45. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 11. listopadu ve 13:46 SEČ. Ve dnech 7. a 8. listopadu prochází kolem Venuše, 10. a 11. listopadu je v konjunkci se Saturnem a Jupiterem.
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Pozorovat se dají i ledoví obři – Neptun (7,9 mag) se nachází na pomezí Vodnáře a Ryb, Uran (5,7 mag) v Beranovi.
Aktivita Slunce překvapila podruhé. V poměrně malé aktivní oblasti došlo 2. listopadu k středně silné, ale dlouhotrvající erupci, která byla doprovázena výronem hmoty z koróny (CME). Oblak plazmatu směřoval k Zemi a cestou zkanibalizoval i předchozí CME. Výsledkem byla pěkná polární záře v noci z 3. na 4. listopadu. Ve střední Evropě bylo beznadějně zataženo, ale ze snímků z Dánska nebo Británie je patrné, že nějaká záře by byla bez problémů vidět i od nás. Skvrny jsou na povrchu i tento týden. Jedna například v sobotu připomínala smajlíka (viz obr). Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
Trpasličí planeta Ceres, největší těleso v pásu mezi Marsem a Jupiterem, je nyní poblíž hvězdy Aldebaran, jak to zachytil i Stanislav Maléř.
Autor: Stanislav Maléř
Kosmonautika
Proběhla změna v rotaci posádek u ISS. Nakonec byl nejprve naplánován odlet posádky Crew-2. Její přistání mělo proběhnout v neděli, ale vítr v Mexickém zálivu odlet od ISS odložil na 8. 11. ve 20:05 SEČ a přistání je plánováno 9. 11. ve 4:33 SEČ. Další Crew Dragon, mise Crew-3, pak má naplánovaný start na 11. listopadu ve 3:03 SEČ, ale počasí v trase letu (umožňující případné přerušení mise a přistání) může start posunout.
Čínská raketa CZ-2D startovala s vylepšeným aerodynamickým krytem a a trojicí družic Yaogan 35. Podle Michala Václavíka se jedná o novou řadu družic pro pozorování Země, případně signálové zpravodajství, kde jsou zastoupeny družice a jejich konstelace jak pro civilní, tak i vojenské užití.
9. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s devíti družicemi. Start byl z nedělního termínu odložen kvůli počasí. Na vině je nepříznivá předpověď počasí v okolí kosmodromu Kagošima.
Probíhá akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek.
Výročí
8. listopadu 1656 (365 let) se narodil Edmond Halley. Veřejnosti je asi nejvíce znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci zhruba jednou za 76 let. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Byl přítelem Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
11. listopadu 1966 (55 let) startovala mise Gemini 12. Šlo o závěrečný let programu, který byl přípravou na lety k Měsíci. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
12. listopadu 1891 (130 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.
12. listopadu 1896 (125 let) se narodil český astronom František Kadavý, čestný člen České astronomické společnosti. Podílel se na chodu nově vzniklé společnosti po vzniku republiky, kdy zájem o ni opadal. Po založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně byl jejím prvním ředitelem. Podílel se na pozorování a shromažďování kreseb sluneční fotosféry.
12. listopadu 1981 (40 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor – „kanadskou ruku“, ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.
14. listopadu 1971 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.
Výhled na příští týden
- výročí: deště Leonid
- výročí: Alois Vrátník
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
