými kořeny, Gene Cernan. V rámci mise Apollo 17 zamířil na Měsíc společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru, a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Elisabeth Hevelius
  • výročí: Velká jižní kometa 1887
  • výročí: Johann Elert Bode
  • výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Sergej Koroljov, Koroljov, Oberon, Titania, Eugene Cernan, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »