Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2019

11. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. března 2018 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 14. března v 11:27 SEČ. Březnový zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech (a Plzni) uvádí zajímavou možnost pozorovat tzv. ouško, tedy valy zálivu Sinus Iridum, a to dne 16. března večer. 
15. března kolem 21:10 SEČ se bude za neosvětlenou stranu měsíce schovávat hvězdička 6,5 mag ze souhvězdí Blíženců. Další zákryt pak nastane 17. března krátce po 21. hodině. To dojde k zákrytu hvězdy 6,6 mag v souhvězdí Raka (a kolem 21:30 ještě další nedaleké hvězdy podobného jasu).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag) nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2,1 mag) a níže na jihovýchodě je Saturn (0,6 mag). Venuše (−4,1 mag) už je vidět jen obtížně velmi nízko nad obzorem za pokročilého svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu se vyskytovala zajímavá skupina skvrn. Navíc 8. března zde došlo dokonce k slabší erupci (C1) a vyvržení hmoty z koróny, což je opravdu mimořádná událost v tomto období extrémního minima aktivity. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nachází na pomezí Vozky a Persea. Její viditelnost se bude zhoršovat s narůstající fází Měsíce.

Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)
Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)

Kosmonautika

V uplynulém týdnu pokračovala mimořádně sledovaná mise nepilotované kosmické lodi Crew Dragon v rámci zkušební mise DM-1. V pátek došlo k úspěšnému odpojení od ISS a přistání ve vlnách Atlantiku. Nyní je už loď v přístavu a misi lze hodnotit jako mimořádně úspěšnou. Tato konkrétní kabina bude ještě využita k tzv. Flight Abort Testu, kdy se bude zkoušet záchrana lodi v náročných podmínkách letu po startu rakety. Pokud i tento test bude úspěšný, zřejmě by již nic nemělo stát v cestě tomu, aby ještě letos letěli v Crew Dragonu astronauti.

V nadcházejícím týdnu se nejvíce můžeme těšit na start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Start je v plánu 14. března ve 20:14 SEČ. Dva členové posádky, kteří obsadí tuto kosmickou loď, jsou známi už od podzimu, protože jde o dva nešťastníky, kteří přistáli předčasně po nesprávné funkci rakety Sojuz v říjnu 2018. Jsou jimi Alexej Ovčinin a Nick Hague. Třetí členkou v posádce bude Christina Kochová. Jakmile doplní posádku ISS, dojde k čistě ženami provedenému výstupu do volného prostoru, což bude první taková událost v historii.

15. března má odstartovat z Francouzské Guayány menší raketa Vega s družicí PRISMA (Precursore Iperspettrale della Missione Applicativa), družice italské agentury je určena k testu technologií snímání povrchu Země v mnoha oborech spektra.

Na 15. března byl odložen také start rakety Delta IV z Floridy, která má vynést geostacionární družici WGS-10.

Počínaje 16. březnem začíná startovní okno malé rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 (s prototypem rozkládací antény).

Výročí

14. března 1879 (140 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Jeho obecná teorie relativity je dosud nejlepším nástrojem pro popis gravitace, která ovlivňuje jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.

14. března 1934 (85 let) se narodil muž, který je stále posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

17. března 1899 (120 let) objevil W. Pickering Saturnův měsíček Phoebe. Tento asi 200 km velký měsíc nepravidelného tvaru pokrytý mnoha krátery obíhá Saturn po dráze, která napovídá, že jde možná o bývalý objekt Kuiperova pásu, který byl později Saturnem zachycen.

Výhled na příští týden 

  • Začátek astronomického jara
  • Výročí: Friedrich Argelander
  • Výročí: Pierre-Simon Laplace

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoebe, Eugene Cernan, Albert Einstein, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »