Ledový obr Neptun je na noční obloze Země slabý. Je asi třicetkrát dál od Slunce než naše krásná planeta, a proto je zapotřebí dalekohledů, abychom tento nejasný a vzdálený svět zahlédli. Dalekohledy z blízkosti planety Země však takový dramatický pohled na Neptunovu noc neumožňují. Při pohledu z...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s...
Kosmická sonda Voyager 2 tiše prolétala vnější Sluneční soustavou a její kamera zachytila Neptun spolu s Tritonem ve fázi srpku. Elegantní snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen těsně po největším přiblížení v roce 1989 už zezadu. Nemohl být pořízen...
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2011. Měsíc je kolem úplňku a zároveň v odzemí. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce dočasně klesla. Mars je viditelný nejlépe před svítáním. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. října 2011...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Ledový obr Neptun je na noční obloze Země slabý. Je asi třicetkrát dál od Slunce než naše krásná planeta, a proto je zapotřebí dalekohledů, abychom tento nejasný a vzdálený svět zahlédli. Dalekohledy z blízkosti planety Země však takový dramatický pohled na Neptunovu noc neumožňují. Při pohledu z...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s...
Kosmická sonda Voyager 2 tiše prolétala vnější Sluneční soustavou a její kamera zachytila Neptun spolu s Tritonem ve fázi srpku. Elegantní snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen těsně po největším přiblížení v roce 1989 už zezadu. Nemohl být pořízen...
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2011. Měsíc je kolem úplňku a zároveň v odzemí. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce dočasně klesla. Mars je viditelný nejlépe před svítáním. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. října 2011...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
