Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2020

53. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 30. prosince 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si odbyla úspěšnou premiéru. V neděli večer proběhl utajený start rakety v Číně. Očekáváme ještě jeden start rakety na závěr roku z Francouzské Guayány. Uplynulo 220 let od objevu první planetky mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy bylo považováno za planetu a dnes Ceres řadíme mezi trpasličí planety.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 30. prosince v 4:28 SEČ. V neděli 27. večer září nedaleko Hyád v souhvězdí Býka.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a už se od sebe pomalu vzdalují. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail Autor: Marek Tušl
Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail
Autor: Marek Tušl

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsou na jeho povrchu skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa Autor: Pavel Prokop
AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa
Autor: Pavel Prokop

Meteorický roj Kvadrantidy má letos maximum 3. ledna 2021. Večer nebude rušit Měsíc, ale radiant je velmi nízko. Můžeme očekávat, že budeme blízko ostrého maxima (trvá jen v řádu hodin, letos maximum kolem 16. hodiny) a že spatříme velmi dlouhé meteory. Později vyjde Měsíc a bude silně rušit svým světlem, ale nad ránem zase bude radiant výše. Očekávat tedy můžeme spíše jednotky pěkných meteorů vyletujících zdánlivě z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Ten se nacházel v horní části Pastýře a hledat jej lze zhruba v prodloužení nezalomené části oje Velkého vozu. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který tak připomněl nástěnný čili zední kvadrant, protože on a jeho synovec Michel Lefrançois de Lalande (1766-1839) ho hojně používali k měření poloh hvězd. Originální digitalizace strany Bodeho Uranographie z roku 1801, jejíž zmenšenou verzi přikládáme, najdete na webu Skytonight.com.

Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801
Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801

Kosmonautika

Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
V úterý 22. prosince si úspěšnou premiéru odbyla čínská raketa CZ-8 (tedy Dlouhý pochod 8). Z kosmodromu Wen-čchang vynesla pět družic, kde hlavní byla technologická družice XJY 7 pro pozorování Země. Doplňujícími byly etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družice Tianqi 12 a dvojice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).

Další start čínské rakety CZ-4C proběhl v neděli 27. 12. večer našeho času. Informoval o tom Michal Václavík z České kosmické kanceláře a následně to potvrdil i amatérský videozáznam. Uvidíme, zda se dočkáme podrobností o nákladu.

Pokud vše půjde podle plánu, tak posledním startem roku 2020 by měla být 28. prosince z Kourou raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí CSO 2.

Japonská agentura JAXA zveřejnila další fotografie materiálu odebraného sondou Hayabusa 2. Odběr se mimořádně podařil a můžeme se těšit na zajímavé výsledky dalšího výzkumu.

Výročí

Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem Autor: NASA
Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA
1. ledna 1801 (220 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.

3. ledna 1886 (135 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

3. ledna 1986 (35 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jaroslav Štěpánek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Grigory Neujmin, Juliet, Portia, Ceres, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »