Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno pořídila první detailní snímky měsíce Ganymed

Sonda Juno pořídila první detailní snímky měsíce Ganymed

Detailní snímek části polokoule Ganymedu, která nebyla osvětlena Sluncem – fotografii pořídila navigační kamera Stellar Reference Unit
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

První dva snímky pořízené 7. června 2021 sondou NASA s názvem Juno při průletu kolem obřího měsíce planety Jupiter – kolem Ganymedu – byly úspěšně přijaty na Zemi. Pořízené fotografie – jedna pomocí kamery JunoCam na palubě sondy a druhá pomocí navigační kamery Stellar Reference Unit (SRU) – ukazují povrch měsíce v pozoruhodných detailech včetně kráterů, zřetelně odlišného tmavého a světlého terénu a dlouhých strukturálních útvarů pravděpodobně spojených s tektonickými zlomy.

Toto je nejtěsnější průlet jakékoliv sondy kolem tohoto největšího měsíce v historii výzkumu,“ říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute in San Antonio, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno.

Při použití zeleného filtru kamera JunoCam na palubě sondy Juno snímkující ve viditelném světle zachytila téměř celou polokouli měsíce pokrytou kůrou z vodního ledu. Později byl stejný snímek pořízen přes červený a modrý filtr; obrazoví experti budou schopni zhotovit barevný portrét měsíce Ganymed. Rozlišení obrázku je zhruba 1 km na obrazový bod (pixel).

Kromě toho navigační kamera SRU na sondě Juno označovaná jako Stellar Reference Unit, která udržuje sondu ve správné poloze (slouží jako sledovač hvězd), poskytla černobílé obrázky části temné strany měsíce Ganymed (strany odvrácené od Slunce) koupající se v kalném rozptýleném světle planety Jupiter. Snímky mají rozlišením 600 až 900 metrů na pixel.

Podmínky, za jakých byly získány snímky temné strany Ganymedu, byly ideální pro kameru schopnou registrovat slabé světlo, jako je Stellar Reference Unit,“ říká Heidi Beckerová z Jet Propulsion Laboratory (JPL). „Toto je odlišná část povrchu, než oblast pozorovaná v přímém slunečním světle kamerou JunoCam. Bude zajímavé vidět, co se dvěma týmům povede spojit dohromady.“

Fotografie Jupiterova měsíce Ganymed pořízená 7. 6. 2021 sondou Juno ze vzdálenosti 1 038 km Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Fotografie Jupiterova měsíce Ganymed pořízená 7. 6. 2021 sondou Juno ze vzdálenosti 1 038 km
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Sonda vyšle na Zemi další fotografie z průletu kolem Ganymedu v následujících dnech. Očekává se, že kosmická sonda, které dodávají energii panely slunečních baterií, při setkání s Jupiterovým měsícem poskytne náhled do jeho složení, ionosféry, magnetosféry a ledové kůry. Kromě toho rovněž poskytne měření radiačního prostředí, což bude prospěšné pro budoucí planetární mise k planetě Jupiter.

Astronomové jsou velmi potěšeni, neboť NASA nedávno prodloužila aktivní životnost sondy Juno až do roku 2025. Znovu bychom se tak mohli dočkat blízkých průletů kosmického aparátu kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně Europy. Průlety kolem Jupiterových měsíců budou možné díky postupné změně oběžné dráhy sondy. Jupiter má nesymetrické gravitační pole a tyto anomálie postupně stěhují nejnižší bod dráhy směrem k severu.

Po sérii vzdálených průletů by měla sonda Juno koncem roku 2022 prolétnout pouhých 320 km nad měsícem Europa. Mikrovlnný radiometr na palubě sondy by se dal využít k měření tloušťky ledové krusty měsíce, která pokrývá globální oceán kapalné vody. Uvidíme, kde je led silný a kde naopak tenký. Průzkum Europy pomocí sondy Juno by mohl vědcům nastínit, co mohou očekávat od nové sondy Europa Clipper, která má tento měsíc studovat v dalších letech – její start je naplánován na rok 2024. Europa Clipper ponese kromě jiného i výkonný radar, který během opakovaných průletů zmapuje tloušťku ledové vrstvy satelitu.

Postupné zkracování oběžné periody sondy Juno kolem planety Jupiter Autor: JPL
Postupné zkracování oběžné periody sondy Juno kolem planety Jupiter
Autor: JPL
Sonda Juno absolvovala ke konci února 2021 již 32 průletů v těsné blízkosti planety Jupiter. V červnu 2021, při 34. průletu, sonda prolétla kolem Měsíce Ganymed a oběžná perioda se zkrátí z 53 na 43 dny. V září 2022 se Juno přiblíží k měsíci Europa, oběžná doba sondy se tentokrát zkrátí na 38 dnů. V prosinci 2023 a v únoru 2024, při 57. a 58. přiblížení k Jupiteru, sonda prolétne kolem satelitu Io, oběžná perioda se zredukuje na pouhých 33 dnů. Na září 2025, kdy Juno po 76. prolétne v blízkosti Jupitera, je naplánován konec mise.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] swri.org
[3] jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Ganymed, Sonda JUNO, Planeta Jupiter


38. vesmírný týden 2023

38. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zbytky supernovy v Plachtách

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel     Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel. 9 000

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velký počet skvrn na Slunci

Další informace »