Ledový obr Neptun je na noční obloze Země slabý. Je asi třicetkrát dál od Slunce než naše krásná planeta, a proto je zapotřebí dalekohledů, abychom tento nejasný a vzdálený svět zahlédli. Dalekohledy z blízkosti planety Země však takový dramatický pohled na Neptunovu noc neumožňují. Při pohledu z...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s...
Kosmická sonda Voyager 2 tiše prolétala vnější Sluneční soustavou a její kamera zachytila Neptun spolu s Tritonem ve fázi srpku. Elegantní snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen těsně po největším přiblížení v roce 1989 už zezadu. Nemohl být pořízen...
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2011. Měsíc je kolem úplňku a zároveň v odzemí. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce dočasně klesla. Mars je viditelný nejlépe před svítáním. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. října 2011...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Ledový obr Neptun je na noční obloze Země slabý. Je asi třicetkrát dál od Slunce než naše krásná planeta, a proto je zapotřebí dalekohledů, abychom tento nejasný a vzdálený svět zahlédli. Dalekohledy z blízkosti planety Země však takový dramatický pohled na Neptunovu noc neumožňují. Při pohledu z...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s...
Kosmická sonda Voyager 2 tiše prolétala vnější Sluneční soustavou a její kamera zachytila Neptun spolu s Tritonem ve fázi srpku. Elegantní snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen těsně po největším přiblížení v roce 1989 už zezadu. Nemohl být pořízen...
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2011. Měsíc je kolem úplňku a zároveň v odzemí. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce dočasně klesla. Mars je viditelný nejlépe před svítáním. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. října 2011...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
