Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Saturn v infračerveném oboru spektra na snímku pomocí NIRCam vesmírného dalekohledu JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.

Potenciál dalekohledu Jamese Webba není jen v tom, jak detailně umí planety zobrazit, ale právě tento detail je to první, co zaujme širokou veřejnost a dokáže zaujmout i běžné daňové poplatníky, z jejichž příspěvků jsou podobné projekty financovány. A tak je dobře, že se astronomové zaměřují i na tyto fotogenické plynné obry. A konečně jsme se dočkali i snímku Saturnu, který vždy upoutá svými neuvěřitelnými prstenci.

Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Na snímku vidíme všechny nejvýraznější části prstence, označené písmeny A, B a C. Dva nejvýraznější odděluje mezera pojmenovaná podle italsko-francouzského pozorovatele Giovanni Domenica Cassiniho. Nejblíže planetě je ještě slabý prstenec D a z vnějšku přiléhá k prstenci A tenký, pastýřskými měsíčky formovaný prstenec F. Jen málokdy asi uvidíme snímek dalekohledem od Země, na němž by tento tenký prstýnek byl patrný. 

Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta samotná je na snímcích ve viditelném oboru typická svými pruhy v atmosféře, především odlišným světlým pásem kolem rovníku. Naopak ve velkých výškách atmosféry se zřejmě šíří velkoškálové vlny, které se na snímku projevují jako velké temné skvrny v severnějších šířkách planety. V tepelném oboru pohlcuje většinu záření metan v atmosféře a planeta se jeví velmi tmavá. Jistě by dobře vynikly oblačné systémy plné bouří, jaké známe z Jupiteru, ale Saturn jich obecně ukazuje méně a v době snímání tam asi zrovna žádná výrazná bouře nebyla. 

Snímek Saturnu byl pořízen v rámci programu s názvem Webb Guaranteed Time Observation program 1247, během něhož je úkolem dalekohledu pořizovat dlouhé expozice Saturnu s cílem najít případné nové měsíce planety. Prezentovaný snímek tedy není tou nejhlubší expozicí, kterou mají vědci k dispozici, ale o to je krásnější pro běžného diváka.

V minulosti se dalekohled zaměřil také na ostatní plynné obry a tak můžeme s potěšením konstatovat, že sbírka snímků těchto planet obklopených prstenci a spoustou měsíců je kompletní.

Jupiter a prstenec infračerveně z Webba
Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Uran s prstenci z JWST Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Uran s prstenci z JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Flickr NASA Goddard
[2] NASA blogs



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Neptun, Uran, Jupiter, Plynní obři, Plynné planety, Jwst, Saturn


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »