Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2015

53. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 30. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se zvýšila a dokonce jsme mohli vidět slabou polární záři. První stupeň rakety Falcon 9 opravdu úspěšně přistál na Floridě poté, co pomohl vynést satelity. InSight k Marsu v roce 2016 nepoletí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 2. ledna v 6:30.

Planety:
Večerní oblohu zdobí Merkur (cca -0,5 mag). Najdeme jej nízko na jihozápadě večer už po tři čtvrtě na pět. Díky velkému jasu bude snadno viditelný, pokud se vyjasní.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Ráno svítí krásně na jihovýchodě jasná Venuše (–4,1 mag). Blíží se hvězdě Grafias, což je jasná stálice z klepet Štíra. Kromě toho se kousek níže k obzoru vyskytuje také Saturn (0,5 mag), jehož setkání s Venuší si připomeneme za týden.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
29. 12. 7:30   28. 12. Europa přechod měsíce 0:39 – 3:24
Europa přechod stínu končí 1:00
Io přechod stínu zač. 6:34
30. 12. 3:25   29. 12. Ganymed přechod stínu 1:12 – 4:38
Ganymed přechod měsíce zač. 6:08
1. 1. 5:05   30. 12. Io přechod stínu 1:03 – 3:19
Io přechod měsíce 2:14 – 4:29
2. 1. 0:55   3. 1. Kallisto zákryt 0:24 – 2:39
3. 1. 6:40      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu se vyskytují větší skvrny a dokonce se vyskytla i polární záře viditelná ze střední Evropy. Během týdne se aktivita v aktuálně největší skupině skvrn začala snižovat, bohužel zrovna v době, kdy procházela středem kotouče a případné výrony plasmatu mohly být nejvíce geoefektivní. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) komplikuje počasí nebo svit Měsíce. Přesto můžeme doporučit období kolem 1. nebo 2. ledna, kdy se bude pohybovat blízko jasného Arktura v Pastýři. Kometa bude silně přezářena nejen Měsícem, ale i hvězdou samou, ale proč se na ni alespoň nepodívat triedrem?

Kosmonautika

  • Událostí miulého týdne bylo pochopitelně úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9. SpaceX Elona Muska prolomila další z „nemožných“, když první stupeň poté, co pomohl vynést družice Orbcomm, přistál zpět na Floridě, asi 9 km od místa startu. Je to první krok na dlouhé cestě ke znovupoužitelnosti raket, což by konečně mohlo výrazně zlevnit cesty do vesmíru.
  • Ve stínu zmíněného Falcona zůstaly další starty raket. K ISS se například vydala a už i úspěšně připojila modernizovaná nákladní loď Progress-MS. Ve středu večer úspěšně odstartoval i Proton s geostacionární telekomunikační družicí Ekspress-AMU1.
  • Kromě veselých zpráv, jako je třeba i krátké zavolání modulu Philae z 22. prosince, tu máme také jednu nepříjemnou zprávu. Klíčový přístroj sondy InSight, která se chystala ke startu na jaře příštího roku, vykazuje netěsnost, kterou se nepodaří opravit a start se musel zrušit. Vzhledem k nabitému programu NASA ale není jasné, zda poletí sonda alespoň o dva roky později, až bude opět vhodná poloha Země vůči Marsu.

Výročí

  • 30. prosince 1985 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Puck. Díky tomu mohla být ještě pozměněna sekvence snímání při průletu sondy a máme tak detailní záběry měsíčku. Povrch má nízké albedo (je velmi tmavý) a rozměry měsíce jsou pouze kolem 80 km.
    3. ledna 1986 byly pořízeny a na snímcích identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.
  • 1. ledna 1801 (215 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.
  • 3. ledna 1886 (130 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

Výhled na příští týden

  • setkání Saturnu s Venuší
  • Výročí: Uranova Cressida
  • Výročí: Joel Hastings Metcalf
  • Výročí: Robert Woodrow Wilson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Puck, Ceres, Grigory Neujmin, Vesmírný týden, Giuseppe Piazzi


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »