Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Průlet kolem Neptunova měsíce Tritonu

Uznání videa: : NASA; JPL, Voyager 2, Digital composition: Paul Schenk (LPI, USRA)

Jak by to vypadalo, kdybychom prolétali kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to dokázala pouze jedna kosmická loď a snímky tohoto dramatického setkání byly sestaveny do videa. V roce 1989 proletěla kosmická sonda Voyager 2 systémem Neptunu s kamerami v plném provozu. Triton je o něco menší než Měsíc, ale má ledové sopky a povrch bohatý na zmrzlý dusík. První sekvence ve videu ukazuje přiblížení sondy Voyager k Tritonu, který s výjimkou celkového falešného zeleného nádechu, je zobrazen v přibližně skutečných barvách. Tajemný terén pod sondou připomíná meloun a ten se brzy změnil ze světlého na tmavý, přičemž terminátor pod sondou přecházel do noci. Po nejbližším přiblížení se Voyager otočil zpět, aby sledoval vzdalující se měsíc, který byl nyní viditelný jako zmenšující se srpek. V roce 2015 kosmická sonda New Horizons proslula tím, že proletěla kolem Pluta, nebeského tělesa podobné velikosti jako Triton.

Téměř hyperprostor: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Triton
  2. NASA: Neptune
  3. USRA.edu: Image Advisory
  4. USRA.edu: Icy Moons - Voyager 2 Encounter with Triton, Moon of Neptune, August 25, 1989
  5. NASA: Voyager 2 - First to visit all four giant planets
  6. USRA.edu: Icy Moons - Triton
  7. APOD: 2007-03-04 Triton: Největší měsíc Neptunu
  8. NASA: Moon Phase and Libration, 2026
  9. Wikipedia: Triton_(moon)#Cryovolcanism
  10. Youtu.be: Making SOLID Nitrogen!
  11. USRA.edu: Icy Moons - Voyager 2 Encounter with Triton, Moon of Neptune, August 25, 1989
  12. Wikipedia: Triton_(moon)
  13. Flickr.com: NASA on The Commons: Global Color Mosaic of Triton
  14. Wikipedia: Triton_(moon)#Cantaloupe_terrain
  15. UniverseToday.com: Terminator
  16. ShutterStock.com: Foto: british-shorthair-cat-hiding-under-260nw-1655111092.jpg :-)
  17. Blogspot.com: Triton at +25, Pluto at -1: Twin Planets Separated by Gravity
  18. APOD: 2024-11-09 Neptun v noci
  19. NASA: New Horizons
  20. APOD: 2025-05-18 Přelet Pluta z New Horizons
  21. NASA: Pluto

Štítky: Voyager 2, Neptun, Triton


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »