Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Potenciál dalekohledu Jamese Webba není jen v tom, jak detailně umí planety zobrazit, ale právě tento detail je to první, co zaujme širokou veřejnost a dokáže zaujmout i běžné daňové poplatníky, z jejichž příspěvků jsou podobné projekty financovány. A tak je dobře, že se astronomové zaměřují i na tyto fotogenické plynné obry. A konečně jsme se dočkali i snímku Saturnu, který vždy upoutá svými neuvěřitelnými prstenci.

Na snímku vidíme všechny nejvýraznější části prstence, označené písmeny A, B a C. Dva nejvýraznější odděluje mezera pojmenovaná podle italsko-francouzského pozorovatele Giovanni Domenica Cassiniho. Nejblíže planetě je ještě slabý prstenec D a z vnějšku přiléhá k prstenci A tenký, pastýřskými měsíčky formovaný prstenec F. Jen málokdy asi uvidíme snímek dalekohledem od Země, na němž by tento tenký prstýnek byl patrný. 

Planeta samotná je na snímcích ve viditelném oboru typická svými pruhy v atmosféře, především odlišným světlým pásem kolem rovníku. Naopak ve velkých výškách atmosféry se zřejmě šíří velkoškálové vlny, které se na snímku projevují jako velké temné skvrny v severnějších šířkách planety. V tepelném oboru pohlcuje většinu záření metan v atmosféře a planeta se jeví velmi tmavá. Jistě by dobře vynikly oblačné systémy plné bouří, jaké známe z Jupiteru, ale Saturn jich obecně ukazuje méně a v době snímání tam asi zrovna žádná výrazná bouře nebyla. 

Snímek Saturnu byl pořízen v rámci programu s názvem Webb Guaranteed Time Observation program 1247, během něhož je úkolem dalekohledu pořizovat dlouhé expozice Saturnu s cílem najít případné nové měsíce planety. Prezentovaný snímek tedy není tou nejhlubší expozicí, kterou mají vědci k dispozici, ale o to je krásnější pro běžného diváka.

V minulosti se dalekohled zaměřil také na ostatní plynné obry a tak můžeme s potěšením konstatovat, že sbírka snímků těchto planet obklopených prstenci a spoustou měsíců je kompletní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Flickr NASA Goddard
[2] NASA blogs