Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna na planetě Jupiter
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA M.H. Wong (UC Berkeley)

Tento kompozitní snímek ukazuje horkou skvrnu v atmosféře planety Jupiter. Na fotografii v levé části připojeného obrázku, pořízené 16. září 2020 pozemním dalekohledem Gemini North Telescope, Mauna Kea, Havajské ostrovy, se horká skvrna jeví velmi jasná v oboru infračerveného záření na vlnové délce 5 mikronů. Vložený obrázek vpravo pořídila kamera JunoCam na palubě sondy NASA s názvem Juno v oboru viditelného světla rovněž 16. září 2020 v průběhu 29. těsného průletu kolem Jupitera. Zde se horká skvrna jeví naopak docela tmavá.

Horké skvrny jsou na Jupiteru známy docela dlouhou dobu, více než 25 let. Dne 7. prosince 1995 průzkumné pouzdro sondy Galileo sestoupilo do podobné horké skvrny. Při pohledu pouhým okem se horké skvrny na Jupiteru jeví jako tmavé, bezoblačné oblasti v rovníkovém pásu planety, avšak v oboru infračerveného záření jsou mimořádně jasné. Odhalují teplo hluboké atmosféry pod vrstvou oblačnosti.

Fotografie horkých skvrn na Jupiteru s vysokým rozlišením, jako připojený snímek, hrají klíčovou roli v porozumění bouřím a vlnění v atmosféře planety a také ve vyřešení záhady nepolapitelné vody na Jupiteru.

Astronom Brian Swift zpracoval fotografie za účelem zvýšení barevnosti a kontrastu, další zpracování provedl Tom Momary za účelem zakreslení snímku z kamery JunoCam do dat získaných kamerou na dalekohledu Gemini.

Mezinárodní dalekohled Gemini North Telescope je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 8,1 metru. Jedná se o teleskop schopný pracovat v oboru viditelného světla a infračerveného záření, jeho řízení pro NSF zajišťuje Association of Universities for Research in Astronomy (AURA).

Neupravené snímky z kamery JunoCam jsou dostupné pro veřejnost k prohlížení a zpracování na obrazové produkty na adrese https://missionjuno.swri.edu/junocam/processing.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Dalekohled Gemini North, Horká skvrna, Planeta Jupiter


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »