Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2019

11. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. března 2018 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 14. března v 11:27 SEČ. Březnový zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech (a Plzni) uvádí zajímavou možnost pozorovat tzv. ouško, tedy valy zálivu Sinus Iridum, a to dne 16. března večer. 
15. března kolem 21:10 SEČ se bude za neosvětlenou stranu měsíce schovávat hvězdička 6,5 mag ze souhvězdí Blíženců. Další zákryt pak nastane 17. března krátce po 21. hodině. To dojde k zákrytu hvězdy 6,6 mag v souhvězdí Raka (a kolem 21:30 ještě další nedaleké hvězdy podobného jasu).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag) nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2,1 mag) a níže na jihovýchodě je Saturn (0,6 mag). Venuše (−4,1 mag) už je vidět jen obtížně velmi nízko nad obzorem za pokročilého svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu se vyskytovala zajímavá skupina skvrn. Navíc 8. března zde došlo dokonce k slabší erupci (C1) a vyvržení hmoty z koróny, což je opravdu mimořádná událost v tomto období extrémního minima aktivity. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nachází na pomezí Vozky a Persea. Její viditelnost se bude zhoršovat s narůstající fází Měsíce.

Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)
Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)

Kosmonautika

V uplynulém týdnu pokračovala mimořádně sledovaná mise nepilotované kosmické lodi Crew Dragon v rámci zkušební mise DM-1. V pátek došlo k úspěšnému odpojení od ISS a přistání ve vlnách Atlantiku. Nyní je už loď v přístavu a misi lze hodnotit jako mimořádně úspěšnou. Tato konkrétní kabina bude ještě využita k tzv. Flight Abort Testu, kdy se bude zkoušet záchrana lodi v náročných podmínkách letu po startu rakety. Pokud i tento test bude úspěšný, zřejmě by již nic nemělo stát v cestě tomu, aby ještě letos letěli v Crew Dragonu astronauti.

V nadcházejícím týdnu se nejvíce můžeme těšit na start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Start je v plánu 14. března ve 20:14 SEČ. Dva členové posádky, kteří obsadí tuto kosmickou loď, jsou známi už od podzimu, protože jde o dva nešťastníky, kteří přistáli předčasně po nesprávné funkci rakety Sojuz v říjnu 2018. Jsou jimi Alexej Ovčinin a Nick Hague. Třetí členkou v posádce bude Christina Kochová. Jakmile doplní posádku ISS, dojde k čistě ženami provedenému výstupu do volného prostoru, což bude první taková událost v historii.

15. března má odstartovat z Francouzské Guayány menší raketa Vega s družicí PRISMA (Precursore Iperspettrale della Missione Applicativa), družice italské agentury je určena k testu technologií snímání povrchu Země v mnoha oborech spektra.

Na 15. března byl odložen také start rakety Delta IV z Floridy, která má vynést geostacionární družici WGS-10.

Počínaje 16. březnem začíná startovní okno malé rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 (s prototypem rozkládací antény).

Výročí

14. března 1879 (140 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Jeho obecná teorie relativity je dosud nejlepším nástrojem pro popis gravitace, která ovlivňuje jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.

14. března 1934 (85 let) se narodil muž, který je stále posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

17. března 1899 (120 let) objevil W. Pickering Saturnův měsíček Phoebe. Tento asi 200 km velký měsíc nepravidelného tvaru pokrytý mnoha krátery obíhá Saturn po dráze, která napovídá, že jde možná o bývalý objekt Kuiperova pásu, který byl později Saturnem zachycen.

Výhled na příští týden 

  • Začátek astronomického jara
  • Výročí: Friedrich Argelander
  • Výročí: Pierre-Simon Laplace

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoebe, Eugene Cernan, Albert Einstein, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »