Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2021

45. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 10. listopadu 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 11. listopadu ve 13:46 SEČ. Ve dnech 7. a 8. listopadu prochází kolem Venuše, 10. a 11. listopadu je v konjunkci se Saturnem a Jupiterem.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Pozorovat se dají i ledoví obři – Neptun (7,9 mag) se nachází na pomezí Vodnáře a Ryb, Uran (5,7 mag) v Beranovi.

Aktivita Slunce překvapila podruhé. V poměrně malé aktivní oblasti došlo 2. listopadu k středně silné, ale dlouhotrvající erupci, která byla doprovázena výronem hmoty z koróny (CME). Oblak plazmatu směřoval k Zemi a cestou zkanibalizoval i předchozí CME. Výsledkem byla pěkná polární záře v noci z 3. na 4. listopadu. Ve střední Evropě bylo beznadějně zataženo, ale ze snímků z Dánska nebo Británie je patrné, že nějaká záře by byla bez problémů vidět i od nás. Skvrny jsou na povrchu i tento týden. Jedna například v sobotu připomínala smajlíka (viz obr). Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Trpasličí planeta Ceres, největší těleso v pásu mezi Marsem a Jupiterem, je nyní poblíž hvězdy Aldebaran, jak to zachytil i Stanislav Maléř.

Trpasličí planeta Ceres u Aldebaranu Autor: Stanislav Maléř
Trpasličí planeta Ceres u Aldebaranu
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Proběhla změna v rotaci posádek u ISS. Nakonec byl nejprve naplánován odlet posádky Crew-2. Její přistání mělo proběhnout v neděli, ale vítr v Mexickém zálivu odlet od ISS odložil na 8. 11. ve 20:05 SEČ a přistání je plánováno 9. 11. ve 4:33 SEČ. Další Crew Dragon, mise Crew-3, pak má naplánovaný start na 11. listopadu ve 3:03 SEČ, ale počasí v trase letu (umožňující případné přerušení mise a přistání) může start posunout.

Čínská raketa CZ-2D startovala s vylepšeným aerodynamickým krytem a a trojicí družic Yaogan 35. Podle Michala Václavíka se jedná o novou řadu družic pro pozorování Země, případně signálové zpravodajství, kde jsou zastoupeny družice a jejich konstelace jak pro civilní, tak i vojenské užití.

9. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s devíti družicemi. Start byl z nedělního termínu odložen kvůli počasí. Na vině je nepříznivá předpověď počasí v okolí kosmodromu Kagošima.

Probíhá akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek.

Výročí

8. listopadu 1656 (365 let) se narodil Edmond Halley. Veřejnosti je asi nejvíce znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci zhruba jednou za 76 let. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Byl přítelem Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.

11. listopadu 1966 (55 let) startovala mise Gemini 12. Šlo o závěrečný let programu, který byl přípravou na lety k Měsíci. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.

12. listopadu 1891 (130 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.

12. listopadu 1896 (125 let) se narodil český astronom František Kadavý, čestný člen České astronomické společnosti. Podílel se na chodu nově vzniklé společnosti po vzniku republiky, kdy zájem o ni opadal. Po založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně byl jejím prvním ředitelem. Podílel se na pozorování a shromažďování kreseb sluneční fotosféry.

12. listopadu 1981 (40 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor – „kanadskou ruku“, ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.

14. listopadu 1971 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: deště Leonid
  • výročí: Alois Vrátník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Seth Nicholson, Gemini 12, Raketoplán Columbia, Mariner 9, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »